Učební osnovy


Vzdělávací oblasti a předměty

 

Jazyk a jazyková komunikace
Český jazyk a literatura, Anglický jazyk
Německý jazyk, Španělský jazyk, Francouzský jazyk, Ruský jazyk

Matematika a její aplikace
Matematika

Informační a komunikační technologie
Informatika a výpočetní technika, Využití digitálních technologií, Informační technologie

Člověk a společnost
Dějepis, Občanská výchova, Základy společenských věd

Člověk a příroda
Fyzika, Chemie, Biologie, Zeměpis

Umění a kultura
Estetická výchova hudební, Estetická výchova výtvarná

Člověk a zdraví
Tělesná výchova

Doplňující vzdělávací obory
Svět práce
Německý jazyk, Španělský jazyk, Francouzský jazyk, Ruský jazyk

Volitelné vzdělávací aktivity
Volitelný předmět 1, Volitelný předmět 2, Volitelný předmět 3


Jazyk a jazyková komunikace

Charakteristika oblasti

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve vzdělávacím procesu, neboť dobré jazykové vzdělání a jazyková kultura patří k podstatným znakům všeobecné kulturnosti a vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Jazykové vyučování vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožní správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat a prosazovat výsledky svého poznávání.

Obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se realizuje v oborech Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk.
Dovednosti získané ve výuce Českého jazyka a literatury jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Osvojení a užívání českého jazyka jako jazyka mateřského v jeho mluvené i písemné podobě otevírá cestu k poznání a pochopení přírodních i společenských skutečností a duchovního bohatství minulosti i dneška. Vytváří se tak předpoklady k úspěšnému dorozumívání s lidmi tím, že učí interpretovat jejich vyjádření a reagovat na ně, učí však také porozumět sám sobě, své roli v různých komunikačních situacích, nalézt vlastní místo mezi vrstevníky i ve společnosti. Vede k formování hodnotové orientace a k citlivému a esteticky účinnému vnímání okolního světa i sebe sama.

V komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení (mluvená i psaná), číst s porozuměním, kultivovaně psát a mluvit a rozhodovat se na základě přečteného i vnímaného textu. Žáci se učí výstižně formulovat a sdělovat své myšlenky, prožitky a pocity, rozumět různým typům textů, jež se vztahují k nejrůznějším situacím ve škole i mimo ni, analyzovat je a kriticky posuzovat jejich obsah. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat a hodnotit také formální stránku textů a jejich výstavbu.
V jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka a k poznávání a rozlišování jeho dalších forem. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Při rozvíjení potřebných znalostí a dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, např. dovednosti porovnávat různé jevy a jejich shody a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k zobecnění. Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání.

V literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora i formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti tvořivé recepce, interpretace a produkce literárního textu. Žáci dospívají k takovým poznatkům a prožitkům, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje, životní hodnotové orientace a obohatit jejich duchovní život.
Verbální i neverbální komunikace se může vhodně rozvíjet i prostřednictvím Dramatické výchovy, zařazené jako doplňující obor vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
- chápání jazyka jako svébytného historického jevu, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa, a tedy jako důležitého sjednocujícího činitele národního společenství a jako důležitého a nezbytného nástroje celoživotního vzdělávání
- rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku a jeho chápání jako potenciálního zdroje pro rozvoj osobního i kulturního bohatství
- vnímání a postupnému osvojování jazyka jako bohatého mnohotvárného prostředku k získávání a předávání informací, k vyjádření jeho potřeb i prožitků a ke sdělování názorů
- zvládnutí běžných pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a rozvíjení pozitivního vztahu k jazyku v rámci interkulturní komunikace
- samostatnému získávání informací z různých zdrojů a k zvládnutí práce s jazykovými a literárními prameny i s texty různého zaměření
- získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu jako prostředku prosazení sebe sama
- individuálnímu prožívání slovesného uměleckého díla, ke sdílení čtenářských zážitků, k rozvíjení pozitivního vztahu k literatuře i k dalším druhům umění založených na uměleckém textu a k rozvíjení emocionálního a estetického vnímání

Společný evropský referenční rámec pro jazyky vymezuje kompetence komunikativní (lingvistické, sociolingvistické, pragmatické) a všeobecné (předpokládající znalost sociokulturního prostředí a reálií zemí, ve kterých se studovaným jazykem hovoří) jako cílové kompetence jazykové výuky.

Úroveň A2: Rozumí větám a často používaným výrazům vztahujícím se k oblastem, které se ho/jí bezprostředně týkají (napě. základní informace o něm/ní a jeho/její rodině, o nakupování, místopisu a zaměstnání). Dokáže komunikovat prostřednictvím jednoduchých a běžných úloh, jež vyžadují jednoduchou a přímou výměnu informací o známých a běžných skutečnostech. Umí jednoduchým způsobem popsat svou vlastní rodinu, bezprostřední okolí a záležitosti týkající se jeho/jejích nejnaléhavějších potřeb.

Úroveň A1: Rozumí známým každodenním výrazům a zcela základním frázím, jejichž cílem je vyhovět konkrétním potřebám, a umí tyto výrazy a fráze používat. Umí představit sebe a ostatní a klást jednoduché otázky týkající se informací osobního rázu, napě. o místě, kde žije, o lidech, které zná, a věcech, které vlastní, a na podobné otázky umí odpovídat. Dokáže se jednoduchým způsobem domluvit, mluví-li partner pomalu a jasně a je ochoten mu/jí pomoci.

VYŠŠÍ STUPEŇ
============

Význam vzdělávací oblasti spočívá především v rozšiřování vědomého užívání jazyka jako základního nástroje pro rozvíjení abstraktního myšlení a v prohlubování vyjadřovacích a komunikačních schopností a dovedností vytvářejících podklad pro všestranné efektivní vzdělávání. Jazykové vyučování umožňuje žákům poznávat duchovní bohatství národa a jeho tradice. Žáci se postupně učí ovládnout nejen jazyk sám, ale především principy jeho užívání v různých komunikačních situacích (a to v mluvené i písemné podobě). Jazykové a stylizační schopnosti a dovednosti a jim odpovídající komunikační kompetence žáci rozvíjejí pod vedením učitele prostřednictvím aktivního podílu na nejrůznějších komunikačních situacích.

Vzdělávací oblast jazyka a jazykové komunikace je naplňována vzdělávacími obory: Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk.

Ve výuce českého jazyka a literatury žáci získávají přiměřené poučení o jazyku – ve svém obsahu i rozsahu prohloubeném ve srovnání se základním vzděláváním – jako východiska ke komunikaci v různých, i náročnějších typech mluvených i psaných textů. To umožní vybudovat kompetence pro jejich recepci a produkci a pro čtení s porozuměním, jež povede k hlubokým čtenářským zážitkům. Učitel iniciuje hovory či úvahy o nich. Rozvoj těchto schopností a dovedností spolu s osvojením vymezených poznatků teoretických je důležitý nejen pro studium češtiny, ale i obecněji, neboť v jazykovém ztvárnění je uloženo mnoho poznatků a nové myšlenky se obvykle vyjadřují přirozeným jazykem.

Osvojení cizích jazyků navazuje na poznání českého jazyka a má i podobné cíle – postupné zvládání mluvených a psaných projevů a vytváření komplexní komunikační kompetence, jsou tu však i cíle specifické. Aktivní znalost cizích jazyků je v současné epoše nezbytná jak z hlediska globálního, neboť přispívá k účinnější mezinárodní komunikaci, tak i pro osobní potřebu žáka, protože usnadňuje přístup k informacím a k intenzivnějším osobním kontaktům, čímž umožňuje vyšší mobilitu žáka a jeho rychlejší orientaci.

V současné době je ve výuce cizích jazyků kladen důraz na zvyšování komunikativní úrovně, aby žáci mohli v tomto jazyce účinně komunikovat na běžná témata, aby mohli navazovat společenské a osobní vztahy a naučili se porozumět kultuře a zvykům jiných lidí a respektovat je.

Vyučování cizím jazykům vede žáky k prohlubování komunikačních schopností získaných na základní škole (znalosti lingvistické, sociolingvistické, pragmatické).
Vzdělávání v oboru Cizí jazyk navazuje na úroveň jazykových znalostí a komunikačních dovedností odpovídajících úrovni A2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, které žák získal v předchozím vzdělávání, a směřuje k dosažení úrovně B2 podle tohoto rámce. Vzdělávání v oboru Další cizí jazyk navazuje na úroveň jazykových znalostí a komunikačních dovedností odpovídajících úrovni A1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, které žák získal v předchozím vzdělávání, a směřuje k dosažení úrovně B1 podle tohoto rámce.3

Pokud žák nemá (žákovi není nabídnuta) možnost na škole navázat na úroveň jazykových znalostí a komunikačních dovedností získaných v předchozím vzdělávání odpovídající úrovni A1 nebo A2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, vzdělává se v cizím jazyce dle nabídky školy. Vzdělávání v tomto jazyce je určeno pro absolutní začátečníky a směřuje k dosažení úrovně, kterou určuje škola dle svých možností a kterou vymezí ve svém ŠVP podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.

V tomto případě ovšem musí být zachována podmínka, kdy si žák volí dva jazyky z libovolného vzdělávacího oboru tak, aby alespoň z jednoho jazyka získal jazykové znalosti a komunikační dovednosti odpovídající minimálně úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
- vnímání a užívání jazyka českého i cizího jako mnohotvárného prostředku ke zpracování a následnému předávání informací, vědomostí a prožitků získaných z interakce se světem a se sebou samým, k vyjádření vlastních potřeb a k prezentaci názorů i samostatného řešení problémů a jako prostředku pro další samostatné celoživotní vzdělávání;
- zvládání základních pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a jejich respektování;
- utváření všeobecného přehledu o společensko-historickém vývoji lidské společnosti, který napomáhá k respektu a toleranci odlišných kulturních hodnot různých jazykových komunit;
- porozumění sobě samému, pochopení své role v různých komunikačních situacích a k vymezení vlastního místa mezi různými komunikačními partnery;
- tvořivé práci nejen s věcným, ale i s uměleckým textem, jež vede k porozumění významové výstavbě textu, k jeho posouzení z hlediska stylového, pozitivně působícího na estetickou, emocionální i etickou stránku žákovy osobnosti;
- vytváření osobitého, objektivně kritického a celkově pozitivního vztahu k literatuře a k vytváření návyku individuální četby umělecké a neumělecké literatury, které se později projeví v celoživotní orientaci žáka;
- formování hodnotových orientací, vkusových preferencí a k citlivému vnímání okolního světa i sebe sama.

Český jazyk a literatura

Charakteristika předmětu

Studium jazyka (mluvnice) je zaměřeno na ovládnutí spisovného jazyka a na získání základních znalostí morfologie, lexikologie a syntaxe.
V literatuře je hlavním cílem, aby se žáci tzv. „naučili číst“, aby se seznámili s různými literárními texty a aby pochopili, že literaturu je třeba vnímat po stránce obsahové i formální, i v časovém kontextu doby vzniku.
Výuka slohu je jednou ze základních rovin výuky mateřského jazyka. Cílem je naučit studenty vyjadřovat se ústně i písemně správně z hlediska jazykového a stylistického, užívat vhodnou argumentaci, atd.

Četba – nedílná součást výuky mateřského jazyka
Je nezpochybnitelné, že četba hodnotné literatury je jedním z hlavních faktorů, které určují kulturní úroveň člověka, a je proto nedílnou součástí výuky češtiny na našem gymnáziu.
Vztah k literatuře a k četbě je v žácích budován systematicky prostřednictvím referátů o knihách a seznamů doporučené literatury (výběr na každém vyučujícím) a následnou kontrolou četby literárních děl.

Osmileté studium – nižší i vyšší stupeň osmiletého gymnázia
==============================================================================================
Náplň a dotace
-----------------------------
Předmět český jazyk a literatura je vyučován osm let a je završen povinnou maturitní zkouškou. Předmět zahrnuje tři základní disciplíny – jazyk, stylistiku (a rétoriku), literaturu –, které mají ve výuce zvláštní místo, ale zároveň je možno je v co největší míře propojovat.
Hodinová dotace v jednotlivých ročnících:
Prima – 5/1
Sekunda – 4/1
Tercie – 4/1
Kvarta – 3/1
Kvinta – 4/1
Sexta – 4/1
Septima – 5/1
Oktáva – 5/1
Výuka probíhá v klasických učebnách a třída se jednou týdně dělí na dvě skupiny.
Tato základní hodinová dotace je rozšířena o 1 nepovinnou hodinu rétoriky v závěrečném ročníku osmiletého studia.
Další možnosti studia mateřského jazyka poskytují povinně volitelné semináře od 2.ročníku a sexty s dotací 2 hodiny týdně. Semináře jsou zaměřeny na prohloubení a rozšíření jak učiva gramatiky, tak učiva literatury, a jsou určeny pro zájemce o studium humanitních oborů.
Specifickou nabídkou našeho gymnázia je nepovinný seminář Tvůrčí psaní, jenž je určen pro studenty vyššího gymnázia. Seminář je jedním z prvků koncepce péče o nadané žáky, v tomto případě v oblasti literární.

Hodnocení

Způsob hodnocení žáků podléhá článku VI. Školního řádu – KLASIFIKACE
Každý ročník je zpravidla ukončen souborným testem, kterým má žák prokázat splnění požadavků pro postup do dalšího ročníku.

Cíle
----------
Výuku českého jazyka a literatury jsme rozdělili na dva bloky:
I. blok: prima, sekunda, tercie, kvarta
II. blok:, kvinta, sexta, septima, oktáva (a tomu odpovídající ročníky čtyřletého studia)

I. blok
V prvním bloku je studium jazyka (mluvnice) zaměřeno na ovládnutí spisovného jazyka a na získání základních znalostí morfologie, lexikologie a syntaxe.
V literatuře je hlavním cílem, aby se žáci tzv. „naučili číst“, aby se seznámili s různými literárními texty a aby pochopili, že literaturu je třeba vnímat po stránce obsahové i formální, i v časovém kontextu doby vzniku.
Výuka slohu je jednou ze základních rovin výuky mateřského jazyka. Cílem je naučit žáky vyjadřovat se ústně i písemně správně z hlediska jazykového a stylistického, užívat vhodnou argumentaci, atd.

II. blok
V druhém bloku považujeme v mluvnici za důležité zvládnutí některých obtížnějších jevů tak, aby žáci neváhali nad správnými tvary. Dále studenti porozumí základům historického vývoje jazyka, fonetice, zákonitostem slovotvorby a stavby slova svého mateřského jazyka. Žáci budou schopni se vyjadřovat v odborných lingvistických termínech. Získané znalosti a dovednosti budou schopni prokázat v komplexním jazykovém rozboru, kde je propojí i s poznatky ze stylistiky a literatury.
Cílem studia literatury je orientace v chronologii literárních dějin (tak, jak je to v Česku běžné na čtyřletém gymnáziu). Žák pochopí souvislosti dějin lidstva a literatury v horizontálách kulturně-historických epoch i vertikálách vývoje různých proudů a směrů.
Cíl výuky slohu se v druhém bloku ve své podstatě nemění. Žáci zvládnou složitější stylistické oblasti (literární interpretace, literární kritika, publicistika, úvaha, esej, diskuse, volné psaní...).
Rétorika v závěrečném ročníku pak umožní maturantům zdokonalit se zejména v mluveném projevu pod vedením zkušeného pedagoga.

Četba – nedílná součást výuky mateřského jazyka
Je nezpochybnitelné, že četba hodnotné literatury je jedním z hlavních faktorů, které určují kulturní úroveň člověka, a je proto nedílnou součástí výuky češtiny na našem gymnáziu.
Vztah k literatuře a k četbě je ve studentech budován systematicky prostřednictvím referátů o knihách a seznamů doporučené literatury (výběr na každém vyučujícím) a následnou kontrolou četby literárních děl

Postupy a metody
Studium českého jazyka a literatury je uspořádáno na osmiletém gymnáziu v mluvnici a slohu jako cyklické s důrazem na prohloubení učiva na vyšším stupni. Literatura je pak na nižším gymnáziu zaměřena na tematické okruhy dané literárními žánry, na vyšším stupni pak je určujícím hledisko chronologické.

I. blok
V prvním bloku je studium jazyka (mluvnice) založeno na systematickém výkladu a procvičení základní gramatiky, spisovného jazyka a zároveň na získání základních znalostí morfologie, lexikologie, syntaxe.
V literatuře se vyučující zaměřuje na výklad literárního žánru v kontextu doby, aby žáci lépe porozuměli danému dílu. Značný prostor je věnován práci s textem - četbě vybraných pasáží a jejich rozboru, což umožňuje žákům literární dílo přijímat a rozumět mu. Důležité je, aby žáci sami přicházeli na možné úhly pohledu na literaturu. Žáci si svůj literární obzor rozšiřují četbou dalších doporučených děl i zhlédnutím filmových či divadelních adaptací špičkových děl české i světové literatury. Hodnocení žáků v této oblasti je výraznou součástí celkové klasifikace z předmětu český jazyk a literatura.
Výuka slohu je založena na praktickém psaní i mluveném projevu, jež probíhají v propojení s teoretickými poznatky a ve volné návaznosti na probíraná témata. Stylistický výcvik je spojnicí mluvnice a literatury, kdy jazyk je nástrojem k vyjádření myšlenky.

II. blok
V druhém bloku považujeme systematický výklad mluvnice v podstatě za ukončený a v dalších ročnících jsou gramatické dovednosti a znalosti už jen upevňovány a prohlubovány procvičováním a opakováním s důrazem na oblast ortografie (pravopisu) a syntaxe (větné skladby).
Výuka literatury je podřízena chronologii literárních dějin. Výhodou koncepce je, že výklad dějin literatury může probíhat na poměrně vysoké úrovni, protože žáci jsou schopni lépe vnímat spojitost mezi kulturně historickou epochou, osobností autora a samotným literárním dílem. Předpokládá se tedy aktivní účast žáků v diskusích nad literárními díly, a tím upevňování mezipředmětových vztahů.
Výuka slohu se v druhém bloku zaměřuje na zvládnutí složitějších stylistických žánrů a útvarů (literární interpretace, literární kritika, publicistika, úvaha, esej, diskuse…)
Rétorika v závěrečném ročníku pak umožní maturantům zdokonalit se zejména v mluveném projevu směřujícím ke kultivované a bezchybné prezentaci vlastních postojů, názorů a myšlenek. Jedním ze stěžejních momentů předmětu je schopnost argumentace v diskusích, polemikách a názorových konfrontacích s důrazem na logickou stavbu a kultivovanost projevu.

Znalosti a dovednosti v předmětu český jazyk a literatura jsou doplňovány a rozšiřovány o jiné druhy umění – divadelní a filmovou tvorbu. V průběhu školního roku žáci každého ročníku navštíví zpravidla dvě filmová a dvě divadelní představení, pokud možno v návaznosti na učivo v daném ročníku. K prezentaci především ukázek filmových děl slouží multimediální sál v budově školy.
Završením procesu směřujícího k výchově kulturně vnímavého člověka je v rámci předmětu český jazyk a literatura literárně historická exkurze do naší metropole, jež v sobě zahrnuje poznání historie literární i národní doplněné návštěvou ojedinělých kulturních akcí.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

    Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

    Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

    Stavba mediálních sdělení

    Vnímání autora mediálních sdělení

    Fungování a vliv médií ve společnosti

    Tvorba mediálního sdělení

    Práce v realizačním týmu

    Média a mediální produkce

    Mediální produkty a jejich význam

    Uživatelé

    Účinky mediální produkce a vliv médií

    Role médií v moderních dějinách

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA

    Kulturní diference

    Etnický původ

    Multikulturalita

    Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

    Vztah člověka k prostředí

    Člověk a životní prostředí

VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA

    Formy participace občanů v politickém životě

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

    Evropa a svět nás zajímá

    Jsme Evropané

    Žijeme v Evropě

    Vzdělávání v Evropě a ve světě

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

    Rozvoj schopností poznávání

    Sebepoznání a sebepojetí

    Kreativita

    Poznávání lidí

    Mezilidské vztahy

    Komunikace

    Kooperace a kompetice

    Hodnoty, postoje, praktická etika

    Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

    Sociální komunikace

    Morálka všedního dne

    Spolupráce a soutěž

Anglický jazyk

Charakteristika předmětu

Gymnázium Jiřího Wolkera má v oblasti výuky anglického jazyka tradici vysoké úrovně a pestré spolupráce s renomovanými institucemi tuzemskými i zahraničními. Na tuto tradici aktivně navazuje, nabízí a organizuje zájezdy do anglicky mluvících zemí, nominuje žáky do významných mezinárodních výměnných programů, přijímá žáky z celého světa.
Znalost anglického jazyka hraje zcela nepochybně zásadní roli při určování podoby budoucího života moderního člověka. Má se za to, že žáci GJW si důležitost znalosti angličtiny pro svou osobní budoucnost plně uvědomují a z tohoto pohledu cítí silnou vnitřní motivaci k jejímu studiu.

1. Cíle
=======
Cílem výuky anglického jazyka jako prvního cizího jazyka na GJW je dosáhnout stavu, kdy žák dokáže porozumět hlavním myšlenkám složitých textů týkajících se jak konkrétních, tak abstraktních témat, včetně odborně zaměřených diskusí ve svém oboru. Dokáže se účastnit rozhovoru natolik plynule a spontánně, že může vést běžný rozhovor s rodilými mluvčími, aniž by to představovalo zvýšené úsilí pro kteréhokoliv účastníka interakce. Umí napsat srozumitelné podrobné texty na širokou škálu témat a vysvětlit své názorové stanovisko týkající se aktuálního problému s uvedením výhod a nevýhod různých možností. Cílem tedy je žák, který splňuje požadavky popsané u úrovně B2 ERR.

2. Systém zkoušení a hodnocení
=======================
Z obecného hlediska podléhá způsob hodnocení žáků článku VI. Školního řádu - KLASIFIKACE. V případě výuky cizímu jazyku je nezbytné žáky hodnotit jak za mluvený, tak za psaný projev.

2.1 Mluvený projev
Zkoušení a hodnocení mluveného projevu žáků, jeho forma a četnost, je zcela v kompetenci jednotlivých vyučujících.

2.2 Psaný projev
Testy, které shrnují látku probíranou za období delší než jeden měsíc, jsou pro žáky jednotlivých ročníků společné, standardizované. Ostatní, průběžné písemné testy jsou do výuky řazeny dle úsudku jednotlivých vyučujících.

3. Metodické principy
==================
Metodika výuky vychází z obecně přijímaných zásad komunikativní výuky a přístupu. Absolvent GJW je především aktivním účastníkem komunikace, jeho úroveň se projevuje ve čtyřech základních dovednostech - čtení, psaní, poslechu a mluvení.
V produktivních dovednostech (psaní a mluvení) lze klást přiměřené nároky na přesnost vyjádření především v psaní, při výuce mluvení je nutné vzít v úvahu plynulost jazykového projevu jako základní metodický cíl.
Povaha všeobecného zaměření GJW předpokládá heterogenní skupiny žáků v jazykových skupinách. Snaha o diferenciaci a separaci nadaných žáků se neuplatňuje. Takovíto žáci mají možnost profilovat se volbou odpovídajícího semináře (viz oddíl Semináře a volitelné předměty).
Metodických cílů se dosahuje širokou škálou nástrojů – různými formami výuky (od hromadné přes skupinovou až k individualizované), didaktickými pomůckami, didaktickou technikou, apod.

4. Semináře a volitelné předměty
==========================
Znalost anglického jazyka se stává klíčovou nejen pro další profesní život absolventa, ale také pro jeho studium na vysoké škole.
Z tohoto hlediska nabízíme žákovi možnost profilovat se v seminářích nejen z hlediska odborných předmětů, ale také poznat specifika odborné angličtiny.
Volitelné předměty anglická konverzace (AK) a rozšiřující angličtina (RA) umožňují žákům prohloubení jazykových dovedností.

5. Organizace výuky
==================
Podrobný časový a tematický rozpis je uveden v jednotlivých tematických plánech, které se každoročně aktualizují.

6. Komunikace s žáky
=====================
Relevantní aktuální informace ohledně dění na anglickém oddělení jsou žákům sdělovány prostřednictvím jednotlivých vyučujících, vyvěšením na nástěnku či skrze webové stránky komise. Na webové stránce komise je formulář pro případné náměty a připomínky žáků. Tyto vyhodnocuje a reaguje na ně předseda komise.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Německý jazyk

Charakteristika předmětu

Osmileté studium – němčina jako druhý jazyk

1.Charakteristika předmětu
=================
Jazyk německý se vyučuje na nižším i vyšším stupni osmiletého gymnázia jako druhý cizí jazyk. Výuka je zaměřena na postupné zvládání mluvených a psaných projevů a vytváření komplexní komunikační kompetence. Základ naší výuky vychází z rozvoje základních jazykových dovedností – čtení, poslechu, mluvení, psaní a rozšiřování slovní zásoby.

Naší snahou je vhodně motivovat žáky, vysvětlit nutnost studia dalšího cizího jazyka jako prostředku mezilidské komunikace. Vzbudit a udržet pozitivní vztah žáků k učení se cizímu jazyku, přiblížit se jejich individuálním zvláštnostem a předpokladům užitím různých didaktických postupů a forem a dosáhnout takových jazykových znalostí a komunikačních dovedností, které odpovídají úrovni A1 na nižším stupni /Uživatel základů jazyka/ a minimálně úrovni B1 na vyšším stupni /Samostatný uživatel/.

Stupeň znalosti A1 stanovuje :
Žák rozumí známým každodenním výrazům a zcela základním frázím, jejichž cílem je vyhovět konkrétním potřebám a umí tyto výrazy a fráze používat. Umí představit sebe a ostatní, klást jednoduché otázky týkající se informací osobního rázu, např. o místě, kde žije, o lidech, které zná, a o věcech, které vlastní, a na podobné otázky umí odpovídat. Dokáže se jednoduchým způsobem domluvit.

Stupeň znalosti B1 stanovuje:
Rozumí hlavním myšlenkám srozumitelné spisovné vstupní informace (input) týkající se běžných témat, se kterými se pravidelně setkává v práci, ve škole, ve volném čase atd. Umí si poradit s většinou situací, jež mohou nastat při cestování v oblasti, kde se tímto jazykem mluví. Umí napsat jednoduchý souvislý text na témata, která dobře zná, nebo která ho/ji osobně zajímají. Dokáže popsat své zážitky a události, sny, naděje a cíle a umí stručně vysvětlit a odůvodnit své názory a plány.

Při dosahování těchto úrovní se zaměříme na utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.

Perfektní zvládnutí cizího jazyka předpokládá osvojení kompetencí k učení a řešení problémů. Dále je samozřejmě nezbytná kompetence komunikativní a při využívání cizího jazyka se neobejdeme bez sociální, personální a občanské kompetence.

Tento soubor kompetencí si žáci osvojují během výuky, je to základ pro úspěšný rozvoj předpokladů pro celoživotní učení žáků.

2.Cíle předmětu
==========
- vnímání a užívání cizího jazyka jako prostředku ke zpracování a předávání informací, k vyjádření vlastních potřeb, k prezentaci názorů i samostatného řešení problémů a jako prostředku pro další samostatné celoživotní vzdělávání.
- zvládání základních pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a jejich respektování
- utváření všeobecného rozhledu o společensko – historickém vývoji lidské společnosti, který napomáhá k respektu a toleranci odlišných kulturních hodnot různých jazykových komunit
- pochopení své role v různých komunikačních situacích a k vymezení vlastního místa mezi různými komunikačními partnery
- tvořivé práci s věcným i uměleckým textem
- vytváření osobitého, objektivně kritického a celkově pozitivního vztahu k literatuře a k vytváření návyku individuální četby
- formování hodnotových orientací a k citlivému vnímání okolního světa i sebe sama
Základní a nedílnou součástí vzdělávání se stávají okruhy aktuálních problémů světa, která jsou reprezentována průřezovými tématy.
Tato témata mají především výchovný charakter a přispívají k tomu, aby si žáci osvojili určité postoje a hodnoty. Pomáhají doplňovat a propojovat to, co si žáci během studia osvojili.
Do gymnaziálního vzdělávání jsou zařazena tato průřezová témata :
- výchova k sociálním dovednostem
- výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
- multikulturní výchova
- environmentální výchova
- mediální výchova
Tato témata se dají smysluplně zařazovat do jednotlivých učebních lekcí, probírat v hodinách, v konverzaci i při výměnách žáků.

3.Hodnocení
========
Výsledky vyučovacího a učebního procesu jsou hodnoceny průběžně, a to ústně i písemně.
Rozsáhlejší kontrolní písemná práce se zařazuje po adekvátní přípravě jednou za pololetí a skládá se ze dvou samostatných částí. Z testu ověřujícího znalost jazykových prostředků a úroveň receptivních dovedností a ze samostatného písemného projevu.
Důležitou roli hraje také celkový postoj žáka k předmětu, jeho přístup k plnění jednotlivých úkolů, jeho aktivita a kreativita. Důraz je také kladen na osvojení si správné výslovnosti, znalost pravopisu a porozumění přímému i reprodukovanému projevu a umění pohotově reagovat.
Podrobný rozpis učiva je uveden v jednotlivých tématických plánech, které jsou aktualizovány každý školní rok.


4. Metodické principy
==================
Metodika výuky vychází z obecně přijímaných zásad komunikativní výuky a přístupu. Absolvent GJW je především aktivním účastníkem komunikace, jeho úroveň se projevuje ve čtyřech základních dovednostech - čtení, psaní, poslechu a mluvení.
V produktivních dovednostech (psaní a mluvení) lze klást přiměřené nároky na přesnost vyjádření především v psaní, při výuce mluvení je nutné vzít v úvahu plynulost jazykového projevu jako základní metodický cíl.
Povaha všeobecného zaměření GJW předpokládá heterogenní skupiny žáků v jazykových skupinách. Snaha o diferenciaci a separaci nadaných žáků se neuplatňuje. Takovíto žáci mají možnost profilovat se volbou odpovídajícího semináře (viz oddíl Semináře a volitelné předměty).
Metodických cílů se dosahuje širokou škálou nástrojů – různými formami výuky (od hromadné přes skupinovou až
k individualizované), didaktickými pomůckami, didaktickou technikou, apod.

5.Hodinová dotace
============
Tercie až oktáva – 3 hodiny týdně



Průřezová témata pokrývaná předmětem

Španělský jazyk

Charakteristika předmětu

Žáci Gymnázia Jiřího Wolkera si mohou vybrat španělský jazyk jako druhý cizí jazyk přes deset let. Za tu dobu se výuka španělského jazyka viditelně zlepšila v souladu s celkovým jazykovým rozvojem a možnostmi ČR. Žáci Gymnázia Jiřího Wolkera se pravidelně účastní Olympiády ve španělském jazyce a dosahující vynikajících úspěchů (v roce 2007 – první místo v celostátním kole). Zájem o španělský jazyk roste každým rokem, jelikož si žáci uvědomují, že pouze jeden světový jazyk - anglický jazyk - nestačí.

1. Cíle
=====================
Cílem výuky španělského jazyka jako druhého cizího jazyka na GJW je dosáhnout stavu, kdy žák rozumí hlavním myšlenkám srozumitelné spisovné vstupní informace (input) týkající se běžných témat, se kterými se pravidelně setkává v práci, ve škole, ve volném čase atd. Umí si poradit s většinou situací, jež mohou nastat při cestování v oblasti, kde se tímto jazykem mluví. Umí napsat jednoduchý souvislý text na témata, která dobře zná, nebo která ho/ji osobně zajímají. Dokáže popsat své zážitky a události, sny, naděje a cíle a umí stručně vysvětlit a odůvodnit své názory a plány.
Cílem tedy je, aby žák splnil požadavky popsané alespoň u úrovně B1 ERR.

2. Systém zkoušení a hodnocení
=====================
Z obecného hlediska podléhá způsob hodnocení žáků článku VI. Školního řádu - KLASIFIKACE. V případě výuky cizímu jazyku je nezbytné žáky hodnotit jak za mluvený, tak za psaný projev.

2.1 Mluvený projev
Zkoušení a hodnocení mluveného projevu žáků, jeho forma a četnost, je zcela v kompetenci jednotlivých vyučujících.

2.2 Psaný projev
Vyučující španělského jazyka nepoužívají standardizované testy, učitel si jednotlivé testy připravuje sám na základě úrovně své skupiny. Větší testy se píší po probrání každé lekce, ostatní, průběžné písemné testy jsou do výuky řazeny dle úsudku jednotlivých vyučujících.

3. Metodické principy
=====================
Metodika výuky vychází z obecně přijímaných zásad komunikativní výuky a přístupu. Absolvent GJW je především aktivním účastníkem komunikace, jeho úroveň se projevuje ve čtyřech základních dovednostech - čtení, psaní, poslechu a mluvení.
V produktivních dovednostech (psaní a mluvení) lze klást přiměřené nároky na přesnost vyjádření především v psaní, při výuce mluvení je nutné vzít v úvahu plynulost jazykového projevu jako základní metodický cíl.
Povaha všeobecného zaměření GJW předpokládá heterogenní skupiny žáků v jazykových skupinách. Snaha o diferenciaci a separaci nadaných žáků se neuplatňuje. Takovíto žáci se mohou přihlásit do semináře – Rozšiřující španělština.
Metodických cílů se dosahuje širokou škálou nástrojů – různými formami výuky (od hromadné přes skupinovou až k individualizované), didaktickými pomůckami, didaktickou technikou, apod.

4. Seminář – Rozšiřující španělština
=====================
Seminář je nabízen zájemcům o španělský jazyk v rozsahu dvou vyučovacích hodin týdně. Mohou se do něj přihlásit žáci, kteří studují tento jazyk více jak dva roky a předpokládají, že budou ze španělštiny maturovat. Hodiny jsou koncipovány jako konverzační, v kterých se žáci aktivně podílí na výuce a gramatické, kde jsou žáci připravováni na zvládnutí mezinárodní zkoušky D.E.L.E básico.

5. Organizace výuky
=====================
Podrobný časový a tematický rozpis je uveden v jednotlivých tematických plánech, které se každoročně aktualizují.

6. Komunikace s žáky
=====================
Relevantní aktuální informace ohledně dění na španělském oddělení jsou žákům sdělovány prostřednictvím jednotlivých vyučujících, vyvěšením na nástěnku či skrze webové stránky komise. Na webové stránce komise je umístěn formulář pro případné náměty a připomínky žáků. Tyto vyhodnocuje a reaguje na ně předseda komise.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Francouzský jazyk

Charakteristika předmětu

Žáci Gymnázia Jiřího Wolkera si mohou vybrat francouzský jazyk jako druhý cizí jazyk již řadu let. Za tu dobu se výuka francouzského jazyka viditelně zlepšila v souladu s celkovým jazykovým rozvojem a možnostmi ČR. Žáci Gymnázia Jiřího Wolkera se pravidelně účastní Olympiády ve francouzském jazyce a dosahující vynikajících úspěchů. Zájem o francouzský jazyk roste každým rokem, jelikož si žáci uvědomují, že pouze jeden světový jazyk - anglický jazyk - nestačí.

1. Cíle
====
Cílem výuky francouzského jazyka jako druhého cizího jazyka na GJW je dosáhnout stavu, kdy je žák schopen plynule konverzovat
s rodilými mluvčími ve známé oblasti a dokáže vyjádřit svůj názor. Žák porozumí složitějším studijně upraveným textům, dokáže podchytit jejich obsah a vyjádřit své stanovisko. Umí napsat srozumitelné texty používané v každodenním životě, je s to se zapojit se do diskusí na nejrůznější témata, dokáže si přečíst francouzské noviny, umí se orientovat ve francouzské společnosti a kultuře atd.

Francouzština je na gymnáziu druhým cizím jazykem, naší snahou je tedy dosažení jazykových znalostí a komunikačních dovedností, které odpovídají minimálně úrovni B1 (podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky).

Tento stupeň znalosti stanovuje: „Žák rozumí hlavním myšlenkám srozumitelné vstupní informace, týkající se běžných témat, se kterými se pravidelně setkává v práci, ve škole, ve volném čase atd. Umí si poradit s většinou situací, jež mohou nastat při cestování v oblastech, kde se tímto jazykem mluví. Umí napsat jednoduchý souvislý text na témata, která dobře zná nebo která ho osobně zajímají. Dokáže popsat své zážitky a události, sny, naděje a cíle a umí stručně vysvětlit a odůvodnit své názory a plány.“

Při dosahování této úrovně se zaměříme na utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
Perfektní zvládnutí cizího jazyka předpokládá osvojení kompetencí k učení a řešení problémů. Dále je samozřejmě nezbytná kompetence komunikativní a při využívání cizího jazyka se neobejdeme bez sociální, personální a občanské kompetence.

Tento soubor kompetencí si žáci osvojují během výuky, je to základ pro úspěšný rozvoj předpokladů pro celoživotní učení žáků.

Základní a nedílnou součástí vzdělávání jsou témata v současné společnosti velmi aktuální a představující i do budoucna žádoucí složku vzdělávání na úrovni mezinárodní, zvláště pak evropské, tzv. průřezová témata (dále jen PT).
Tato témata mají především výchovný charakter a přispívají k tomu, aby si žáci osvojili určité postoje a hodnoty. Pomáhají doplňovat a propojovat to, co si žáci během studia osvojili.

2. Systém zkoušení a hodnocení
===================
Z obecného hlediska podléhá způsob hodnocení žáků článku VI. Školního řádu - KLASIFIKACE. V případě výuky cizímu jazyku je nezbytné žáky hodnotit jak za mluvený, tak za psaný projev. Žáci jsou hodnoceni na základě znalostí slovní zásoby, gramatiky, reálií i schopnosti komunikovat. Ústně žáci zvládají nejen zadanou slovní zásobu, ale i schopnost spontánně reagovat na danou situaci. Písemné testy se zaměřují na gramatiku, slovní zásobu, psaní dopisů, komentářů, resumé i vlastních úvah.

2.1 Mluvený projev
Zkoušení a hodnocení mluveného projevu žáků, jeho forma a četnost, je zcela v kompetenci jednotlivých vyučujících.

2.2 Psaný projev
Vyučující francouzského jazyka nepoužívají standardizované testy, učitel si jednotlivé testy připravuje sám na základě úrovně své skupiny. Větší testy se píší po probrání každé lekce, ostatní, průběžné písemné testy jsou do výuky řazeny dle úsudku jednotlivých vyučujících.


3. Metodické principy
=============
Metodika výuky vychází z obecně přijímaných zásad komunikativní výuky a přístupu. Absolvent GJW je především aktivním účastníkem komunikace, jeho úroveň se projevuje ve čtyřech základních dovednostech - čtení, psaní, poslechu a mluvení.
V produktivních dovednostech (psaní a mluvení) lze klást přiměřené nároky na přesnost vyjádření především v psaní, při výuce mluvení je nutné vzít v úvahu plynulost jazykového projevu jako základní metodický cíl.
Povaha všeobecného zaměření GJW předpokládá heterogenní skupiny žáků v jazykových skupinách. Snaha o diferenciaci a separaci nadaných žáků se neuplatňuje.
Metodických cílů se dosahuje širokou škálou nástrojů – různými formami výuky (od hromadné přes skupinovou až kindividualizované), didaktickými pomůckami, didaktickou technikou, apod.

4. Organizace výuky
============
Podrobný časový a tematický rozpis je uveden v jednotlivých tematických plánech, které se každoročně aktualizují.

5. Komunikace se žáky
================
Relevantní aktuální informace ohledně dění na francouzském oddělení jsou žákům sdělovány prostřednictvím jednotlivých vyučujících, vyvěšením na nástěnku či skrze webové stránky komise.

6. Hodinová dotace výuky francouzštiny:
=========================
3 hodiny týdně v kvintě až oktávě





Průřezová témata pokrývaná předmětem

Ruský jazyk

Charakteristika předmětu

Osmileté gymnázium – ruský jazyk
================================
1. Charakteristika předmětu

Ruský jazyk se vyučuje jako druhý cizí jazyk. Výuka je zaměřena na postupné osvojování a vnímání jazykových prostředků (tj. zvukové a grafické stránky jazyka, slovní zásoby a mluvnice) a na komplexní využití těchto prostředků v hovoru, čtení, poslechu a písemném projevu.
Žáky vedeme k :
- přípravě na aktivní život v multikulturní společnosti, k získání jak obecných, tak komunikativních kompetencí k dorozumění v situacích každodenního osobního a pracovního života
- chápání cizího jazyka jako prostředku k získávání a předávání informací, k vyjádření žákových potřeb a prožitků a ke sdělování názorů
- zvládnutí běžných pravidel mezilidské komunikace
- seznámení s reáliemi, s odlišnými tradicemi, zvyky a návyky
- formování vzájemného porozumění, tolerance k jiným národům a kulturám
- samostatnému získávání informací z různých zdrojů a k zvládnutí práce s jazykovými a literárními prameny, slovníky, časopisy
- rozvíjení emocionálního a estetického vnímání (s využitím tisku, beletrie, filmu, divadelního představení, hudební produkce)
Užitím různých didaktických forem a postupů směřujeme výuku k tomu, aby žáci dosáhli takové úrovně komunikativních jazykových kompetencí, která odpovídá minimálně úrovni B 1 (Samostatný uživatel) podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, vypracovaného Oddělením moderních jazyků Rady Evropy.

Samostatný uživatel B 1
Rozumí hlavním myšlenkám srozumitelné vstupní informaci, která se týká běžných témat, se kterými se pravidelně setkává ve škole, ve volném čase, v životě. Umí si poradit s většinou situací, které mohou nastat při cestování v oblasti, kde se tímto jazykem mluví. Umí napsat jednoduchý souvislý text na témata, která dobře zná nebo která ho osobně zajímají. Dokáže popsat své zážitky a události, sny, naděje a cíle a umí stručně vysvětlit a odůvodnit své názory a plány.

Rozvíjením řečových dovedností si žáci osvojují klíčové kompetence:
- vedeme je ke komunikativnosti, k odpovědnosti za své chování
- učíme je obhajovat vlastní názory
- motivujeme je k učení a řešení problémů a k dalšímu vzdělávání

2. Cíle předmětu

- komunikovat v cizím jazyce v různých situacích života, v projevech mluvených i psaných, volit adekvátní komunikační a jazykové prostředky
- pracovat s cizojazyčným textem (věcným i uměleckým) a využívat jej jako prostředku ke zkvalitnění svých jazykových znalostí a dovedností
- motivovat k aktivnímu poznávání reálií
- využívat pozitivních i negativních zkušeností s Ruskem a jeho politikou, kulturou, historií, společenskými a osobními vztahy, diskutovat o společném a odlišném
- pracovat s informacemi a zdroji informací v cizím jazyce včetně internetu nebo CD-ROM, se slovníky, jazykovými a jinými cizojazyčnými příručkami
- využívat vědomosti a dovednosti získané ve výuce mateřského jazyka při studiu ruského jazyka
- zvládat základní pravidla mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a jejich respektování
- propagovat klasickou a současnou ruskou literaturu , vést k vytváření pozitivního vztahu k literatuře a k návyku individuální četby
- esteticky vzdělávat – kultivovat jazykový projev žáků, vést je k citlivému vnímání okolního světa i sebe sama

Základní součástí vzdělávání se stávají okruhy aktuálních problémů světa, které jsou reprezentovány průřezovými tématy (viz tematické plány). Tato témata mají především výchovný charakter, napomáhají vytvářet určité postoje a hodnoty. Propojují a vzájemně doplňují znalosti žáků z různých předmětů. Jsou součástí jednotlivých učebních lekcí a konverzace.

3.Hodnocení

Výsledky vyučovacího a učebního procesu jsou hodnoceny průběžně, a to ústně i písemně.
Hodnotíme celkový postoj žáka k danému předmětu, vypracování jednotlivých úkolů, umění číst a správně vyslovovat, překládat, znalost pravopisu, porozumění přímému i reprodukovanému projevu, mluvení a komunikativní dovednosti, znalost ruských reálií, žákovu aktivitu a kreativitu, umění pohotově reagovat.
Při písemném projevu jsou hodnoceny testy z jednotlivých probraných lekcí, diktáty, písemná znalost slovní zásoby a jednou za pololetí rozsáhlejší práce.

4. Hodinová dotace

Ve všech ročnících – 3 hodiny týdně.



Průřezová témata pokrývaná předmětem

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

    Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

    Vnímání autora mediálních sdělení

    Fungování a vliv médií ve společnosti

    Tvorba mediálního sdělení

    Mediální produkty a jejich význam

    Uživatelé

    Účinky mediální produkce a vliv médií

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA

    Kulturní diference

    Lidské vztahy

    Princip sociálního smíru a solidarity

    Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

    Lidské aktivity a problémy životního prostředí

    Vztah člověka k prostředí

    Člověk a životní prostředí

    Životní prostředí regionu a České republiky

VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA

    Občanská společnost a škola

    Občan, občanská společnost a stát

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

    Evropa a svět nás zajímá

    Objevujeme Evropu a svět

    Jsme Evropané

    Globalizační a rozvojové procesy

    Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce

    Žijeme v Evropě

    Vzdělávání v Evropě a ve světě

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

    Rozvoj schopností poznávání

    Psychohygiena

    Kreativita

    Poznávání lidí

    Mezilidské vztahy

    Komunikace

    Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

    Hodnoty, postoje, praktická etika

    Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

    Sociální komunikace

    Morálka všedního dne

    Spolupráce a soutěž

Matematika a její aplikace

Charakteristika oblasti

NIŽŠí STUPEŇ
==========

Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace v základním vzdělávání je založena především na aktivních činnostech, které jsou typické pro práci s matematickými objekty a pro užití matematiky v reálných situacích. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě a umožňuje tak získávat matematickou gramotnost. Pro tuto svoji nezastupitelnou roli prolíná celým základním vzděláváním a vytváří předpoklady pro další úspěšné studium.

Vzdělávání klade důraz na důkladné porozumění základním myšlenkovým postupům a pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům. Žáci si postupně osvojují některé pojmy, algoritmy, terminologii, symboliku a způsoby jejich užití.

Vzdělávací obsah oboru Matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tematické okruhy. V tematickém okruhu Čísla a početní operace na prvním stupni, na který navazuje a dále ho prohlubuje na druhém stupni tematický okruh Číslo a proměnná, si žáci osvojují aritmetické operace v jejich třech složkách: dovednost provádět operaci, algoritmické porozumění (proč je operace prováděna předloženým postupem) a významové porozumění (umět operaci propojit na reálné situace). Učí se získávat číselné údaje měřením, odhadováním, výpočtem a zaokrouhlováním. Seznamují se s pojmem proměnná a s její rolí při matematizaci reálných situací.

V dalším tematickém okruhu Geometrie v rovině a v prostoru žáci určují a znázorňují geometrické útvary a geometricky modelují reálné situace, hledají podobnosti a odlišnosti útvarů, které se vyskytují všude kolem nás, uvědomují si vzájemné polohy objektů v rovině (resp. v prostoru), učí se porovnávat, odhadovat, měřit délku, velikost úhlu, obvod a obsah (resp. povrch a objem), zdokonalovat svůj grafický projev. Zkoumání tvaru a prostoru vede žáky k řešení polohových a metrických úloh a problémů, které vycházejí z běžných životních situací.

V tematickém okruhu Závislosti, vztahy a práce s daty žáci rozpoznávají určité typy změn a závislostí, které jsou projevem běžných jevů reálného světa, a seznamují se s jejich reprezentacemi. Uvědomují si změny a závislosti známých jevů, docházejí k pochopení, že změnou může být růst i pokles a že změna může mít také nulovou hodnotu. Tyto změny a závislosti žáci analyzují z tabulek, diagramů a grafů, v jednoduchých případech je konstruují a vyjadřují matematickým předpisem nebo je podle možností modelují s využitím vhodného počítačového software nebo grafických kalkulátorů. Zkoumání těchto závislostí směřuje k pochopení pojmu funkce.

Důležitou součástí matematického vzdělávání jsou Nestandardní aplikační úlohy a problémy, jejichž řešení může být do značné míry nezávislé na znalostech a dovednostech školské matematiky, ale při němž je nutné uplatnit logické myšlení. Žáci se učí řešit problémové situace a úlohy z běžného života, pochopit a analyzovat problém, utřídit údaje a podmínky, provádět situační náčrty, řešit optimalizační úlohy. Řešení logických úloh posiluje vědomí žáka ve vlastní schopnosti logického uvažování a může podchytit i ty žáky, kteří jsou v matematice méně úspěšní.

Žáci se učí využívat prostředky výpočetní techniky (především kalkulátory, vhodný počítačový software, určité typy výukových programů) a používat některé další pomůcky, což umožňuje přístup k matematice i žákům, kteří mají nedostatky v numerickém počítání a v rýsovacích technikách. Zdokonalují se rovněž v samostatné a kritické práci se zdroji informací.


VYŠŠÍ STUPEŇ
============

Výuka matematiky na gymnáziu rozvíjí a prohlubuje pochopení kvantitativních a prostorových vztahů reálného světa, utváří kvantitativní gramotnost žáků a schopnost geometrického vhledu. Ovládnutí požadovaného matematického aparátu, elementy matematického myšlení, vytváření hypotéz a deduktivní úvahy jsou prostředkem pro nové hlubší poznání a předpokladem dalšího studia. Osvojené matematické pojmy, vztahy a procesy pěstují myšlenkovou ukázněnost, napomáhají žákům k prožitku celistvosti.

Matematické vzdělávání napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení, rozvíjí logické usuzování, učí srozumitelné a věcné argumentaci s cílem najít spíše objektivní pravdu než uhájit vlastní názor. Těžiště výuky spočívá v osvojení schopnosti formulace problému a strategie jeho řešení, v aktivním ovládnutí matematických nástrojů a dovedností, v pěstování schopnosti aplikace. Matematika přispívá k tomu, aby žáci byli schopni hodnotit správnost postupu při odvozování tvrzení a odhalovat klamné závěry.

Během studia žáci objevují, že matematika nachází uplatnění v mnoha oborech lidské činnosti (např. v ekonomii, technice, ale i ve společenských vědách), že je ovlivňována vnějšími podněty (například z oblasti přírodních věd) a že moderní technologie jsou užitečným pomocníkem matematiky. Žáci poznávají, že matematika je součástí naší kultury a je výsledkem složitého multikulturního historického vývoje spojeného s mnoha významnými osobnostmi lidských dějin.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

- osvojování základních matematických pojmů a vztahů postupnou abstrakcí a zobecňováním na základě poznávání jejich charakteristických vlastností;
- určování, zařazování a využívání pojmů, k analýze a zobecňování jejich vlastností;
- vytváření zásoby matematických pojmů, vztahů, algoritmů a metod řešení úloh a k využívání osvojeného matematického aparátu;
- analyzování problému a vytváření plánu řešení, k volbě správného postupu při řešení úloh a problémů, k vyhodnocování správnosti výsledku vzhledem k zadaným podmínkám;
- práci s matematickými modely, k vědomí, že k výsledku lze dospět různými způsoby;
- rozvoji logického myšlení a úsudku, vytváření hypotéz na základě zkušenosti nebo pokusu, k jejich ověřování nebo vyvracení pomocí protipříkladů;
- pochopení vzájemných vztahů a vazeb mezi okruhy učiva a k aplikaci matematických poznatků v dalších vzdělávacích oblastech;
- přesnému vyjadřování a zdokonalování grafického projevu, k porozumění matematickým termínům, symbolice a matematickému textu;
- zdůvodňování matematických postupů, k obhajobě vlastního postupu;
- rozvíjení dovednosti pracovat s různými reprezentacemi;
- užívání kalkulátoru a moderních technologií k efektivnímu řešení úloh a k prezentaci výsledků;
- rozvíjení zkušeností s matematickým modelováním (k činnostem, kterými se učí poznávat a nalézat situace, v nichž se může orientovat prostřednictvím matematického popisu), k vyhodnocování matematických modelů, k poznávání mezí jejich použití, k vědomí, že realita je složitější než její matematický model, že daný model může být vhodný pro více situací a jedna situace může být vyjádřena různými modely);
- rozvíjení geometrického vidění a prostorové představivosti;
- pochopení matematiky jako součásti kulturního dědictví a nezaměnitelného způsobu uchopování světa.

Matematika

Charakteristika předmětu

Charakteristika:
GJW je gymnázium se všeobecným zaměřením, matematika je tedy pilotním předmětem vyučovaným ve všech ročnících studia.Všichni žáci musí teoreticky zvládat základní poznatky středoškolské matematiky včetně jejich aplikací na konkrétní problémy.

1. Cíle:
Žák umí:
- osvojit si základní matematické pojmy a vztahy postupnou abstrakcí a zobecňováním na základě poznáváni jejich charakteristických vlastností;
- určovat a zařazovat pojmy, analyzovat a zobecňovat jejich vlastnosti;
- vytvářet zásoby matematických pojmů, vztahů, algoritmů a metod řešení úloh a využívat osvojený matematický aparát;
- analyzovat problém a vytvořit plán řešení, zvolit správný postup při řešení úloh a problémů, vyhodnocovat správnost výsledku vzhledem k zadaným podmínkám;
- pracovat s matematickými modely, vědět, že k výsledku lze dospět různými způsoby;
- rozvíjet logické myšlení a úsudek, vytvářet hypotézy na základě zkušenosti nebo pokusu, ověřit nebo vyvrátit je pomocí protipříkladů;
- pochopit vzájemné vztahy a vazby mezi okruhy učiva a aplikovat matematické poznatky v dalších vzdělávacích oblastech;
- přesně se vyjadřovat a zdokonalovat se v grafickém projevu, porozumět matematickým termínům, symbolice a matematickému textu;
- zdůvodnit matematických postup, obhajovat vlastní postup;
- užívat kalkulátoru a moderních technologií k efektivnímu řešení úloh a k prezentaci výsledků;
- rozvíjet zkušenosti s matematickým modelováním (činnosti, kterými se učí poznávat a nalézat situace, v nichž se může orientovat prostřednictvím matematického popisu), vyhodnocovat matematické modely, poznat meze jejich použití, být si vědomí, že realita je složitější než její matematický model, že daný model může být vhodný pro více situací a jedna situace může být vyjádřena různými modely.

2. Systém zkoušení a hodnocení
Z obecného hlediska podléhá způsob hodnocení žáků článku VI. Školního řádu - KLASIFIKACE. Během školního roku žáci zpravidla na konci každého čtvrtletí absolvují čtvrtletní písemnou práci. Jedná se o práci většího rozsahu a je na ni vyčleněna vždy jedna vyučovací jednotka.

3. Metodické principy
Metodika výuky vychází z obecně přijímaných zásad didaktiky matematiky. Důraz je kladen jak na syntetický, tak na analytický výklad. Žáci jsou vedeni k samostatnému řešení problémových úloh. Metodických cílů se dosahuje širokou škálou nástrojů – různými formami výuky (od hromadné přes skupinovou až k individualizované), didaktickými pomůckami, didaktickou technikou, apod.

4. Semináře a volitelné předměty
Žáci s vyhraněným zájmem o matematiku si mohou hodinovou dotaci matematiky rozšířit na základě volitelných předmětů dle následující nabídky, jež je každoročně aktualizována:
Cvičení z matematiky (tříletý volitelný předmět) – 2 hodiny týdně.
Matematicko - fyzikální seminář (tříletý volitelný předmět) – 2 hodiny týdně.
Seminář a cvičení z matematiky (dvouletý volitelný předmět) – 2 hodiny týdně.
Deskriptivní geometrie (dvouletý volitelný předmět) – 2 hodiny týdně.
Seminář a cvičení z matematiky (jednoletý volitelný seminář) – 2 hodiny týdně.

5. Hodinová dotace:
- 1. ročník – 4 hodiny týdně + 1 hodina dělená na poloviny zaměřená na procvičení a osvojení probraného učiva.
- 2. ročník – 3 hodiny týdně + 2 hodiny dělené na poloviny zaměřené na procvičení a osvojení probraného učiva.
- 3. ročník – 2 hodiny týdně + 2 hodiny dělené na poloviny zaměřené na procvičení a osvojení probraného učiva.
- 4. ročník – 3 hodiny týdně + 1 hodina dělená na poloviny zaměřená na procvičení a osvojení probraného učiva.
- 5. ročník – 3 hodiny týdně + 1 hodina dělená na poloviny zaměřená na procvičení a osvojení probraného učiva.
- 6. ročník – 3 hodiny týdně + 1 hodina dělená na poloviny zaměřená na procvičení a osvojení probraného učiva.
- 7. ročník – 4 hodiny týdně + 1 hodina dělená na poloviny zaměřená na procvičení a osvojení probraného učiva.
- 8. ročník – 3 hodiny týdně + 1 hodina dělená na poloviny zaměřená na procvičení a osvojení probraného učiva.

6. Časový plán učiva:
- je uveden stejně jako klíčové kompetence a průřezová témata v tématických plánech, které jsou aktualizovány každý rok.

pouze 2 hodiny týdně + 1 hodina dělená na poloviny zaměřená na procvičení a osvojení probraného učiva.)


Žáci s vyhraněným zájmem o matematiku si mohou hodinovou dotaci matematiky rozšířit na základě volitelných předmětů dle následující nabídky:
Cvičení z matematiky (tříletý volitelný předmět) – 2 hodiny týdně.
Matematicko - fyzikální seminář (tříletý volitelný předmět) – 2 hodiny týdně.
Seminář a cvičení z matematiky (dvouletý volitelný předmět) – 2 hodiny týdně.
Deskriptivní geometrie (dvouletý volitelný předmět) – 2 hodiny týdně.
Seminář a cvičení z matematiky (jednoletý volitelný seminář) – 2 hodiny týdně.

3. Časový plán učiva:
- je uveden stejně jako klíčové kompetence a průřezová témata v tématických plánech, které jsou aktualizovány každý rok.

4. Hodnocení:
Způsob hodnocení žáků podléhá článku VI Školního řádu - KLASIFIKACE

Průřezová témata pokrývaná předmětem

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

    Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

    Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

    Tvorba mediálního sdělení

    Práce v realizačním týmu

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

    Vztah člověka k prostředí

    Člověk a životní prostředí

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

    Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

    Spolupráce a soutěž

Informační a komunikační technologie

Charakteristika oblasti

Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti - získat elementární dovednosti v ovládání výpočetní techniky a moderních informačních technologií, orientovat se ve světě informací, tvořivě pracovat s informacemi a využívat je při dalším vzdělávání i v praktickém životě. Vzhledem k narůstající potřebě osvojení si základních dovedností práce s výpočetní technikou byla vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie zařazena jako povinná součást základního vzdělávání na 1. a 2. stupni. Získané dovednosti jsou v informační společnosti nezbytným předpokladem uplatnění na trhu práce i podmínkou k efektivnímu rozvíjení profesní i zájmové činnosti.

Zvládnutí výpočetní techniky, zejména rychlého vyhledávání a zpracování potřebných informací pomocí internetu a jiných digitálních médií, umožňuje realizovat metodu „učení kdekoliv a kdykoliv“, vede k žádoucímu odlehčení paměti při současné možnosti využít mnohonásobně většího počtu dat a informací než dosud, urychluje aktualizaci poznatků a vhodně doplňuje standardní učební texty a pomůcky.

Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru Informační a komunikační technologie umožňují žákům aplikovat výpočetní techniku s bohatou škálou vzdělávacího software a informačních zdrojů ve všech vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání. Tato aplikační rovina přesahuje rámec vzdělávacího obsahu vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie a stává se součástí všech vzdělávacích oblastí základního vzdělávání.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že
vede žáka k:
- poznání úlohy informací a informačních činností a k využívání moderních informačních a komunikačních technologií
- porozumění toku informací, počínaje jejich vznikem, uložením na médium, přenosem, zpracováním, vyhledáváním a praktickým využitím
- schopnosti formulovat svůj požadavek a využívat při interakci s počítačem algoritmické myšlení
- porovnávání informací a poznatků z většího množství alternativních informačních zdrojů, a tím k dosahování větší věrohodnosti vyhledaných informací
- využívání výpočetní techniky, aplikačního i výukového software ke zvýšení efektivnosti učení a racionálnější organizaci práce
- tvořivému využívání softwarových a hardwarových prostředků při prezentaci výsledků své práce
- pochopení funkce výpočetní techniky jako prostředku simulace a modelování přírodních i sociálních jevů a procesů
- respektování práv k duševnímu vlastnictví při využívání software
- zaujetí odpovědného, etického přístupu k nevhodným obsahům vyskytujícím se na internetu či jiných médiích
- šetrné práci s výpočetní technikou


VYŠŠÍ STUPEŇ
============

Charakteristika vzdělávací oblasti
Oblast Informatika a informační a komunikační technologie (dále jen Informatika a ICT) na gymnáziu navazuje na oblast ICT v základním vzdělávání zaměřenou na zvládnutí základní úrovně informační gramotnosti, tj. na dosažení znalostí a dovedností nezbytných k využití digitálních technologií.

Oblast Informatika a ICT na gymnáziu prohlubuje u žáka schopnost tvůrčím způsobem využívat informační a komunikační technologie, informační zdroje a možnosti aplikačního programového vybavení s cílem dosáhnout lepší orientaci v narůstajícím množství informací při respektování právních a etických zásad používání prostředků ICT. Žák je veden ke schopnosti aplikovat výpočetní techniku s využitím pokročilejších funkcí k efektivnímu zpracování informací a přispět tak ke transformaci dosažených poznatků v systematicky uspořádané vědomosti. Dynamický rozvoj oblasti ICT vyžaduje od žáka flexibilitu při přizpůsobování se inovovaným verzím digitálních zařízení a schopnost jejich vzájemného propojování.

V rámci oblasti Informatika a ICT se žák seznámí se základy informatiky jako vědního oboru, který studuje výpočetní a informační procesy z hlediska používaného hardwaru i softwaru, a s jejím postavením v moderním světě. Cílem je zpřístupnit žákům základní pojmy a metody informatiky, napomáhat rozvoji abstraktního, systémového myšlení, podporovat schopnost vhodně vyjadřovat své myšlenky, smysluplnou argumentací je obhajovat a tvůrčím způsobem přistupovat k řešení problémů. Žák se seznámí se základními principy fungování prostředků ICT a soustředí se na pochopení podstaty a průběhu informačních procesů, algoritmického přístupu k řešení úloh a významu informačních systémů ve společnosti.

V souvislosti s pronikáním poznatků informačních a počítačových věd do různých oblastí lidské činnosti a se specifickým využitím ICT v různých oborech je vhodné zapojit do výuky i inteligentní, interaktivní výukové prostředky, modelování přírodních, technických a sociálních procesů a situací posilujících motivaci k učení. Tím se zvyšuje pravděpodobnost uplatnění absolventů gymnázia v dalším vzdělávání a na trhu práce.

Vzdělávací oblast Informatika a ICT vytváří platformu pro ostatní vzdělávací oblasti i pro mezipředmětové vztahy, vytváří žákovi prostor pro tvořivost, vlastní seberealizaci i pro týmovou spolupráci, zvyšuje motivaci k tvorbě individuálních i skupinových projektů, vytváří příležitost k rozvoji vlastní iniciativy žáků, prohlubuje jejich smysl pro inovativnost a iniciuje využívání prostředků výpočetní techniky a internetu k přípravě na vyučování a k celoživotnímu vzdělávání.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti
Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
- porozumění zásadám ovládání a věcným souvislostem jednotlivých skupin aplikačního programového vybavení a k vhodnému uplatňování jejich nástrojů, metod a vazeb k efektivnímu řešení úloh;
- porozumění základním pojmům a metodám informatiky jako vědního oboru a k jeho uplatnění v ostatních vědních oborech a profesích;
- uplatňování algoritmického způsobu myšlení při řešení problémových úloh;
- využívání prostředků ICT k modelování a simulaci přírodních, technických a společenských procesů a k jejich implementaci v různých oborech;
- tvořivému využívání spektra možností komunikačních technologií a jejich kombinací k rychlé a efektivní komunikaci;
- využívání výpočetní techniky ke zvýšení efektivnosti své činnosti, k dokonalejší organizaci práce a k týmové spolupráci na úrovni školní, republikové a mezinárodní;
- využívání informačních a komunikačních technologií (on-line vzdělávání, spolupráce na zahraničních projektech) k celoživotnímu vzdělávání a vytváření pozitivních postojů k potřebám znalostní společnosti;
- využití možností výpočetní techniky a internetu k poznávacím, estetickým a tvůrčím cílům s ohledem ke globálnímu a multikulturnímu charakteru internetu;
- uvědomění si, respektování a zmírnění negativních vlivů moderních informačních a komunikačních technologií na společnost a na zdraví člověka, ke znalosti způsobů prevence a ochrany před zneužitím a omezováním osobní svobody člověka;
- získávání údajů z většího počtu alternativních zdrojů a odlišování informačních zdrojů věrohodných a kvalitních od nespolehlivých a nekvalitních;
- respektování a používání odborné terminologie informačních a počítačových věd;
- poznání základních právních aspektů a etických zásad týkajících se práce s informacemi a výpočetní technikou, k respektování duševního vlastnictví, copyrightu, osobních dat a zásad správného citování autorských děl.

Informatika a výpočetní technika

Charakteristika předmětu

1.Obsahové vymezení předmětu:
Vyučovací předmět Informatika a výpočetní technika realizuje obsah vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie.

2.Cíle
Cílem předmětu je dosáhnout u žáků pokročilé úrovně informační gramotnosti. Žák získá elementární dovednosti v ovládání výpočetní techniky, seznámí se s moderními informačními technologiemi a získá přehled ve světě informací.
Vyučovací předmět podporuje u žáků kreativitu při práci s informacemi a jejich využití v dalším vzdělání i v praxi. Získané dovednosti jsou v informační společnosti nezbytným předpokladem uplatnění na trhu práce i podmínkou efektivního rozvíjení profesní a zájmové činnosti.

3. Časové vymezení předmětu:
Předmět je určen všem žákům 3. ročníku osmiletého gymnázia (tercie) v rozsahu 2 hodiny týdně.
Dále je určen všem žákům 5. ročníku osmiletého gymnázia (kvinty) v rozsahu 2 hodiny týdně.

4. Časový plán učiva:
- je uveden stejně jako klíčové kompetence a průřezová témata v tématických plánech, které jsou aktualizovány každý rok.

5. Organizační vymezení předmětu:
Žáci jsou rozděleni do dvou skupin tak, aby každý pracoval samostatně na svém počítači, pro výuku jsou k dispozici dvě počítačové učebny plně vybavené výpočetní technikou.
Z důvodu střídání skupin v učebnách je možné měnit pořadí tématických bloků.

6. Formy a metody výuky:
Při výuce se používají výkladové hodiny s ukázkami (počítač, video, projektor), samostudium, referáty, přednášky, samostatná cvičení.

7. Hodnocení:
Způsob hodnocení žáků podléhá článku VI Školního řádu - KLASIFIKACE.

8. Volitelný předmět
Žáci mají možnost se dále vzdělávat v oblasti informatiky a výpočetní techniky ve volitelném tříletém předmětu Informatika a výpočetní technika.




Průřezová témata pokrývaná předmětem

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

    Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

    Tvorba mediálního sdělení

    Práce v realizačním týmu

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

    Kreativita

    Komunikace

    Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

Využití digitálních technologií

Charakteristika předmětu

1. Obsahové vymezení předmětu:
Vyučovací předmět Využití digitálních technologií realizuje obsah vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie, dále část vzdělávacího obsahu oboru Člověk a svět práce – okruhu Využití digitálních technologií.

2. Cíle
Cílem je dosáhnout u žáků pokročilé úrovně informační gramotnosti. Žák získá elementární dovednosti v ovládání výpočetní techniky, seznámí se s moderními informačními technologiemi a získá přehled ve světě informací.
Vyučovací předmět podporuje u žáků kreativitu při práci s digitálními technologiemi a jejich využití v dalším vzdělání i v praxi. Získané dovednosti jsou v informační společnosti nezbytným předpokladem uplatnění na trhu práce i podmínkou efektivního rozvíjení profesní a zájmové činnosti.

3. Časové vymezení předmětu:
Předmět je určen všem žákům 4. ročníku osmiletého gymnázia v rozsahu 2 hodiny týdně.
Dále je předmět určen všem žákům 7. ročníku osmiletého gymnázia v rozsahu 1 hodiny týdně.

4. Časový plán učiva:
- je uveden stejně jako klíčové kompetence a průřezová témata v tématických plánech, které jsou aktualizovány každý rok.

5. Organizační vymezení předmětu:
Žáci jsou rozděleni do dvou skupin tak, aby každý pracoval samostatně na svém počítači, pro výuku jsou k dispozici dvě počítačové učebny plně vybavené výpočetní technikou.

6. Formy a metody výuky:
Při výuce se používají výkladové hodiny s ukázkami (počítač, video, projektor), samostudium, referáty, přednášky, samostatná cvičení.

7. Hodnocení:
Způsob hodnocení žáků podléhá článku VI Školního řádu - KLASIFIKACE.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

    Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

    Tvorba mediálního sdělení

    Práce v realizačním týmu

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

    Kreativita

    Komunikace

    Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

Informační technologie

Charakteristika předmětu

1.Obsahové vymezení předmětu:
Vyučovací předmět Informační technologie (Information technology) realizuje obsah vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie.

2. Cíle
Předmět je vyučován v anglickém jazyce a cílem je tedy dosáhnout u žáků pokročilé úrovně informační gramotnosti bez nutnosti lokalizace programů a informačních zdrojů.
Vyučovací předmět podporuje u žáků kreativitu při práci s digitálními technologiemi a jejich využití v dalším vzdělání i v praxi. Získané dovednosti jsou v informační společnosti nezbytným předpokladem uplatnění na trhu práce i podmínkou efektivního rozvíjení profesní a zájmové činnosti.

3. Časové vymezení předmětu:
Předmět určen všem žákům 7. ročníku osmiletého gymnázia v rozsahu 1 hodiny týdně.

4. Časový plán učiva:
- je uveden stejně jako klíčové kompetence a průřezová témata v tématických plánech, které jsou aktualizovány každý rok.

5. Organizační vymezení předmětu:
Žáci jsou rozděleni do dvou skupin tak, aby každý pracoval samostatně na svém počítači, pro výuku jsou k dispozici dvě počítačové učebny plně vybavené výpočetní technikou.

6. Formy a metody výuky:
Při výuce se používají výkladové hodiny s ukázkami (počítač, video, projektor), samostudium, referáty, přednášky, samostatná cvičení.

7. Hodnocení:
Způsob hodnocení žáků podléhá článku VI. Školního řádu - KLASIFIKACE.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

    Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

    Tvorba mediálního sdělení

    Práce v realizačním týmu

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

    Komunikace

    Kreativita

    Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

Člověk a společnost

Charakteristika oblasti

Vzdělávací oblast člověk a společnost v základním vzdělávání vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými pro jeho aktivní zapojení do života demokratické společnosti. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci poznali dějinné, sociální a kulturně historické aspekty života lidí v jejich
rozmanitosti, proměnlivosti a ve vzájemných souvislostech. Seznamuje žáky s vývojem společnosti a s důležitými společenskými jevy a procesy, které se promítají do každodenního života a mají vliv na utváření společenského klimatu. Zaměřuje se na utváření pozitivních občanských postojů, rozvíjí vědomí přináležitosti k evropskému civilizačnímu a kulturnímu okruhu a podporuje přijetí hodnot, na nichž je současná demokratická Evropa budována. Důležitou součástí vzdělávání v dané vzdělávací oblasti je prevence rasistických, xenofobních a extrémistických postojů, výchova k toleranci a respektování lidských práv, k rovnosti mužů a žen a výchova k úctě k přírodnímu a kulturnímu prostředí i k ochraně uměleckých a kulturních hodnot.

Ve vzdělávací oblasti člověk a společnost se u žáků formují dovednosti a postoje důležité pro aktivní využívání poznatků o společnosti a mezilidských vztazích v občanském životě. Žáci se učí rozpoznávat a formulovat společenské problémy v minulosti i současnosti, zjišťovat a zpracovávat informace nutné pro jejich řešení, nacházet řešení a vyvozovat závěry, reflektovat je a aplikovat v reálných životních situacích.
Vzdělávací oblast člověk a společnost zahrnuje vzdělávací obory Dějepis a Výchova k občanství. Ve svém vzdělávacím obsahu navazuje přímo na vzdělávací oblast člověk a jeho svět.

Přesahy dané vzdělávací oblasti se promítají i do jiných vzdělávacích oblastí a do celého života školy a mají přímou vazbu zejména na společenskovědní část vzdělávacího oboru Zeměpis, který je v zájmu zachování jeho celistvosti umístěn ve vzdělávací oblasti člověk a příroda.
Vzdělávací obor Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince a uchování kontinuity historické paměti, především ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důležité je zejména poznávání dějů, skutků a jevů, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj společnosti a promítly se do obrazu naší současnosti. Důraz je kladen především na dějiny 19. a 20. století, kde leží kořeny většiny současných společenských jevů.

Významně se uplatňuje zřetel k základním hodnotám evropské civilizace. Podstatné je rozvíjet takové časové a prostorové představy i empatie, které umožňují žákům lépe proniknout k pochopení historických jevů a dějů. Žáci jsou vedeni k poznání, že historie není jen uzavřenou minulostí ani shlukem faktů a definitivních závěrů, ale je kladením otázek, jimiž se současnost prostřednictvím minulosti ptá po svém vlastním charakteru a své možné budoucnosti. Obecné historické problémy jsou konkretizovány prostřednictvím zařazování dějin regionu i dějin místních.

Vzdělávací obor Výchova k občanství se zaměřuje na vytváření kvalit, které souvisejí s orientací žáků v sociální realitě a s jejich začleňováním do různých společenských vztahů a vazeb. Otevírá cestu k realistickému sebepoznání a poznávání osobnosti druhých lidí a k pochopení vlastního
jednání i jednání druhých lidí v kontextu různých životních situací. Seznamuje žáky se vztahy v rodině a širších společenstvích, s hospodářským životem, činností důležitých politických institucí a orgánů a s možnými způsoby zapojení jednotlivců do občanského života. Učí žáky respektovat a uplatňovat mravní principy a pravidla společenského soužití a přebírat odpovědnost za vlastní názory, chování a jednání i jejich důsledky. Rozvíjí občanské a právní vědomí žáků, posiluje smysl jednotlivců pro osobní i občanskou odpovědnost a motivuje žáky k aktivní účasti na životě demokratické společnosti.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že
vede žáka k:
- rozvíjení zájmu o současnost a minulost vlastního národa i jiných kulturních společenství, k utváření a upevňování vědomí přináležitosti k evropské kultuře
- odhalování kořenů společenských jevů, dějů a změn, k promýšlení jejich souvislostí a vzájemné podmíněnosti v reálném a historickém čase
- hledání paralel mezi minulými a současnými událostmi a k jejich porovnávání s obdobnými či odlišnými jevy a procesy v evropském a celosvětovém měřítku
- utváření pozitivního hodnotového systému opřeného o historickou zkušenost
- rozlišování mýtů a skutečnosti, k rozpoznávání projevů a příčin subjektivního výběru a hodnocení faktů i ke snaze o objektivní posouzení společenských jevů současnosti i minulosti
- vytváření schopnosti využívat jako zdroj informací různorodé verbální i neverbální texty společenského a společenskovědního charakteru
- rozvíjení orientace v mnohotvárnosti historických, sociokulturních, etických, politických, právních a ekonomických faktů tvořících rámec každodenního života; k poznávání a posuzování každodenních situací a událostí ve vzájemných vazbách a širších souvislostech včetně
souvislostí mezinárodních a globálních
- úctě k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům; k rozvíjení respektu ke kulturním či jiným odlišnostem (zvláštnostem) lidí, skupin i různých společenství
- získávání orientace v aktuálním dění v ČR, EU a ve světě, k rozvíjení zájmu o veřejné záležitosti
- utváření vědomí vlastní identity a identity druhých lidí, k rozvíjení realistického sebepoznávání a sebehodnocení, k akceptování vlastní osobnosti i osobnosti druhých lidí
- utváření pozitivních vztahů k opačnému pohlaví v prostředí školy i mimo školu, k rozpoznávání stereotypního nahlížení na postavení muže a ženy v rodině, v zaměstnání i v politickém životě, k vnímání předsudků v nazírání na roli žen ve společnosti
- rozpoznávání názorů a postojů ohrožujících lidskou důstojnost nebo odporujících základním principům demokratického soužití; ke zvyšování odolnosti vůči myšlenkové manipulaci
- uplatňování vhodných prostředků komunikace k vyjadřování vlastních myšlenek, citů, názorů a postojů, k zaujímání a obhajování vlastních postojů a k přiměřenému obhajování svých práv



VYŠŠÍ STUPEŇ
============

Charakteristika vzdělávací oblasti
Vzdělávací oblast Člověk a společnost využívá společenskovědní poznatky získané v základním vzdělávání, rozvíjí je a učí žáky zpracovávat je v širším myšlenkovém systému. Její součástí jsou i zcela nové obsahové prvky, jejichž pochopení je podmíněné rozvinutější myšlenkovou činností a praktickou zkušeností žáka gymnázia. Žáci se učí kriticky reflektovat společenskou skutečnost, posuzovat různé přístupy k řešení problémů každodenní praxe a aplikovat poznatky do současnosti. Rozvíjeny jsou důležité myšlenkové operace, praktické dovednosti a vědomí vlastní identity žáka. Oblast přispívá k utváření historického vědomí, k uchování kontinuity tradičních hodnot naší civilizace a k občanskému vzdělávání mládeže. Posiluje respekt k základním principům demokracie a připravuje žáky na odpovědný občanský život v demokratické společnosti v souladu s principy udržitelného rozvoje. Podporuje vědomí neopakovatelnosti a jedinečnosti života, významu lidské důstojnosti a úcty k výtvorům lidského ducha minulých generací i současnosti.

Záměry vzdělávací oblasti jsou realizovány především prostřednictvím vzdělávacích oborů Občanský a společenskovědní základ, Dějepis a Geografie. Vzdělávací obsah oboru Geografie je z důvodu zachování celistvosti umístěn ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Přesahy dané vzdělávací oblasti se promítají i do jiných vzdělávacích oblastí.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti
Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
- utváření realistického pohledu na skutečnost a k orientaci ve společenských jevech a procesech tvořících rámec každodenního života;
- chápání současnosti v kontextu minulosti a budoucnosti, k vnímání společenské skutečnosti v minulosti jako souhrnu příkladů modelových společenských situací a vzorů lidského chování a jednání v nejrůznějších situacích;
- chápání vývoje společnosti jako proměny sociálních projevů života v čase, k posuzování společenských jevů v synchronních i chronologických souvislostech provázaných příčinnými, následnými, důsledkovými a jinými vazbami;
- rozvíjení prostorové představivosti o historických a soudobých jevech, k vnímání významu zeměpisných podmínek pro variabilitu a mnohotvárnost společenských jevů a procesů;
- vnímání sounáležitosti s evropskou kulturou; pochopení civilizačního přínosu různých kultur v závislosti na širších společenských podmínkách; uplatňování tolerantních postojů vůči minoritním skupinám ve společnosti, odhalování rasistických, xenofobních a extremistických názorů a postojů v mezilidském styku;
- zvládání základů společenskovědní analýzy a historické kritiky, k rozlišování mezi reálnými a fiktivními ději, k chápání proměnlivosti interpretace jevů a idejí v závislosti na vývoji jedince a společnosti;
- rozvíjení pozitivního hodnotového systému opřeného o historickou i současnou zkušenost lidstva; chápání nesprávnosti mechanického přenosu současných etických představ do reality minulosti;
- vědomé reflexi vlastního jednání i jednání druhých lidí; respektování různých systémů hodnot a motivací druhých lidí; odhalování předsudků v posuzování různých lidí, událostí či sociálních jevů a procesů; rozpoznávání negativních stereotypů v nahlížení na roli muže a ženy ve společnosti;
- upevňování pocitu odpovědnosti za sebe jako jednotlivce i jako člena určitého společenství, k rozvíjení zralých forem soužití s druhými lidmi a ochoty podílet se na veřejném životě své obce, regionu, státu; uplatňování partnerských přístupů při spolupráci;
- osvojování demokratických principů v mezilidské komunikaci, k rozvíjení schopnosti diskutovat o veřejných záležitostech, rozpoznávat manipulativní strategie, zaujímat vlastní stanoviska a kritické postoje ke společenským a společenskovědním záležitostem, věcně (nepředpojatě) argumentovat, využívat historické argumentace na podporu pozitivních občanských postojů;
- rozvíjení a kultivaci vědomí osobní, lokální, národní, evropské i globální identity.

Dějepis

Charakteristika předmětu

pro nižší stupeň osmiletého gymnázia
==========================

Obsahové vymezení
Předmět dějepis je tvořen vzdělávacím oborem Dějepis, který patří do vzdělávací oblasti Člověk a společnost.

Průřezová témata
V osnovách předmětu jsou integrována průřezová témata, která zahrnují okruhy aktuálních světových problémů jako nedílnou součást vyučování. Formou samostatných referátů, skupinové práce nebo mediálních prezentací žáci předvádějí dosaženou úroveň ve zpracovávání dílčích témat, která jsou obsažena v následujících průřezových tématech:
- Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
- Výchova demokratického občana
- Multikulturní výchova
- Enviromentální výchova (částečně)
- Mediální výchova (částečně)

Časové a organizační vymezení
Výuka dějepisu na Gymnáziu Jiřího Wolkera probíhá ve dvou cyklech. V každém z nich jsou žáci přiměřenými formami seznamováni se základními etapami vývoje lidské společnosti od prvopočátku po současnost s důrazem na vztah mezi evropskými a národními dějinami. Dějiny mimoevropských zemí jsou probírány s ohledem na kontext evropský, po případě z hlediska civilizačních, ekonomických nebo kulturních přínosů.
První cyklus (nižší gymnázium) je čtyřletý s týdenní dvojhodinovou dotací.
Velká pozornost se přitom věnuje dějinám novým a nejnovějším s cílem porozumět současnému vývoji, pochopit jeho příčiny a prognózovat důsledky. Vychází se ze znalostí faktů, ale hlavní zájem je soustředěn na to, aby žák pochopil příčiny a následky jednotlivých historických událostí, aby porozuměl jejich podstatě a smyslu, dokázal objasnit i nečekané zvraty a zdánlivé nelogičnosti historického vývoje.
Pro nižší stupeň gymnázia jsou stanoveny tyto cíle. Žák:
- porozumí zákonitostem historického vývoje
- porozumí odborné historické terminologii a aktivně ji užívá
- uvědomuje si klíčové dějinné okamžiky
Výchovná a vzdělávací strategie
V obou cyklech učitel – na pochopitelně přiměřené úrovni – dbá na rozvoj klíčových kompetencí
- kompetence k učení
• sledováním nových poznatků v oboru a diskusí o nich vede žáky k sebevzdělávání
• zadáváním referátů a samostatných prací učí žáky kriticky přistupovat k informacím, třídit je a uplatňovat znalosti, vědomosti a dovednosti nabyté v jiných předmětech
• organizací exkurzí a besed umožňuje žákům živý kontakt s probíraným učivem
- kompetence k řešení problémů
• využívá při výuce problematická a ožehavá témata, jejichž řešením nutí žáky vidět problém z různých úhlů a hledat schopnosti obhajovat své vlastní nebo přijímat odlišné názory cizí
• zařazuje do výuky přípravu na historické soutěže a olympiády
- kompetence komunikativní
• vyžaduje u žáků přesné a věcné prezentování historické skutečnosti, kultivované vyjadřování při obhajobě vlastních názorů, odborně správné a společensky přijatelné komentování či hodnocení práce jiných
- kompetence sociální a personální
• vyžaduje, aby žák prokázal při skupinové práci schopnost pracovat v kolektivu, schopnost rozdělit si práci i zpracovat společný výstup, respektoval cizí názor, dokázal prosadit svůj pohled na problematiku
- kompetence občanské
• vede žáka k tomu, aby si prostřednictvím dějepisného učiva uvědomoval svá práva i potřebu respektovat práva druhých
- kompetence pracovní
• směřuje k tomu, že žák dokáže zpracovat zadanou práci, má vědomí odpovědnosti za kvalitu své práce, postupně získává bližší vztah k historii studiem populárně-naučné, beletristické či odborné literatury s historickou tematikou


Technické podmínky a metody

Dějepis je vyučován jednak v kmenových třídách, jednak je k dispozici učebna pro humanitní předměty a multimediální učebna, vybavené interaktivní tabulí a s možností využít video a DVD přehrávač.
Metody výuky jsou v dějepise přizpůsobovány probíranému učivu. Klasické výkladové hodiny jsou kombinovány a moderními způsoby vyučování. Do výuky je běžně zařazováno problémové učení, skupinová práce i samostatná práce žáků.

Tematické plány a literatura
Časová dotace, přesný rozsah učiva a užívané učebnice jsou uvedeny v každoročně aktualizovaných tematických plánech.


pro vyšší stupeň osmiletého gymnázia
===============================================================================

1. Cíle
--------
Výuka dějepisu na Gymnáziu Jiřího Wolkera vychází z obsahu vzdělávacího oboru Dějepis ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost z RVP GV a probíhá ve dvou cyklech. V každém z nich jsou žáci přiměřenými formami seznamováni se základními etapami vývoje lidské společnosti od prvopočátku po současnost s důrazem na vztah mezi evropskými a národními dějinami. Dějiny mimoevropských zemí jsou probírány s ohledem na kontext evropský, po případě z hlediska civilizačních, ekonomických nebo kulturních přínosů.
Druhý cyklus (vyšší gymnázium) je pro všechny žáky rozdělen na dvě části:
 povinný tříletý cyklus (kvinta - septima), dotace 2 hodiny týdně
 možnost volby podle zájmu a profesní orientace mezi dějepisem a chemií (oktáva), dotace 2 hodiny týdně
 pro zájemce se otvírají volitelné předměty
 společenskovědní seminář dvouletý (septima, oktáva), dotace 2 hodiny týdně
 dějepisný seminář jednoletý (oktáva), dotace 2 hodiny týdně
Výuka se soustřeďuje na klíčová období světových dějin, v jejich kontextu je věnována pozornost dějinám národním. Velká pozornost se přitom věnuje dějinám novým a nejnovějším s cílem porozumět současnému vývoji, pochopit jeho příčiny a prognózovat důsledky. Vychází se ze znalosti faktů, ale hlavní zájem se soustředěn na to, aby žák pochopil příčiny a následky jednotlivých historických událostí, aby porozuměl jejich podstatě a smyslu, dokázal objasnit i nečekané zvraty a zdánlivé nelogičnosti historického vývoje.
Na vyšším stupni gymnázia jsou stanoveny tyto cíle:
 žák pochopí vzájemné vztahy a vazby mezi historickými událostmi
 žák samostatně hledá historickou pravdu
 žák umí obhájit své názory a postoje
 žák umí vyvozovat závěry ze získaných poznatků
Do předmětu jsou začleněné tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova (prolíná se celým studiem), Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Mediální výchova, Multikulturní výchova a Enviromentální výchova.

2. Systém zkoušení a hodnocení
--------------------------------------
Způsob hodnocení žáků podléhá článku VI. Školního řádu - KLASIFIKACE.


3. Metodické principy
-------------------------
Metody výuky jsou v dějepise přizpůsobovány probíranému učivu. Klasické výkladové hodiny jsou kombinovány s moderními způsoby vyučování. V odborné učebně je k dispozici interaktivní tabule, je možno použít i video a DVD přehrávač. Do výuky je běžně zařazováno problémové učení, skupinová práce a samostatná práce žáků. Zvlášť v seminářích se klade důraz na prohloubení schopností žáků vyhledávat, interpretovat a prezentovat poznatky, a to formou referátů, aktualizací učiva nebo seminárních prací.
Vyučovací předmět dějepis je úzce spjat s dalšími předměty:
 zeměpis: orientace na mapě, územní rozsah států
 společenské vědy: právní vztahy a jejich vývoj, stát a člověk, filozofické a náboženské systémy, etické hodnoty a jejich vývoj
 český jazyk a literatura: základní literární památky, kulturní hnutí
 estetická výchova: umělecké slohy a jejich vývoj, významní umělci
 přírodní vědy: rozvoj techniky, vývoj vědy od počátků po současnost
Výchovné a vzdělávací strategie:
Učitelé realizují následné výchovné a vzdělávací strategie k naplnění klíčových kompetencí:
Kompetence k učení
 při realizaci záměrů vede učitel žáka k využívání různých informačních zdrojů dle jeho nabídky (encyklopedie, specifické prostředí – exkurze, internet, odborné publikace a časopisy)
 učitel vede žáka k účasti na různých formách poznávání (besedy, přednášky, odborné pořady)
 učitel zadává žákům referáty na dané téma
 učitel vede žáka ke sledování nových výzkumů a současných trendů
Kompetence k řešení problémů
 učitel využívá individuální schopnosti jednotlivých žáků a vede je k originálnímu řešení problémů
 učitel vede žáky k hledání mezipředmětových vztahů
 učitel vede žáky k prezentaci vlastních prací
 učitel vede žáky k vytváření vlastních závěrů ve formě závěrečné nebo seminární práce
Kompetence komunikativní
 učitel vede žáky ke správné formě prezentování vlastních prací
 učitel vede žáky k užívání odborného pojmosloví při prezentaci vlastních prací
 učitel připravuje podmínky pro práci ve skupinách
Kompetence sociální a personální
 učitel začleňuje žáky do skupin, v nichž podporuje komunikaci a kooperaci
 učitel vede studenty k odpovědnosti za svoji práci ve skupině
 učitel vede žáky ke schopnosti hodnotit svou vlastní práci i práci ostatních
Kompetence občanské
 učitel vytváří podmínky pro veřejné prezentace (DOD)
 učitel vede žáky k návštěvě kulturních i odborných pořadů

4. Semináře a volitelné předměty (nabídka každoročně aktualizována)
------------------------------------------------------------------------------------
- společenskovědní seminář dvouletý (septima a oktáva)
- dějepisný seminář jednoletý (oktáva)

5. Organizace výuky
------------------------

Časový a tematický rozpis je uveden v každoročně aktualizovaných tematických plánech

Průřezová témata pokrývaná předmětem

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

    Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

    Fungování a vliv médií ve společnosti

    Role médií v moderních dějinách

    Účinky mediální produkce a vliv médií

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA

    Etnický původ

    Základní problémy sociokulturních rozdílů

    Princip sociálního smíru a solidarity

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

    Základní podmínky života

    Lidské aktivity a problémy životního prostředí

    Problematika vztahů organismů a prostředí

    Člověk a životní prostředí

VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA

    Formy participace občanů v politickém životě

    Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

    Evropa a svět nás zajímá

    Jsme Evropané

    Globalizační a rozvojové procesy

    Globální problémy, jejich příčiny a důsledky

    Žijeme v Evropě

Občanská výchova

Charakteristika předmětu

pro nižší stupeň osmiletého studia

Obsahové vymezení:

Člověk. Společnost. Stát a právo. Hospodářství. Poznání světa. Země. Kultura a umění. Mezinárodní spolupráce. Obec a region.

Průřezová témata:

Základní a nedílnou součástí vzdělávání se stávají okruhy aktuálních problémů světa, které jsou reprezentovány průřezovými tématy.

• Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
• Multikulturní výchova
• Environmentální výchova
• Mediální výchova

Cíle výuky:

Cílem výuky občanské výchovy a světa práce je dát žákům vhled do fungování moderní demokratické společnosti. Žáci se setkají s problematikou mezilidských vztahů, základních lidských práv a svobod, s právními základy státu, s principy demokracie, se základy hospodářství, s kulturou a uměním, s ekologií a se základními pracovně-právními vztahy.

Obecnými cíli výuky občanské výchovy a světa práce jsou:

• humanismus
• environmentalismus
• tolerance
• snášenlivost
• úcta k životu
• úcta k právu a institutu rodiny
• rozvíjení kritického myšlení
• chápání kulturní odlišností
• vlastenectví a regionální hrdost
• úcta ke kvalitně odvedené práci

Metody výuky:

• frontální výuka s demonstračními pomůckami
• skupinová práce s využitím pracovních listů, odborné literatury
• výuka s využitím multimediálních prostředků komunikace, DVD
• exkurze
• soutěže
• vytváření projektů
• využívání projektů a materiálů EU

Kompetence výuky:

• vedeme žáky k vyhledávání a třídění informací
• používáme odbornou terminologii
• podporujeme žáky v komunikaci, v argumentaci a obhajování svých stanovisek
• vychováváme k odpovědnosti za své jednání
• vychováváme k dodržování pravidel slušného chování
• osobním přístupem motivujeme žáky k vzdělávání se
• vedeme žáky k naslouchání a respektování názorů druhých
• umožňujeme žákům rozvíjet schopnosti interpretace a prezentace různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných forem záznamů, a to v písemné a mluvené podobě
• vybízíme k spoluúčasti na hodnocení k dodržování dohodnuté kvality a termínu
• učíme chránit zdraví vlastní i zdraví druhých
• objasňujeme nutnost dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel ve škole i mimo ni




Doporučená literatura:
Viz.: aktuální tématické plány

Podrobné hodinové dotace učiva jsou uvedeny v jednotlivých každoročně aktualizovaných tématických plánech.



Průřezová témata pokrývaná předmětem

Základy společenských věd

Charakteristika předmětu

Vyšší gymnázium
============
Charakteristika
--------

Předmět rozvíjí a rozšiřuje poznatky zejména v oblastech psychologie, sociologie, politologie, práva, filosofie a etiky. Zaměřuje se na reflexi společenské skutečnosti a utváření vlastní identity, s přihlédnutím k osobnostní vyspělosti žáků.
Realizuje se obsah vzdělávacího oboru Občanský a společenskovědní základ RVP G a obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce RVP G.
Realizují se tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova RVP G, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech RVP G, Mediální výchova RVP G a Multikulturní výchova RVP G.
Pro výuku je k dispozici odborná učebna vybavená didaktickou technikou.

1. Cíle:

Žák je veden k tomu, aby zejména
- systematicky pozoroval reakce, chování a jednání lidí v různých situacích,
- sledoval aktuální politickou situaci, prezentoval svá hodnocení,
- získal přehled o svém možném budoucím pracovním zařazení,
- diskutoval nad aktuálními tématy,
- čerpal poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají
Týdenní časová dotace
kvinta : 1 hodina
sexta : 2 hodiny
septima : 2 hodiny
oktáva : 2 hodiny
Na předmět navazuje volitelný předmět Společenskovědní seminář a Psychologický seminář.
Maturitní zkoušku lze skládat v profilové části.

2. Systém zkoušení a hodnocení
--------------------------------------

Způsob hodnocení žáků podléhá článku VI. Školního řádu - KLASIFIKACE

3. Metodické principy
-------------------------

Metody výuky jsou v ZSV přizpůsobovány probíranému učivu. Klasické výkladové hodiny jsou kombinovány s moderními způsoby vyučování. V odborné učebně je k dispozici interaktivní tabule, je možno použít i video a DVD přehrávač. Do výuky je běžně zařazováno problémové učení, skupinová práce a samostatná práce žáků. Zvlášť v seminářích se klade důraz na prohloubení schopností žáků vyhledávat, interpretovat a prezentovat poznatky, a to formou referátů, aktualizací učiva nebo seminárních prací.

Výchovné a vzdělávací strategie
- Učitel vede žáky, aby sbírali informace z nejrůznějších zdrojů (noviny, internet, odborná literatura …) a vede je tak k orientaci ve zdrojích informací a ke kritickému posuzování hodnověrnosti informací – kompetence k učení, kompetence komunikativní.
- Učitel vede žáky k diskusím na aktuální témata a zadává úkoly formou skupinová práce, formuje tak jejich názory a toleranci k názorům druhých – kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské.
- Učitel zadává žákům referáty, vede je tak k rozvíjení schopností argumentace a prezentace vlastní práce – kompetence k učení, kompetence komunikativní.
- Učitel organizuje besedy na aktuální témata, exkurze a praktickou výuku; vede tak žáky k porovnávání teoreticky získaných znalostí s realitou – kompetence komunikativní, kompetence občanské.
- Učitel organizuje debaty související s aktuálně probíranými tématy, formuje tak názory a postoje žáků – kompetence komunikativní, kompetence občanské, kompetence sociální a personální.
- Učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy (historické souvislosti, tradice a kulturní dědictví) – kompetence občanské, kompetence k učení.
- Učitel vede žáky zejména v posledních ročnících studia zařazováním diskuzí a referátů k tomu, aby pochopili podstatu podnikání, naučili se rozpoznávat rizika a možnosti a naučili se orientovat v tržním prostředí – kompetence k podnikavosti.

4. Semináře a volitelné předměty
---------------------------------------

K prohloubení učiva jsou zařazeny do výuky volitelné předměty
Společenskovědní seminář dvouletý (septima - oktáva)
Psychologický seminář jednoletý (oktáva)

5. Organizace výuky
------------------------

Časový a tematický rozpis je uveden v každoročně aktualizovaných tematických plánech

Průřezová témata pokrývaná předmětem

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

    Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

    Fungování a vliv médií ve společnosti

    Uživatelé

    Účinky mediální produkce a vliv médií

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA

    Psychosociální aspekty interkulturality

    Základní problémy sociokulturních rozdílů

    Princip sociálního smíru a solidarity

    Multikulturalita

    Etnický původ

    Lidské vztahy

    Kulturní diference

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

    Lidské aktivity a problémy životního prostředí

    Vztah člověka k prostředí

    Člověk a životní prostředí

VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA

    Občanská společnost a škola

    Občan, občanská společnost a stát

    Formy participace občanů v politickém životě

    Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

    Evropa a svět nás zajímá

    Objevujeme Evropu a svět

    Jsme Evropané

    Globalizační a rozvojové procesy

    Globální problémy, jejich příčiny a důsledky

    Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce

    Žijeme v Evropě

    Vzdělávání v Evropě a ve světě

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

    Rozvoj schopností poznávání

    Sebepoznání a sebepojetí

    Seberegulace a sebeorganizace

    Psychohygiena

    Kreativita

    Poznávání lidí

    Mezilidské vztahy

    Komunikace

    Kooperace a kompetice

    Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

    Hodnoty, postoje, praktická etika

    Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

    Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

    Sociální komunikace

    Morálka všedního dne

    Spolupráce a soutěž

Člověk a příroda

Charakteristika oblasti

Vzdělávací oblast člověk a příroda zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. Dává jim tím i potřebný základ pro lepší pochopení a využívání současných technologií
a pomáhá jim lépe se orientovat v běžném životě.

V této vzdělávací oblasti dostávají žáci příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání je založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav, včetně člověka. Vzdělávací oblast také významně podporuje vytváření otevřeného myšlení (přístupného alternativním názorům),
kritického myšlení a logického uvažování.

Vzdělávací obory vzdělávací oblasti člověk a příroda, jimiž jsou Fyzika, Chemie, Přírodopis a Zeměpis, svým činnostním a badatelským charakterem výuky umožňují žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Zvláště významné je, že při studiu přírody specifickými poznávacími metodami si žáci osvojují i důležité dovednosti. Jedná se především o rozvíjení dovednosti soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat z nich závěry. Žáci
se tak učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti či vztahy mezi nimi, klást si otázky (Jak? Proč? Co se stane, jestliže?) a hledat na ně odpovědi, vysvětlovat pozorované jevy, hledat a řešit poznávací nebo praktické problémy, využívat poznání zákonitostí přírodních procesů pro jejich předvídání či ovlivňování.

Ve výše zmíněných vzdělávacích oborech žáci postupně poznávají složitost a mnohotvárnost skutečnosti, podstatné souvislosti mezi stavem přírody a lidskou činností, především pak závislost člověka na přírodních zdrojích a vlivy lidské činností na stav životního prostředí a na lidské zdraví. Učí se zkoumat změny probíhající v přírodě, odhalovat příčiny a následky ovlivňování důležitých místních i globálních ekosystémů a uvědoměle využívat své přírodovědné poznání ve prospěch ochrany životního prostředí a principů udržitelného rozvoje. Komplexní pohled na vztah mezi člověkem a přírodou, jehož významnou součástí je i uvědomování si pozitivního vlivu přírody na citový život člověka, utváří - spolu s fyzikálním, chemickým a přírodopisným vzděláváním - také vzdělávání zeměpisné, které navíc umožňuje žákům postupně odhalovat souvislosti přírodních podmínek a života lidí i jejich společenství v blízkém okolí, v regionech, na celém území ČR, v Evropě i ve světě.

Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Zeměpis, který má přírodovědný i společenskovědní charakter, je v zájmu zachování celistvosti oboru umístěn celý v této vzdělávací oblasti. Vzdělávací oblast člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast člověk a jeho svět, která na
elementární úrovni přibližuje přírodovědné poznávání žákům 1. stupně základního vzdělávání, a kooperuje především se vzdělávacími oblastmi Matematika a její aplikace, člověk a společnost, člověk a zdraví a člověk a svět práce a přirozeně i s dalšími vzdělávacími oblastmi.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
- zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých empirických metod poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvažování
- potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi
- způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby
- posuzování důležitosti, spolehlivosti a správnosti získaných přírodovědných dat pro potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů
- zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, k vlastnímu zdraví i zdraví ostatních lidí
- porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí
- uvažování a jednání, která preferují co nejefektivnější využívání zdrojů energie v praxi, včetně co nejširšího využívání jejích obnovitelných zdrojů, zejména pak slunečního záření, větru, vody a biomasy
- utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí



VYŠŠÍ STUPEŇ
============

Charakteristika vzdělávací oblasti

Základní prioritou každé oblasti přírodovědného poznávání je odkrývat metodami vědeckého výzkumu zákonitosti, jimiž se řídí přírodní procesy. Odkrývání přírodních zákonitostí je hodnotné jednak samo o sobě, neboť naplňuje přirozenou lidskou zvědavost poznat a porozumět tomu, co se odehrává pod povrchem smyslově pozorovatelných, často zdánlivě nesouvisejících jevů, a jednak člověku umožňuje ovládnout různé přírodní objekty a procesy tak, aby je mohl využívat pro další výzkum i pro rozmanité praktické účely.

Má-li být přírodovědné vzdělávání na gymnáziu kvalitní a pro žáky prakticky využitelné, je zapotřebí, aby je orientovalo v první řadě na hledání zákonitých souvislostí mezi poznanými aspekty přírodních objektů či procesů, a nikoli jen na jejich pouhé zjištění, popis nebo klasifikaci. Hledání, poznávání a využívání přírodních zákonitostí se má tudíž ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda na gymnáziu projevovat v mnohem větší míře, než tomu bylo ve stejnojmenné oblasti na základní škole. Takový přístup též v žácích podněcuje touhu po hlubším poznávání řádu okolního světa a nabízí jim možnost intenzivního prožitku z vlastních schopností tento řád hledat a poznávat.

Obsah a metodologie přírodovědného poznávání velmi zřetelně odráží systémový charakter přírody a víceúrovňovost její organizace. Přírodní objekty jsou totiž vesměs systémy nebo tyto systémy vytvářejí. Zkoumání přírody tak nezbytně vyžaduje komplexní, tj. multidisciplinární a interdisciplinární přístup, a tím i úzkou spolupráci jednotlivých přírodovědných oborů a odstraňování jakýchkoli zbytečných bariér mezi nimi.

Vzdělávací oblast Člověk a příroda má proto také umožnit žákům poznávat, že bariéry mezi jednotlivými úrovněmi organizace přírody reálně neexistují, jsou často jen v našem myšlení a v našich izolovaných přístupech. Svým obsahovým, strukturním i metodickým pojetím má oblast vytvářet prostředí koordinované spolupráce všech gymnaziálních přírodovědných vzdělávacích oborů.

Přírodovědné disciplíny jsou si velmi blízké i v metodách a prostředcích, které uplatňují ve své výzkumné činnosti. Používají totiž vždy souběžně empirické prostředky (tj. soustavné a objektivní pozorování, měření a experimenty) a prostředky teoretické (pojmy, hypotézy, modely a teorie). Každá z těchto složek je přitom v procesu výzkumu nezastupitelná, vzájemně se ovlivňují a podporují.

Žáci mají mít proto co nejvíce příležitostí postupně si osvojovat vybrané empirické i teoretické metody přírodovědného výzkumu, aktivně je spolu s přírodovědnými poznatky ve výuce využívat, uvědomovat si důležitost obou pro přírodovědné poznání, předně pak pro jeho objektivitu a pravdivost i pro řešení problémů, se kterými se člověk při zkoumání přírody setkává.
Přírodovědný výzkum má i své hodnotové a morální aspekty. Za nejvyšší hodnoty se v něm považují objektivita a pravdivost poznávání. Ty lze ovšem dosahovat jen v prostředí svobodné komunikace mezi lidmi a veřejné a nezávislé kontroly způsobu získávání dat či ověřování hypotéz.

Gymnaziální přírodovědné vzdělávání musí proto též vytvářet prostředí pro svobodnou diskusi o problémech i pro ověřování objektivity a pravdivosti získaných nebo předložených přírodovědných informací. Lze toho dosahovat tím, že si žáci osvojují např. pravidla veřejné rozpravy o způsobech získávání dat či ověřování hypotéz, rozvíjejí si schopnost předložit svůj názor, poznatek či metodu k veřejnému kritickému zhodnocení, učí se nevnímat oponenta pouze jako názorového protivníka, ale i jako partnera při společném hledání pravdy.

K základním morálním normám přírodovědného poznávání patří především požadavek nezkreslovat data získávaná ve výzkumu a nevyužívat jeho výsledky pro vytváření technologií a dalších praktických aplikací, které by mohly poškozovat zdraví člověka či nevratně narušit přírodní a sociální prostředí.

Žákům je tak zapotřebí na konkrétních případech ukazovat negativní důsledky zkreslování výzkumných dat či využívání výsledků přírodovědného výzkumu pro účely potenciálně ohrožující člověka a další složky přírody.

Vzdělávací oblast
Člověk a příroda tím, že žákovi ukáže i využívání poznatků a metod přírodních věd pro inspiraci a rozvoj dalších oblastí lidské aktivity, počínaje nejrůznějšími technologiemi a konče filozofií, představuje mu současně přírodní vědy též jako neoddělitelnou a nezastupitelnou součást lidské kultury a zvyšuje tak zájem žáků o ně. Tento zájem je možno podporovat i prostřednictvím exkurzí v různých vědeckých, technologických či kulturních institucích a bezesporu i co neintenzivnějším využíváním moderních technologií v procesu žákova přírodovědného vzdělávání. K zvýšení zájmu žáků o přírodovědné vzdělání mohou přispívat také objektivní hodnocení různých informací z oblasti pseudovědy a antivědy, neboť ta ve značné míře využívají často právě poznatků a metod přírodních věd.

Vzdělávací oblast Člověk a příroda je členěna na vzdělávací obory Fyzika, Chemie, Biologie, Geografie a Geologie. Vzdělávací obsah přírodovědného i společenskovědního charakteru oboru Geografie byl v zájmu zachování jeho celistvosti zařazen do této vzdělávací oblasti.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
- formulaci přírodovědného problému, hledání odpovědi na něj a případnému zpřesňování či opravě řešení tohoto problému;
- provádění soustavných a objektivních pozorování, měření a experimentů (především laboratorního rázu) podle vlastního či týmového plánu nebo projektu, k zpracování a interpretaci získaných dat a hledání souvislostí mezi nimi;
- tvorbě modelu přírodního objektu či procesu umožňujícího pro daný poznávací účel vhodně reprezentovat jejich podstatné rysy či zákonitosti;
- používání adekvátních matematických a grafických prostředků k vyjadřování přírodovědných vztahů a zákonů;
- využívání prostředků moderních technologií v průběhu přírodovědné poznávací činnosti;
- spolupráci na plánech či projektech přírodovědného poznávání a k poskytování dat či hypotéz získaných během výzkumu přírodních faktů ostatním lidem;
- předvídání průběhu studovaných přírodních procesů na základě znalosti obecných přírodovědných zákonů a specifických podmínek;
- předvídání možných dopadů praktických aktivit lidí na přírodní prostředí;
- ochraně životního prostředí, svého zdraví i zdraví ostatních lidí;
- využívání různých přírodních objektů a procesů pro plnohodnotné naplňování vlastního života při současném respektování jejich ochrany.

Fyzika

Charakteristika předmětu

Charakteristika:
GJW je gymnázium se všeobecným zaměřením, fyzika je tedy jedním ze základních přírodovědných předmětů vyučovaných ve všech ročnících studia.Všichni žáci musí teoreticky zvládat základní poznatky středoškolské fyziky včetně jejich aplikací na konkrétní problémy.

1. Cíle:
Žákt umí:
- užívat základní pojmy a také je identifikovat v reálných situacích;
- zapsat a popřípadě i načrtnout objekt, systém nebo jev, který pozoruje;
- vysvětlit některé jevy pomocí známých zákonů nebo pomocí jednodušších jevů;
- v jednodušších případech předpovědět, co se stane v určité situaci; rozhodnout, je-li za určitých okolností určitý jev možný, nebo ne; u jednodušších jevů, které spolu souvisejí, určit, co je příčina a co důsledek;
- provést jednoduchý experiment, shromažďovat a zpracovávat naměřená data;
- vypočítat některé veličiny z jiných, určit hodnoty některých veličin z grafu nebo tabulky a obráceně;
- sestavit tabulku a graf z daných (zejména naměřených a pozorovaných) hodnot;
- rozpoznat problém v určité situaci, naplánovat postup řešení problému
- řešit problém logickými i empirickými postupy a pokusem ověřit správnost řešení problému;
- uvést příklady aplikace určitých fyzikálních jevů v praxi; posoudit důsledky určitého jevu z ekologického, ekonomického a zdravotního hlediska;
-s porozuměním přečíst přiměřeně složitý text;
- vyhledat potřebný údaj v encyklopedii, na internetu či v matematicko-fyzikálních tabulkách;
- účinně se zapojovat do diskuse o řešení problému, obhajovat svůj názor věcnými argumenty, s porozuměním naslouchat druhým.

2. Systém zkoušení a hodnocení
Z obecného hlediska podléhá způsob hodnocení žáků článku VI. Školního řádu - KLASIFIKACE.

3. Metodické principy
Metodika výuky vychází z obecně přijímaných zásad didaktiky fyziiky. Důraz je kladen jak na syntetický, tak na analytický výklad. Žáci jsou vedeni k samostatnému řešení problémových úloh. Metodických cílů se dosahuje širokou škálou nástrojů – různými formami výuky (od hromadné přes skupinovou až k individualizované), didaktickými pomůckami, didaktickou technikou, apod.

4. Semináře a volitelné předměty
Žáci s vyhraněným zájmem o matematiku si mohou hodinovou dotaci matematiky rozšířit na základě volitelných předmětů dle následující nabídky:

Matematicko - fyzikální seminář (tříletý volitelný předmět) – 2 hodiny týdně.
Seminář a cvičení z fyziky (dvouletý volitelný předmět) – 2 hodiny týdně.
Seminář z aplikované fyziky (jednoletý volitelný seminář) – 2 hodiny týdně.

5. Hodinová dotace:
- prima – 2 hodiny týdně.
- sekunda – 2 hodiny týdně + 1 hodina 1 x za 14 zaměřená na laboratorní měření a procvičování učiva.
- tercie – 2 hodiny týdně + 1 hodina týdně zaměřená na laboratorní měření a procvičování učiva.
- kvarta – 2 hodiny týdně + 1 hodina 1 x za 14 zaměřená na laboratorní měření a procvičování učiva.
- kvinta – 2 hodiny týdně + 1 hodina týdně zaměřená na laboratorní měření a procvičování učiva.
- sexta – 2 hodiny týdně + 1 hodina týdně zaměřená na laboratorní měření a procvičování učiva.
- septima – 2 hodiny týdně.
- oktáva – 2 hodiny týdně.

6. Časový plán učiva:
- je uveden stejně jako klíčové kompetence a průřezová témata v tématických plánech, které jsou aktualizovány každý rok.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

    Základní podmínky života

    Vztah člověka k prostředí

    Člověk a životní prostředí

    Životní prostředí regionu a České republiky

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

    Rozvoj schopností poznávání

    Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

    Spolupráce a soutěž

Chemie

Charakteristika předmětu

osmileté gymnázium
====================================================

Vyučovací předmět chemie je jedním z přírodovědných vyučovacích předmětů, které žákovi umožňují poznávání přírody jako systému, uvědomování si užitečnosti přírodovědných poznatků a jejich aplikaci v praktickém životě, rozvíjení dovedností experimentovat, vyvozovat z experimentů závěry a ty ústně i písemně interpretovat. Žáci se učí rozlišovat příčiny chemických dějů, souvislosti a vztahy mezi nimi, předvídat je, popř. ovlivňovat.


Organizační vymezení předmětu chemie
Obor je vyučován v odborné učebně chemie plně vybavené didaktickou technikou včetně dataprojektoru a počítačem připojeným na internetovou síť. Dále je k dispozici laboratoř chemie. Laboratoř je využívána pro laboratorní cvičení, které je součástí výuky předmětu v kvartě a kvintě osmiletého studia. Praktické práce v laboratoři jsou rovněž prováděny v rámci volitelných seminářů.

Cíle výuky a výstupní kompetence žáka viz. konkrétní ročníky

Ověření dosažených vědomostí a dovedností:
1. Ústní zkoušení
2. Písemné zkoušení
Způsob hodnocení žáků podléhá článku VI. Školního řádu - KLASIFIKACE

Formy a metody práce:
- frontální výuka s bohatým demonstračními a audiovizuálním materiálem
- demonstrační pokusy prováděné učitelem, žáky, náročné nebo nebezpečné z videozáznamu
- praktická cvičení v laboratoři
- skupinová práce (s využitím pracovních listů, odborné literatury, internetu)
- individuální práce - tvorba referátů, prezentací
- chemické exkurze
- chemické olympiády (pro talentované žáky)

Klíčové kompetence rozvíjené v předmětu chemie
A: Osvojení a porozumění poznatků
Žák dovede:
- používat správnou chemickou terminologii, symboliku, značení
- přiřadit vybraným veličinám jednotky, převádět násobné a základní jednotky
- vysvětlit chemický děj pomocí základních chemických zákonů
- odvozovat z výchozích podmínek závěry pomocí indukce, dedukce a jiných myšlenkových pochodů

B: Aplikace poznatků, řešení problémů
Žák dovede:
- používat získané poznatky pro řešení chemických problémů a při řešení konkrétních životních situací
- ze znalostí vlastností látek a průběhu chemických jevů dovede odhadnout důsledky využívání chemických látek a dějů v hospodářské činnosti, v bezpečnosti a ochraně zdraví, u ochrany a tvorby životního prostředí; dovede si vytvořit kladný vztah k ochraně životního prostředí
- využít k řešení chemických problémů ostatní přírodní vědy
- zdůvodnit význam nových objevů v chemii pro společnost (nové materiály, postupy, využití ve zdravotnictví, potravinářství, apod.)

C: Pozorování, experimentování
Žák dovede:
- pozorovat a objektivně zaznamenávat výsledky pozorování a využívat je k porozumění učiva
- dokumentovat pozorování zápisem, schématem
- provést samostatně nebo ve skupině jednoduchý experiment
- navrhnout a provést jednoduchý pokus, který ukazuje jednoduchý jev nebo poukazuje na jednoduchý problém
- pracovat ve skupině
- dodržovat zásady hygieny a bezpečnosti práce při práci s chemikáliemi, chemickými přístroji a jiným vybavením chemické laboratoře
- používat zásady první pomoci

D: Práce s informacemi
Žák dovede:
- číst s porozuměním chemický text, zpracovat z něj stručné sdělení
- vyhledávat, interpretovat údaje z odborné literatury
- vybrat podstatné z nabídky informací
- vyhodnotit údaje z grafů, tabulek, schémat
- napsat a interpretovat výsledky pozorování
- dovede přijímat kritiku a poučit se z ní, zaujímat vlastní stanovisko k získaným informacím
- obhájit v diskusi názor na možné řešení problémů

V rámci chemie se rozvíjí i kompetence zařazené k jiným oborům:
Jazyk a jazyková komunikace
Matematika a její aplikace
Člověk a společnost
Člověk a zdraví
Člověk a svět práce
Informační a komunikační technologie

Průřezová témata
V rámci hodin chemie jsou rozvíjena průřezová témata:

Enviromentální výchova - Základní podmínky života, Ekosystémy, Lidské aktivity a problémy životního prostředí, Vztah člověka k prostředí.

Výchova demokratického člověka - hlavně vztah lidské svobody a odpovědnosti.

Osobnostní a sociální výchova, resp. Výchova k sociálním dovednostem - porozumění sobě samému a druhým, utváření mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni, základní sociální dovednosti při řešení složitých situací, formování studijních dovedností.

Mediální výchova - kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality.

Časová dotace
Chemie je vyučována jako samostatný předmět v sekundě až oktávě osmiletého gymnázia, v každém ročníku je hodinová dotace dvě hodiny týdně. Součástí předmětu chemie v kvartě a kvintě osmiletého gymnázia jsou laboratorní cvičení jejichž časová dotace je 1/2 hodiny týdně. Na laboratorní cvičení jsou žáci každé třídy rozděleni do dvou skupin (cca 16 žáků) a každá skupina absolvuje 1 hodinu laboratorního cvičení za čtrnáct dní.

Zájemci o další studium chemie si mohou vybrat některý z volitelných seminářů:
- Biologicko-chemický seminář ( určený pro sextu, septimu, oktávu osmiletého gymnázia)
- Seminář a cvičení z chemie ( určený pro septimu a oktávu osmiletého gymnázia)
Časová dotace obou seminářů činí 2 hodiny týdně.

Studium oboru je pro zájemce zakončeno maturitní zkouškou.

Osmileté gymnázium:
Sekunda
Časová dotace: 2 hodiny týdně
Přehled učiva:1. Vlastnosti látek a jejich pozorování
2. Směsi
3. Složení látek
4. Chemické reakce
5. Prvky - jejich charakter
6. Binární sloučeniny
7. Kyseliny a zásady

Mimoškolní aktivity: "Malá chemická olympiáda " - pro žáky , kteří se prvním rokem učí chemii
Výstupní kompetence: viz tématické plány

Tercie
Časová dotace: 2 hodiny týdně
Přehled učiva: 1. Soli
2. Redoxní reakce
3. Vliv na rychlost chemických reakcí
4. Teplo a chemické reakce
5. Poznáváme organické látky
6. Deriváty uhlovodíků
7. Plasty
8. Přírodní látky

Mimoškolní aktivity: Chemická olympiáda - kategorie D
Výstupní kompetence: viz tématické plány

Kvarta
Časová dotace: 2 hodiny týdně a 1/2 hodiny cvičení
Přehled učiva: 1. Historie chemie, chemické zákony, základní vztahy a pojmy
2. Názvosloví anorganických látek, výpočty základních veličin
3. Složení a struktura atomu
4. Periodická soustava prvků
5. Chemická vazba
6. Chemické reakce - jejich rozdělení a charakteristika , úprava rovnic
7. Názvosloví komplexních sloučenin
Náplň cvičení: práce se sklem, sublimace jodu a naftalenu, filtrace, rekrystalizace, destilace, příprava roztoků dané koncentrace, rozklad látek a důkaz produktů, kvalitativní analytická chemie.

Mimoškolní aktivity: Chemická olympiáda - kategorie D
Výstupní kompetence: viz tématické plány

Kvinta
Časová dotace: 2 hodiny týdně a 1/2 hodiny cvičení
Přehled učiva: 1. Opakování názvosloví anorganických sloučenin
2. Vodík, kyslík, voda, peroxid vodíku
3. Nekovové prvky hlavních podskupin
4. Kovové prvky
5. Komplexní sloučeniny
Náplň cvičení: reakce kovů a nekovů, příprava, důkaz, reakce vodíku a kyslíku;příprava roztoků, titrace; příprava, vlastnosti a reakce halogen, síry, dusíku, uhlíku, fosforu, křemíku; reakce kovů hlavních skupin a d-prvků.

Mimoškolní aktivity: Chemická olympiáda - kategorie C
Výstupní kompetence: viz tématické plány

Sexta
Časová dotace: 2 hodiny týdně
Přehled učiva: 1. Úvod do organické chemie
2. Uhlovodíky - rozdělení, výroba, vlastnosti, využití
3. Surovinová základna organických sloučenin
4. Organokovové sloučeniny
5. Halogenderiváty
6. Dusíkaté deriváty
7. Sirné sloučeniny
8. Hydroxysloučeniny
9. Karbonylové sloučeniny
10. Karboxylové kyseliny a jejich deriváty

Mimoškolní aktivity: Chemická olympiáda - kategorie C, B
Výstupní kompetence: viz tématické plány

Septima
Časová dotace: 2 hodiny týdně
Přehled učiva: 1.Uhlovodíky - opakování
2. Chemie makromolekulárních látek
3. Heterocykly
4. Lipidy
5. Barviva
6. Sacharidy
7. Bílkoviny
8. Nukleové kyseliny
9. Základy biochemie
10. Látkový metabolismus

Mimoškolní aktivity: Chemická olympiáda - kategorie B, A
Výstupní kompetence: viz tématické plány

Oktáva
Časová dotace: 2 hodiny týdně
Přehled učiva: 1. Opakování základních pojmů, názvosloví,výpočtů
2. Stavba atomu, PSP
3. Chemická vazba
4. Reakční kinetika
5. Klasifikace chemických reakcí
6. Termochemie, termodynamika
7. Analytická chemie
8. Průmyslová výroba vybraných látek

Mimoškolní aktivity: Chemická olympiáda - kategorie A
Výstupní kompetence: viz tématické plány






Průřezová témata pokrývaná předmětem

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

    Lidské aktivity a problémy životního prostředí

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

    Evropa a svět nás zajímá

    Globální problémy, jejich příčiny a důsledky

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

    Komunikace

    Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

    Kooperace a kompetice

Biologie

Charakteristika předmětu

osmileté gymnázium
=====================================================

Vyučovací předmět biologie je jedním z přírodovědných vyučovacích předmětů, které žákovi umožňují poznávání přírody jako systému, uvědomování si užitečnosti přírodovědných poznatků a jejich aplikaci v praktickém životě, rozvíjení dovedností experimentovat, vyvozovat z experimentů závěry a ty ústně i písemně interpretovat. Žáci se učí rozlišovat příčiny chemických dějů, souvislosti a vztahy mezi nimi, předvídat je, popř. ovlivňovat.


Časová dotace
Biologie je vyučována jako samostatný předmět v primě - oktávě osmiletého gymnázia, v každém ročníku je hodinová dotace dvě hodiny týdně. Součástí předmětu v sekundě a kvintě osmiletého gymnázia jsou laboratorní cvičení jejichž časová dotace je 1/2 hodiny týdně. Na laboratorní cvičení jsou žáci každé třídy rozděleni do dvou skupin (cca 16 studentů) a každá skupina absolvuje 1 hodinu laboratorního cvičení za čtrnáct dní.

Zájemci o další studium chemie si mohou vybrat některý z volitelných seminářů:
- Biologicko-chemický seminář ( určený sextu, septimu a oktávu osmiletého gymnázia)
- Seminář a cvičení z biologie ( určený pro septimu a oktávu osmiletého gymnázia)
Časová dotace obou seminářů činí 2 hodiny týdně.

Studium oboru je pro zájemce zakončeno maturitní zkouškou.

Organizační vymezení předmětu biologie

Obor je vyučován v odborné učebně biologie plně vybavené didaktickou technikou včetně dataprojektoru a počítačem připojeným na internetovou síť. Dále je k dispozici laboratoř biologie. Laboratoř je využívána pro laboratorní cvičení, které je součástí výuky předmětu v prvním ročníku čtyřletého studia. Praktické práce v laboratoři jsou rovněž prováděny v rámci volitelných seminářů.

Cíle výuky a výstupní kompetence žáka viz. konkrétní ročníky

Ověření dosažených vědomostí a dovedností:
1. Ústní zkoušení
2. Písemné zkoušení
Způsob hodnocení žáků podléhá článku VI. Školního řádu - KLASIFIKACE

Formy a metody práce:
- frontální výuka s bohatým demonstračními a audiovizuálním materiálem
- praktická cvičení v laboratoři
- skupinová práce (s využitím pracovních listů, odborné literatury, internetu)
- individuální práce - tvorba referátů, prezentací
- biologické exkurze
- chemické olympiády (pro talentované žáky)

Klíčové kompetence rozvíjené v předmětu biologie
A: Osvojení a porozumění poznatků
Žák:
- Zná rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou a mezi jednobuněčným a mnohobuněčným organismem.
- Zná stavbu rostlinných orgánů i základní fyziologické procesy v rostlině, základní taxonomické skupiny rostlinné říše a jejich zástupce.
- Zná morfologickou i anatomickou stavbu bezobratlých živočichů a obratlovců. Umí je zařadit do taxonomických skupin a zná nejznámější zástupce.
- Vysvětlí rozdíl mezi rostlinou a houbou.
- Pozná nejznámější jedlé a jedovaté houby.
- Chápe vztahy mezi rostlinnou, živočišnou říší a člověkem, jejich význam v přírodě.
- Vysvětlí společné znaky člověka a lidoopa.
- Zná anatomickou stavbu jednotlivých orgánů a orgánových soustav člověka.
- Zná základní fyziologické pochody v lidském těle.
- Má povědomí o zásadách zdravé výživy, poskytování první pomoci, o prevenci proti civilizačním chorobám člověka a správných hygienických návycích člověka.
- Má základní informace ze sexuální výchovy a změnách v období dospívání.
- Vysvětlí teorii vzniku Země, zná vnitřní stavbu Země, pozná vybrané nerosty a horniny a zná jejich použití.
- Ví jak působí vnitřní a vnější geologické jevy.
- Pozná základní půdní typy a jejich vznik.
- Rozlišuje jednotlivá geologická období a vývoj života v nich.
- Zná rostlinná pletiva a jejich funkci.
- Charakterizuje stavbu vegetativních i generativních rostlinných orgánů.
- Vysvětlí proces fotosyntézy, dýchání i ostatní fyziologické pochody v rostlině.
- Zná proces růstu a vývoje rostlin.
- Vysvětlí pohlavní i nepohlavní rozmnožování rostlin.
- Zná systematické dělení nižších i vyšších rostlin, poznají zástupce jednotlivých taxonů a jejich životní podmínky.
- Rozumí vývojovým vztahům mezi organismy.
- Rozlišuje a poznává jednotlivé skupiny bezobratlých živočichů i obratlovců, poznává jejich chování a způsob života.
- Popíše způsoby rozmnožování v živočišné říši.
- Zná význam živočichů v přírodě i pro člověka.
- Objasní podstatu vzniku a trvání života, pochopí vývojové stupně fylogeneze člověka a jeho existenční závislost na přírodě.
- Zná orgány a orgánové soustavy člověka a chápou principy fyziologických dějů v organismu.
- Zná nejčastější příčiny nemocí většiny orgánů.
- Objasní vznik a vývoj nového jedince. Zná zásady plánovaného rodičovství , antikoncepční prostředky a jejich použití.
- Osvojí si rozdíly mezi prokaryotní a eukaryotní buňkou
- Rozlišuje základní projevy a podmínky života.
- Vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam pro dědičnost.
- Pochopí příklady dědičnosti v praktickém životě a uvědomí si vliv prostředí na genetiku člověka.
- Má informace o nejznámějších genetických nemocech člověka. Zná genetickou diagnostiku.
- Pozná vztahy organismů a prostředí, vztahy organismů navzájem.
- Pochopí populace, společenstva, ekosystémy.
- Objasní existenci živých a neživých složek ekosystému. Vysvětlí podstatu potravního řetězce v různých ekosystémech.
- Ví v čem spočívá ochrana a tvorba životního prostředí.


B: Aplikace poznatků, řešení problémů
Žák:
- Rozlišuje a poznává jednotlivé skupiny rostlin bezobratlých živočichů i obratlovců.
- Pochopí příklady dědičnosti v praktickém životě a uvědomí si vliv prostředí na genetiku člověka.
- Samostatně řeší genetické příklady.

C: Pozorování, experimentování
Žák:
- pozorovat a objektivně zaznamenávat výsledky pozorování a využívat je k porozumění učiva
- dokumentovat pozorování zápisem, schématem
- provést samostatně nebo ve skupině jednoduchý experiment
- navrhnout a provést jednoduchý pokus, který ukazuje jednoduchý jev nebo poukazuje na jednoduchý problém
- pracovat ve skupině
- dodržovat zásady hygieny a bezpečnosti práce při práci s chemikáliemi, chemickými přístroji a jiným vybavením chemické laboratoře
- používat zásady první pomoci

D: Práce s informacemi
Žák:
- číst s porozuměním chemický text, zpracovat z něj stručné sdělení
- vyhledávat, interpretovat údaje z odborné literatury
- vybrat podstatné z nabídky informací
- vyhodnotit údaje z grafů, tabulek, schémat
- napsat a interpretovat výsledky pozorování
- dovede přijímat kritiku a poučit se z ní, zaujímat vlastní stanovisko k získaným informacím
- obhájit v diskusi názor na možné řešení problémů


Prima
Hodinová dotace: 2 hod / týdně
Vlastní přehled učiva:

1.část - Země a život /průřezová témata environmentální výchovy /
2.část - Buňka
• Stavba rostlinné a živočišné buňky
• Jednobuněčné organismy s nepravým jádrem
• Jednobuněčné organismy s pravým jádrem
3.část - Mnohobuněčné organismy
● Žahavci
• Ploštěnci
• Hlísti
• Měkkýši
• Kroužkovci
• Členovci
• Ostnokožci
4.část – Rozšíření a vývoj živočichů na Zemi
(průřezové téma environmentální výchovy)

Exkurze a mimoškolní aktivity:
Exkurze po naučné stezce kolem řeky Hloučely v Prostějově

• Pozorování bezobratlých živočichů
• Poznávačka bezobratlých živočichů
• Seznámení s prostředím, ve kterém žijí
• Význam bezobratlých živočichů v přírodě
• Chráněné druhy
• DVD-Buňka , základ života
• DVD-Členovci


Sekunda
Hodinová dotace: 2 + 0,5hod. / týdně
Vlastní přehled učiva:

1.část - Strunatci
- Obratlovci
• Paryby
• Ryby
• Obojživelníci
• Plazi
• Ptáci
• Savci
2.část - Vyšší rostliny
• Mechorosty
• Kapraďorosty
• Nahosemenné rostliny
3.část - Stavba rostlinného těla
• Kořen
• Stonek
• List
-Fyziologie rostlin
4.část - Krytosemenné rostliny
• Dvouděložné
• Jednoděložné

Laboratorní práce:

Téma: 1. Pozorování rostlinné buňky – pokožka cibule
2. Pozorování chloroplastů – listy měříku
3. Pozorování průduchů – pokožka listu
4. Pozorování trichomů – krycích
žahavých
žlaznatých
5. Pozorování jednobuněčných hub – kvasinky
6. Pozorování řas – krásnoočka
7. Pozorování prvoků – trepka velká
8. Pozorování stavby těla hmyzu – křídlo včely
9. Stavba květu krytosemenných rostlin – tulipán
10. Poznávačka ptáků
11. Poznávačka savců
12. Poznávačka nahosemenných rostlin
13. Poznávačka krytosemenných rostlin
14. Poznávačka krytosemenných rostlin
15. Návštěva botanické zahrady Prostějov

Exkurze a mimoškolní aktivity:

Exkurze do Z00 Olomouc, Z00 Lešná-Zlín, s odborovým výkladem o určité skupině obratlovců
Exkurze do botanické zahrady Prostějov
DVD – ryby , obojživelníci , plazi . ptáci , savci


Tercie
Hodinová dotace: 2 hod / týdně
Vlastní přehled učiva:

1.část- Základy etologie
- Původ a vývoj člověka / průřezová témata environmentální výchovy /
2.část- Orgánové soustavy a fylogeneze
• Pohybová
• Oběhová / kostra, svaly /
• Dýchací
• Trávicí / výživa, metabolismus /
• Vylučovací a kůže
• Nervová
• Žlázy s vnitřní sekrecí
• Smyslová
• Pohlavní
3.část – Zdraví a nemoc
• Virová a bakteriální onemocnění
• Preventivní a lékařská péče
• První pomoc při úrazech a život ohrožujících stavů
• Sexuální výchova
• Toxikologie

Exkurze a mimoškolní aktivity:
Návštěva anatomického muzea LFUP Olomouce
Přednášky na téma : Civilizační choroby , Sexuální výchova , Toxikologie

DVD – První pomoc


Kvarta
Hodinová dotace: 2 hod / týdně
Vlastní přehled učiva:

1.část – Naše Země ve vesmíru / průřezové téma environmentální výchovy /
2.část – Mineralogie
3.část – Petrografie
4.část – Geologické děje
- Pedologie
5.část – Vývoj zemské kůry a života na Zemi / průřezové téma environmentální výchovy /
6.část – Ekologie / průřezové téma environmentální výchovy /


Exkurze a mimoškolní aktivita:
Exkurze do muzea v Prostějově, geologie Prostějovska
Exkurze do Národního muzea v Praze, výstava minerálů a hornin, s odborným výkladem



Cíle výuky a výstupní kompetence žáka viz. Tématické plány pro biologii, prima – kvarta
Podrobnější rozdělení a hodinové dotace učiva viz. Tématické plány pro biologii, prima – kvarta


Kvinta
Hodinová dotace: 2 a 0,5 hod / týdně
Vlastní přehled učiva:

1.část – Eukaryota
2.část- Morfologie rostlin
3.část – Fyziologie rostlin
4.část – Systém a evoluce rostlin
• Řasy
• Ryniofyty
• Mechorosty
• Kapraďorosty
• Semenné rostliny / nahosemenné , krytosemenné /
5.část – Systém a evoluce hub
6.část – Rostliny, houby a prostředí / průřezové téma environmentální výchovy /

Laboratorní práce:

Téma 1. – Pozorování pokožkových buněk cibule
2. – Pozorování chloroplastů v listu měříku
3. – Pozorování rostlinných pletiv / parenchym, kolenchym, sklerenchym /
4. – Pozorování rostlinných pletiv / trichomy /
5. – Stavba kořene / makroskopická – mrkev, mikroskopická – monstera /
6. – Stavba stonku jednoděložných rostlin / tulipán /
7. – Stavba stonku dvouděložných rostlin / muškát /
8. – Stavba listu dvouděložných rostlin /svěrací buňky /
9. – Pozorování řas
10. – Pozorování výtrusů přesličky rolní
11. – Pozorování výtrusnic, kapraď samec
12. – Stavba jehlice borovice lesní
13. Poznávání nahosemenných rostlin
14. Poznávání krytosemenných rostlin
15. Poznávání krytosemenných rostlin

Exkurze a mimoškolní aktivity:
- exkurze do botanické zahrady v Olomouci a návštěva skleníků botanické zahrady
- DVD
• Fotosyntéza
• Pohyby rostlin
• Rostliny Prostějovska
• Velký Kosíř

Sexta
Hodinová dotace: 2 hod / týdně
Vlastní přehled učiva:

1.část – Prvoci
2.část – Vývoj k mnohobuněčnosti
3.část – Mnohobuněční živočichové
• Houby
• Žahavci
• Ploštěnci
• Hlísti
• Měkkýši
• Kroužkovci
• Členovci
• Strunatci
• Obratlovci (paryby, ryby, obojživelníci, plazi,ptáci, savci)
4.část – Ekologie živočichů (průřezové téma environmentální výchovy)

Exkurze a mimoškolní aktivity:
Exkurze do Z00 Lešná – Zlín, návštěva tropického skleníku a odborný výklad o určité skupině obratlovců
DVD – ryby , obojživelníci, plazi, ptáci, savci, záhady velryb, dobrodružství při výchově mláďat


Septima
Hodinová dotace: 2 hod / týdně
Vlastní přehled učiva:

1.část – Vznik a vývoj Země a živých soustav / průřezové téma environmentální výchovy /
2.část – Tkáně
3.část – Orgánové soustavy člověka
• Pohybová soustava(kostra, svalstvo)
• Tělní tekutiny
• Oběhová soustava
• Dýchací soustava
• Trávicí (metabolismus, vitamíny)
• Tělesná teplota a její regulace
• Vylučovací soustava, kůže
• Nervová soustava
• Hormonální regulace
• Smyslová soustava
• Pohlavní soustava
4.část – Zdraví člověka (průřezové téma environmentální výchovy)
5.část – Obecné vlastnosti organismu

Exkurze a mimoškolní aktivity:
Návštěva patologického muzea LF UP Olomouc s odborným výkladem
Přednáška – civilizační a pohlavní choroby člověka
DVD – Lidské tělo 1.-4.

Oktáva
Hodinová dotace: 2 hod / týdně
Vlastní přehled učiva:

1.část – Buněčná biologie
2.část – Dědičnosti
• Molekulární genetika
• Klasická genetika
• Genetika a pohlaví
• Genetika člověka
• Genetika populací
• Využití genetiky
3.část – Ekologie (průřezové téma environmentální výchovy)
• Ekologické pojmy
• Ekosystém, společenstvo, populace
• Jedinec a prostředí
• Ekologie stanovišť
• Biosféra a člověk
• Ochrana a tvorba životního prostředí

Exkurze a mimoškolní aktivity: Exkurze do Mendlova muzea v Brně
Cíle výuky a výstupní kompetence žáka viz. Tématické plány biologie kvinta , 1.ročník – oktáva , 4.ročník
Podrobnější rozdělení a hodinové dotace učiva viz. Tématické plány biologie kvinta, 1.ročník – oktáva, 4.ročník

Podrobnější rozdělení a hodinové dotace učiva viz. Tématické plány pro biologii, prima – oktáva



Průřezová témata pokrývaná předmětem

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

    Problematika vztahů organismů a prostředí

    Základní podmínky života

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

    Evropa a svět nás zajímá

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

    Komunikace

    Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

    Morálka všedního dne

    Kooperace a kompetice

Zeměpis

Charakteristika předmětu

nižší stupeň osmiletého gymnázia
================================

Cíle výuky:
Cílem výuky je, aby žáci:
- získali základní geografické vědomosti a dovednosti s ohledem na jejich využití v běžném životě a prostředí, které je obklopuje

- si osvojili a získali základní geografické poznatky uvedené v okruzích kmenového učiva

- se naučili klást geografické otázky: kde je to umístěno, jak to vzniklo, proč je to tam, jaký to má vliv na prostředí a okolní geografické objekty a zároveň na ně dovedli získat a nalézt formou shromažďování různých geografických dat, informací a geografických postupů odpovídající odpovědi formulované pomocí ústních či písemných zpráv, doplněných mapami, grafy a nákresy a formulovat platné závěry geografického šetření

- uměli používat různé geografické prostředky jako jsou mapy, tabulky, grafy, fotografie a další dokumenty potřebné k interpretaci získaných informací

- dokázali postihnout a porovnat územní a společensko-hospodářské změny vlastní země a jejich porovnání s obdobnými či odlišnými změnami v evropském či světovém měřítku

- se naučili chápat kulturní odlišnost lidských ras, národů a kultur a jejich přínos lidské společnosti


Formy a metody výuky:

- frontální výuka s demonstračními pomůckami
- skupinová práce (využití map, pracovních listů, odborné literatury, časopisů, internetu)
- výuka s využitím videa, DVD či internetu (využití dataprojektoru)
- výuka v terénu, zeměpisné vycházky, exkurze v krajině
- zeměpisné soutěže



Obsahové vymezení:

Zeměpis je koncipován jako předmět, který má žákům umožnit rozvoj a orientaci v geografickém prostředí. Zaměřuje se na získávání geografických informací a na rozvoj dovedností s nimi pracovat. Dále na respektování a ochranu přírodních a kulturních hodnot a životního prostředí. Snaží se vést k trvalému zájmu o poznávání vlastní země a regionů světa a ke schopnosti porovnání jejich vzájemných vztahů.


Obsahovou osou předmětu jsou tato témata: Země jako vesmírné těleso, glóbus a mapa, zeměpisné souřadnice a orientace v mapách a terénu, složky krajinné sféry, regionální zeměpis, oceány, společensko-hospodářská sféra, politická geografie, klimatické procesy, krajina a životní prostředí aj.


Zeměpis úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda:
- fyzika: sluneční soustava, vesmír, nebeská mechanika…
- chemie: znečištění atmosféry biosféry a hydrosféry, nerostné suroviny, zvětrávání…
- biologie: biotopy, CHKO, rozšíření živočichů a rostlin, litosféra

Mezipředmětové vztahy:

- matematika: měřítko mapy, převody jednotek, práce s grafy a diagramy
- IVT: zdroj aktuálních informací a forma jejich zpracování…
- dějepis: historie osídlování území, historie národů a válečných konfliktů…
- světové jazyky
- OV: světové organizace a hospodářství států


Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků:
Učitel:
- učí žáky samostatně vyhledávat, třídit a porovnávat informace
- dbá na správné používání odborné terminologie
- osobním přístupem motivuje žáky k učení
- učí žáky využívat vlastní zkušenosti a poznatky z jiných předmětů
- vede žáky k respektování názorů druhých a k naslouchání
- umožní žákům komunikovat mezi sebou a s učitelem
- rozvíjí u žáků schopnost interpretace a prezentace různých textů, multimediálních materiálů, aj.
- využívá skupinové spolupráce žáků ve vyučování
- vede žáky k občanské odpovědnosti za vytváření podmínek pro udržitelný rozvoj v lokálním i globálním měřítku.
- podporuje u žáků utváření pocitu zodpovědnosti za své jednání
- v rámci možností zadává úkoly tak, aby měli žáci možnost si práci sami organizovat a navrhnout její postup
- vede žáky k dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel
- vede žáky k zájmu o náročnější práci
- dbá na dodržování pravidel slušného chování a vzájemnou ohleduplnost
- vštěpuje žákům práva a povinnosti v souvislosti s ochranou vlastního zdraví a zdraví ostatních a v souvislosti s ochranou životního prostředí.

Kompetence k učení
Žák:
- posuzuje kriticky získané poznatky, porovnává je a formuluje závěry
- získává pozitivní vztah k učení
- propojuje získané poznatky do širších celků, hledá a nalézá souvislosti

Kompetence komunikativní
Žák:
- učí se vhodně reagovat na projev jiných, ale zároveň mu naslouchat
- učí se vyjadřovat souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
- obhajuje svá stanoviska, argumentuje

Kompetence sociální a personální
Žák:
- poznává své osobní přednosti i slabiny, učí se je přijímat a vhodně přetvářet
- na základě vytvořených pravidel spolupracuje se spolužáky v různých skupinách, upevňuje dobré mezilidské vztahy, pomáhá a je schopen o pomoc požádat.


Kompetence pracovní
Žák:
- řídí se bezpečnostními a hygienickými pravidly při práci
- respektuje obecné požadavky na kvalitu odvedené práce

Kompetence občanské
Žák:
- uvědomuje si své povinnosti a práva ve škole i mimo školu, respektuje názory druhých
- uvědomuje si složitost mezilidských i mezinárodních vztahů
- chápe základní enviromentální problémy a požadavky na kvalitní životní prostředí
- jedná čestně a poctivě




Podrobné hodinové dotace učiva, včetně průřezových témat, jsou uvedeny v jednotlivých každoročně aktualizovaných tématických plánech



vyšší stupeň osmiletého gymnázia
=====================


Obsahové vymezení:
Vyučovací předmět zeměpis vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, ze vzdělávacího oboru Zeměpis. Dále tento předmět integruje vybrané tematické okruhy průřezových témat Výchova demokratického občana (VDO), Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VEG), Osobnostní a sociální výchova (OSV), Environmentální výchova (ENV), Multikulturní výchova (MKV) a Mediální výchova (MDV).
Zeměpis je koncipován jako předmět, který má žákům umožnit rozvoj a orientaci v geografickém prostředí. Zaměřuje se na získávání geografických informací a na rozvoj dovedností s nimi pracovat. Dále na respektování a ochranu přírodních a kulturních hodnot a životního prostředí. Snaží se vést k trvalému zájmu o poznávání vlastní země a regionů světa a rozvíjí kritické myšlení, logické uvažování a další činnosti spojené s poznáváním planety Země.
Obsahovou osou předmětu jsou tato témata: Země jako vesmírné těleso, glóbus a mapa, zeměpisné souřadnice a orientace v mapách a terénu, složky krajinné sféry, regionální zeměpis, makroregiony světa, společensko-hospodářská sféra, politická geografie, globalizační tendence, enviromentální a klimatické procesy, krajina a životní prostředí aj.
Zeměpis úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda:
- fyzika: sluneční soustava, vesmír, nebeská mechanika…
- chemie: znečištění atmosféry biosféry a hydrosféry, nerostné suroviny, zvětrávání…
- biologie: biotopy, CHKO, rozšíření živočichů a rostlin, litosféra

Časové vymezení předmětu:
Předmět zeměpis je vyučován v kvintě a sextě s následující dotací:
kvinta– 2 hodiny
sexta– 2 hodiny

1. Cílem výuky je, aby žáci:
- získali geografické vědomosti a dovednosti, jež budou schopni využít v občanském životě a prostředí, které je obklopuje
- si osvojili a získali základní geografické poznatky uvedené v okruzích kmenového učiva a specifické metody, přístupy a dovednosti ve vztahu k životnímu prostředí na Zemi
- se naučili klást geografické otázky: kde je to umístěno, jak to vzniklo, proč je to tam, jaký to má vliv na prostředí a okolní geografické objekty a zároveň na ně dovedli získat a nalézt odpovídající odpovědi formulované pomocí ústních či písemných zpráv, doplněných mapami, grafy a nákresy a formulovat platné závěry geografického šetření
- si osvojili schopnost získávat geografické informace, systematicky je vyhledávat a shromažďovat z různých zdrojů a porovnat a zaznamenat vlastnosti pozorovaných objektů a jevů pomocí různých vyjadřovacích prostředků
- uměli používat různé geografické prostředky jako jsou mapy, tabulky, grafy, kartogramy, kartodiagramy, fotografie a další dokumenty potřebné k interpretaci získaných informací, tendencí a vztahů
- dokázali rozvíjet kritické myšlení: posuzovat a porovnávat územní změny, sociální a hospodářské procesy vlastní země s obdobnými jevy a procesy v evropském a světovém měřítku
- se naučili chápat kulturní odlišnost lidských ras, národů a kultur a jejich přínos lidské společnosti


2. Systém zkoušení a hodnocení
--------------------------------------
Způsob hodnocení žáků podléhá článku VI. Školního řádu - KLASIFIKACE.


3. Metodické principy
-------------------------

metody:
- frontální výuka s demonstračními pomůckami
- skupinová práce (využití map, pracovních listů, odborné literatury, časopisů, internetu)
- výuka s využitím videa, DVD či internetu (využití dataprojektoru)
- výuka v terénu, zeměpisné vycházky, exkurze v krajině a průmyslových závodech
- vytváření projektů
- zeměpisné soutěže
organizační vymezení předmětu:
výuka předmětu probíhá v učebně zeměpisu vybavené moderní technikou. Při výuce se používají výkladové hodiny s použitím didaktické a IT techniky, samostudium, skupinová práce, referáty, diskuse, exkurze, přednášky.
provázanost s dalšími předměty:
- matematika: kartografie, planetární geografie, práce s grafy a diagramy…
- IVT: zdroj aktuálních informací a forma jejich zpracování…
- dějepis: historie osídlování území, historie národů a válečných konfliktů…
- světové jazyky
- ekonomie: průmysl, zemědělství, služby…
- ZSV: světové organizace

výchovné a vzdělávací strategie
Učitel:
- podává žákům výklad zeměpisné látky a vede žáky k zápisu konkrétních zeměpisných informací
- ke konci hodiny ověřuje získané poznatky žáků
- nabízí žákům širší informace na základě geografických materiálů (mapy, tabulky, grafy, statistiky, obrázky, filmy, …)
- vede žáky k využívání učebních pomůcek (atlas, mapa, glóbus) pro získávání a ověřování informací
- zadává žákům témata ke zpracování či úkoly v podobě zajímavostí nebo aktualit
- v rámci celé výuky nabízí žákům odbornou i populárně naučnou literaturu

- předkládá žákům problémová témata v rámci konkrétního učiva, žáci jsou vedeni k diskusím, k řešení některých zeměpisných otázek, k vytváření alternativ řešení
- v rámci exkurzí, výletů a vycházek do okolí jsou žáci vedeni k užívání teoretických poznatků v praxi, jejich získané poznatky jsou konfrontovány se skutečností a upevňovány

- pracuje se žáky ve skupinách, kde společně komunikují a spolupracují během řešení úkolů
- zadává vytváření projektů, kdy každý žák uplatňuje své vědomosti a schopnosti
- hodnotí žákův projev a vystupování v rámci zkoušení, diskusí nebo příspěvků v podobě referátů, zajímavostí či aktualit a také při práci s mapou a odbornou literaturou

- zadáváním problémových úkolů nebo projektů učí žáka samostatnosti i spolupráci při jejich řešení, vede k diskusi, a tím se žák učí komunikaci, vystupování, řešení problémových situací, výběru a třídění poznatků

- organizuje exkurze a přednášky

- podporuje žáky v dovednosti využívat zeměpisné pomůcky (glóbus, atlas, turistická mapa) a odbornou literaturu (encyklopedie, statistické ročenky, …)
- kladně hodnotí systematickou, pečlivou práci a aktivitu žáků v hodině i přípravu žáků na hodinu zeměpisu
- důsledným přístupem, jasnými požadavky a systematickou kontrolou jejich plnění vede žáky k zodpovědnosti a vytváří v nich pracovní i studijní návyky

4. Semináře a volitelné předměty
---------------------------------------

Žáci mají možnost zvolit si k rozšíření znalostí ze zeměpisu semináře
Zeměpisný seminář dvouletý (septima, oktáva)
Zeměpisný seminář jednoletý (oktáva)

5. Organizace výuky
------------------------

Časový a tematický rozpis je uvedenv každoročně aktualizovaných tematických plánech.









Průřezová témata pokrývaná předmětem

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

    Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

    Tvorba mediálního sdělení

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA

    Kulturní diference

    Lidské vztahy

    Etnický původ

    Multikulturalita

    Princip sociálního smíru a solidarity

    Základní problémy sociokulturních rozdílů

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

    Ekosystémy

    Základní podmínky života

    Lidské aktivity a problémy životního prostředí

    Vztah člověka k prostředí

    Problematika vztahů organismů a prostředí

    Člověk a životní prostředí

    Životní prostředí regionu a České republiky

VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA

    Občan, občanská společnost a stát

    Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

    Evropa a svět nás zajímá

    Objevujeme Evropu a svět

    Jsme Evropané

    Globalizační a rozvojové procesy

    Globální problémy, jejich příčiny a důsledky

    Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce

    Žijeme v Evropě

    Vzdělávání v Evropě a ve světě

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

    Rozvoj schopností poznávání

    Kooperace a kompetice

    Mezilidské vztahy

    Sociální komunikace

Umění a kultura

Charakteristika oblasti

Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence - umění a kulturu. Kulturu, jako procesy i výsledky duchovní činnosti, umožňující chápat kontinuitu proměn historické zkušenosti, v níž dochází
k socializaci jedince a jeho projekci do společenské existence, i jako neoddělitelnou součást každodenního života (kultura chování, oblékání, cestování, práce). Umění, jako proces specifického poznání a dorozumívání, v němž vznikají informace o vnějším a vnitřním světě a jeho vzájemné
provázanosti, které nelze formulovat a sdělovat jinými než uměleckými prostředky.

Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké osvojování světa, tj. osvojování s estetickým účinkem. V procesu uměleckého osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti, vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k okolnímu světu.
Součástí tohoto procesu je hledání a nalézání vazeb mezi druhy umění na základě společných témat, schopnosti vcítit se do kulturních potřeb ostatních lidí a jimi vytvořených hodnot a přistupovat k nim s vědomím osobní účasti. V tvořivých činnostech jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování prostřednictvím tónu a zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky atp.

V etapě základního vzdělávání je oblast Umění a kultura zastoupena vzdělávacími obory Hudební výchova a Výtvarná výchova. Vzdělávací oblast lze rozšířit o doplňující vzdělávací obor Dramatická výchova, který je možno na úrovni školního vzdělávacího programu realizovat formou
samostatného vyučovacího předmětu, projektu, kurzu apod. (viz kapitola 5.10) Na 1. stupni základního vzdělávání se žáci seznamují prostřednictvím činností s výrazovými prostředky a s jazykem hudebního a výtvarného umění, ale také umění dramatického a literárního.
S nimi se učí tvořivě pracovat, užívat je jako prostředků pro sebevyjádření. Poznávají zákonitosti tvorby, seznamují se s vybranými uměleckými díly, učí se je vzhledem ke svým zkušenostem chápat a výpovědi sdělované uměleckým dílem rozpoznávat a interpretovat.

S přechodem na 2. stupeň základního vzdělávání se otevírá cesta širšímu nazírání na kulturu a umění. Připomínají se historické souvislosti a společenské kontexty ovlivňující umění a kulturu. Inspirací k činnostem se stávají také díla literární a dramatická (divadlo, film), tvorba multimediální i samotné znakové systémy. Nalézání vztahů mezi jednotlivými druhy umění a uplatňování různorodosti výrazových prostředků při hledání variant řešení společně zvolených témat umožňují projekty. Ty otevírají společný prostor pro získání dovedností a poznatků překračujících rámec jednotlivých oborů a přispívají tak k osobitějšímu a originálnějšímu sebevyjádření i hlubšímu
porozumění uměleckému dílu.

Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání hudby a zpěvu a jejich využívání jako svébytného prostředku komunikace. V etapě základního vzdělávání se tyto hudební činnosti stávají v rovině produkce, recepce a reflexe obsahovými doménami hudební výchovy. Hudební činnosti jako činnosti vzájemně se propojující, ovlivňující a doplňující rozvíjejí ve svém komplexu celkovou osobnost žáka, především však vedou k rozvoji jeho hudebnosti - jeho hudebních schopností, jež se následně projevují individuálními hudebními dovednostmi - sluchovými, rytmickými, pěveckými, intonačními, instrumentálními, hudebně pohybovými, hudebně tvořivými a poslechovými.

Prostřednictvím těchto činností žák může uplatnit svěj individuální hlasový potenciál při sólovém, skupinovém i sborovém zpěvu, své individuální instrumentální dovednosti při souborové hře a doprovodu zpěvního projevu, své pohybové dovednosti při tanci a pohybovém doprovodu hudby
a v neposlední řadě je mu dána příležitost „interpretovat“ hudbu podle svého individuálního zájmu a zaměření.

Obsahem Vokálních činností je práce s hlasem, při níž dochází ke kultivaci pěveckého i mluvního projevu v souvislosti s uplatňováním a posilováním správných pěveckých návyků. Obsahem Instrumentálních činností je hra na hudební nástroje a jejich využití při hudebníreprodukci i produkci. Obsahem Hudebně pohybových činností je ztvárňování hudby a reagování na ni pomocí pohybu, tance a gest. Obsahem Poslechových činností je aktivní vnímání (percepce) znějící hudby, při níž žák poznává hudbu ve všech jejích žánrových, stylových i funkčních podobách, učí se hudbu analyzovat a interpretovat.

Výtvarná výchova pracuje s vizuálně obraznými znakovými systémy, které jsou nezastupitelným nástrojem poznávání a prožívání lidské existence. Tvořivý přístup k práci s nimi při tvorbě, vnímání a interpretaci vychází zejména z porovnávání dosavadní a aktuální zkušenosti žáka
a umožňuje mu uplatňovat osobně jedinečné pocity a prožitky. Výtvarná výchova přistupuje k vizuálně obraznému vyjádření (a to jak samostatně vytvořenému, tak přejatému) nikoliv jako k pouhému přenosu reality, ale jako k prostředku, který se podílí na způsobu jejího přijímání a zapojování do procesu komunikace.

V etapě základního vzdělávání je výtvarná výchova postavena na tvůrčích činnostech - tvorbě, vnímání a interpretaci. Tyto činnosti umožňují rozvíjet a uplatnit vlastní vnímání, cítění, myšlení, prožívání, představivost, fantazii, intuici a invenci. K jejich realizaci nabízí výtvarná výchova vizuálně obrazné prostředky (dále jen prostředky) nejen tradiční a ověřené, ale i nově vznikající v současném výtvarném umění a v obrazových médiích. Tvůrčími činnostmi (rozvíjením smyslové citlivosti, uplatňováním subjektivity a ověřováním komunikačních účinků) založenými na experimentování je žák veden k odvaze a chuti uplatnit osobně jedinečné pocity a prožitky a zapojit se na své odpovídající úrovni do procesu tvorby a komunikace.

Obsahem Rozvíjení smyslové citlivosti jsou činnosti, které umožňují žákovi rozvíjet schopnost rozeznávat podíl jednotlivých smyslů na vnímání reality a uvědomovat si vliv této zkušenosti na výběr a uplatnění vhodných prostředků pro její vyjádření. Obsahem Uplatňování subjektivity jsou činnosti, které vedou žáka k uvědomování si a uplatňování vlastních zkušeností při tvorbě, vnímání a interpretaci vizuálně obrazných vyjádření. Obsahem Ověřování komunikačních účinků jsou činnosti, které umožňují žákovi utváření obsahu vizuálně obrazných vyjádření v procesu komunikace a hledání nových i neobvyklých možností pro uplatnění výsledků vlastní tvorby, děl výtvarného umění i děl dalších obrazových médií.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
- pochopení umění jako specifického způsobu poznání a k užívání jazyka umění jako svébytného prostředku komunikace
- chápání umění a kultury v jejich vzájemné provázanosti jako neoddělitelné součástí lidské existence; k učení se prostřednictvím vlastní tvorby opírající se o subjektivně jedinečné vnímání, cítění, prožívání a představy; k rozvíjení tvůrčího potenciálu, kultivování projevu a potřeb a k utváření hierarchie hodnot
- spoluvytváření vstřícné a podnětné atmosféry pro tvorbu, pochopení a poznání uměleckých hodnot v širších sociálních a kulturních souvislostech, k tolerantnímu přístupu k různorodým kulturním hodnotám současnosti a minulosti i kulturním projevům a potřebám různorodých
skupin, národě a národností
- uvědomování si sebe samého jako svobodného jedince; k tvořivému přístupu ke světu, k možnosti aktivního překonávání životních stereotypů a k obohacování emocionálního života
- zaujímání osobní účasti v procesu tvorby a k chápání procesu tvorby jako způsobu nalézání a vyjadřování osobních prožitků i postojů k jevům a vztahům v mnohotvárném světě



VYŠŠÍ STUPEŇ
============

Charakteristika vzdělávací oblasti
Oblast Umění a kultura je zastoupena Hudebním oborem, Výtvarným oborem a společným vzdělávacím obsahem integrujícího tématu Umělecká tvorba a komunikace.

Hudební obor vede žáka k porozumění hudebnímu umění. Vzdělávací obsah Hudebního oboru proto tvoří tři vzájemně provázané a podmíněné okruhy činností – produkce, recepce a reflexe, které žákovi umožňují hudebně se projevovat jak při individuálních, tak i skupinových aktivitách, poznávat zákonitosti hudební tvorby, seznamovat se s různými funkcemi hudby, hodnotami a normami v umění, porozumět sdělením přenášeným hudebním jazykem, vytvářet hodnotící soudy o znějící hudbě apod., tedy pronikat do podstaty hudby.

V produkci nalézají uplatnění vokální, instrumentální a hudebně pohybové činnosti mající charakter nejen reprodukční, ale také výrazně kreativní. V nich žáci rozvíjejí své hudební schopnosti a upevňují získané vědomosti a reprodukční a produkční dovednosti. Součástí těchto činností je hlasový výcvik spojený s intonací, práce s rytmem, hra a tvorba instrumentálních doprovodů, pohybových etud.

Při recepci si žáci prostřednictvím poslechových činností uvědomují a ověřují působení znějící hudby. Hudba zde vystupuje v „instruktivní podobě“ a umožňuje vyvozovat nové hudebně teoretické poznatky a dávat je do souvislostí s poznatky již získanými (např. poznávání typických hudebně výrazových prostředků a jejich užití ve skladbě apod.).

Reflexe jako třetí, vysoce „syntetizující“ hudební činnost (v triádě produkce – recepce – reflexe), znamená nejvyšší stupeň poznávací činnosti umožňující „komplexní interpretaci hudebního díla i hudebních objektů“. Tato „komplexní interpretace“ obnáší zařazování znějící hudby do uměleckého období, určování stylu, žánru, formy díla, vytváření hodnotících soudů, zabývání se zvláštnostmi přístupu k interpretaci hudebního díla, významem a poselstvím díla vzhledem k určité umělecké a historické epoše, problematikou „konzumace“ hudby vzhledem k jejímu funkčnímu zařazení, problematikou „uměleckého provozu“ apod.

Výtvarný obor navazuje svým obsahem a cíli na Výtvarnou výchovu v základním vzdělávání a vede žáka k uvědomělému užívání vizuálně obrazných prostředků na úrovni smyslových dispozic a na úrovni subjektivně osobnostní a sociální.

Výtvarný obor pracuje s vizuálně obraznými znakovými systémy (s obrazem, skulpturou, designem, vzhledem krajiny, architekturou, stylem oblečení, filmem, novými médii apod.), které jsou nezastupitelným nástrojem poznávání a prožívání lidské existence. V oblasti osobnostní jsou specifickým nástrojem prožívání a poznávání, v sociální oblasti jsou nástrojem komunikace a vzájemné spolupráce. Vizuálně obrazné znakové systémy zahrnují jak znakové systémy výtvarného umění různých etap a stylů, tak i ostatní produkty vizuální kultury.

Pojetí vizuálně obrazných znaků je z principu pojetím tvořivým, vyplývajícím z porovnání dosavadních a aktuálních zkušeností, předpokládajícím experimentální fázi vzniku těchto znaků a jejich ověřování poznáváním a komunikací. Z těchto pozic Výtvarný obor přistupuje k uměleckému procesu v celistvosti umělecké tvorby, recepce a interpretace.
Vzdělávací obsah Výtvarného oboru je vnitřně členěn do dvou základních okruhů pojímaných v kontextech historických a sociokulturních, v jejich vývoji a proměnách.

První okruh představují Obrazové znakové systémy umožňující vytváření aktivních, individuálně založených postojů k obsahům obrazové komunikace. Při tvorbě využívá vizuálně obrazná vyjádření vlastní, umělecká i uplatňovaná v běžné komunikaci (včetně užití dostupných technologických prostředků, jako je fotografie, video, film, ICT). Obrazové znakové systémy umožňují reflektování osobního místa žáka ve světě vizuální kultury jako vnímatele, interpreta a jako tvůrce komunikačního obsahu s uvědoměním si oblasti jeho účinku.

Druhý okruh představují Znakové systémy výtvarného umění umožňující žákovi osobní účast a aktivní vstupování do výtvarného uměleckého procesu. Reflektování vlastních prožitků, postojů a zkušeností získaných prostřednictvím experimentálního přístupu k uměleckým vizuálně obrazným prostředkům. Na tomto základě si vytváří přehled o vizuálně obrazných vyjádřeních jednotlivých směrů výtvarného umění, zejména od konce 19. století do současnosti

Vzdělávací obsah je realizován prostřednictvím tvůrčích činností, v jejichž očekávaných výstupech se propojují hlediska tvorby, recepce a interpretace tak, aby se dále rozvíjela smyslová citlivost, uplatňovala žákova subjektivita a ověřovaly se komunikační účinky vizuálně obrazného vyjádření.

Při těchto tvůrčích činnostech se pracuje jak se znaky s ustáleným významem, tak se znaky, jejichž význam se vytváří a proměňuje. Výtvarný obor spolupracuje s obory, které rozvíjejí obraznost dalšími specifickými prostředky (hudba, literatura, dramatické obory aj.).

Vzdělávání v této oblasti kromě hlubšího poznání výtvarného, hudebního a dalších druhů umění vede žáka k reflektování uměleckého procesu v jeho celistvosti a uměleckých oborů v jejich vzájemných vazbách a přesazích. Takto pojímané vzdělávání je rozvíjeno tématem Umělecká tvorba a komunikace, které má integrativní charakter. Vzdělávací obsah tématu umožňuje žákovi pochopit základní principy umělecké tvorby a procesu komunikace v umění a prohlubuje jeho schopnost reflexe umění a kultury jako celku. Téma Umělecká tvorba a komunikace je povinným vzdělávacím obsahem a musí být do ŠVP zařazeno tak, aby každý žák dostal možnost se s ním seznámit.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti
Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
- poznávání a porozumění umění prostřednictvím soustředěné a vědomé reflexe a vlastní tvorby, sledování a hodnocení umění na pozadí historických, společenských a technologických změn;
- chápání umění jako specifického a nezastupitelného způsobu komunikace probíhající mezi všemi účastníky uměleckého procesu, k schopnosti odlišovat podstatné znaky jednotlivých druhů umění na základě porovnávání a uvědomování si jejich shodností a odlišností;
- užívání jazyka umění jako prostředku k vyjádření nejrůznějších jevů, vztahů, prožitků, emocí a představ a k schopnosti svůj způsob vyjádření hodnotit, porovnávat a nabízet ostatním členům society;
- aktivnímu podílení se na vytváření vstřícné a podnětné atmosféry (na základě porozumění, tolerance, ale i kritičnosti) pro poznávání a porozumění kulturním hodnotám, projevům a potřebám různorodých sociálních skupin, etnik a národů a na vytváření pozitivního vztahu ke kulturnímu bohatství současnosti i minulosti;
- uvědomování si vlivu výchovy a vzdělání na rozvoj tvořivé osobnosti v roli tvůrce, interpreta a recipienta a na kvalitu její účasti v uměleckém procesu.

Estetická výchova hudební

Charakteristika předmětu

NIŽŠÍ STUPEŇ OSMILETÉHO STUDIA
==============================

1. Charakteristika předmětu
Předmět estetická výchova hudební slouží k rozvoji vnímání a prožívání hudby a ke zdokonalování hlasových, sluchových a motorických dovedností žáků.

2. Cíle předmětu
Cílem výuky hudební výchovy je rozvíjet žáky v hudební oblasti jak po stránce teoretické, tak i praktické. Do oblasti teorie se řadí znalosti z dějin hudby, hudební nauky, rozbory skladeb. Do oblasti praktické patří zdokonalování pěveckých dovedností, rytmiky a pohybové kultury. Rovněž sem řadíme hru na rytmické a jednodušší melodické nástroje.

3. Hodnocení
Základní a nedílnou součástí vzdělávání se stávají okruhy aktuálních problémů světa, které jsou reprezentovány průřezovými tématy. Žáci demonstrují dosaženou úroveň očekávaných výstupů v hudební výchově předkládáním konkrétních individuálních nebo skupinových prací, v nichž s využitím pramenů a literatury zpracovávají a prezentují zpracování dílčích témat z níže uvedených průřezových témat.
• Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (A)
• Multikulturní výchova (B)
• Mediální výchova (C)
Výuka hudební výchovy na Gymnáziu Jiřího Wolkera v Prostějově zajišťuje, že se žáci budou schopni samostatně orientovat v oblasti hudby. Tyto poznatky se následně stávají prostředkem pro orientaci v nabídce vzdělávacích, pracovních, kulturních a zájmových příležitostí či při navazování kontaktů. Tím dochází k rozvíjení vzájemných vztahů mezi příslušníky různých národů a etnických skupin (A, B).
Dále zajišťuje, že žák je schopen aktivně využívat znalosti z dějin hudby, biografie hudebních skladatelů a pracovat s nimi v podobě tištěných i digitálních dokumentů jako se zdroji informací (C).

4. Časové a organizační vymezení
V primě a v sekundě je hudební výchova dotována jednou vyučovací hodinou týdně, prakticky je ale výuka prováděna sloučením dvou hodin 1x za 14 dní.
V tercii a v kvartě je hudební výchova dotována dvěma hodinami týdně.
Žák je schopen rozpoznat jednohlas a lidový dvojhlas, seznámí se s lidovou písní a její hudební formou, pozná hudební nástroje, dovede se orientovat v partituře. Dále se seznámí s hudebními formami, rozpozná durovou a mollovou tóninu a pozná základní tonální funkce.V oblasti dějin hudby se seznámí s jednotlivými hudebními slohy, hudebními skladateli a jejich skladatelskými technikami.

5. Výchovná a vzdělávací strategie
Učitel podněcuje žáky ke sběru informací a orientaci ve zdrojích informací - kompetence k učení, kompetence komunikativní.
V rámci projektů je kladen důraz na zpracování prezentací - kompetence pracovní, kompetence komunikativní, kompetence k řešení problémů.
Učitel klade důraz na význam hudební výchovy a vůbec hudby ve všech oblastech života - kompetence k učení, kompetence sociální a personální.
Žáci zpracovávají projekty s tematikou z hudební oblasti -Téma zpracují a vlastní výsledky prezentují a obhajují - kompetence komunikativní, kompetence k řešení problémů.

6. Technické podmínky
Pro výuku je k dispozici odborná učebna vybavená velmi dobrou audiovizuální technikou, klavírem, klávesami, kytarou, Orffovými nástroji a dalšími hudebními nástroji.

7. Tematické plány, literatura
Podrobný časový rozpis učiva je uveden v jednotlivých tematických plánech, které jsou aktualizovány pro každý školní rok. V těchto plánech jsou uvedena základní témata, doporučená literatura, způsoby klasifikace i odborně vzdělávací exkurze.




VYŠŠÍ STUPEŇ OSMILETÉHO STUDIA
=====================================================

1. Charakteristika předmětu
Předmět Estetická výchova hudební slouží k rozvoji vnímání a prožívání hudby a ke zdokonalování hlasových, sluchových a motorických dovedností studentů.

2.Cíle předmětu
Cílem výuky hudební výchovy je rozvíjet žáky v hudební oblasti jak po stránce teoretické, tak i praktické. Do oblasti teorie se řadí znalosti z dějin hudby, hudební nauky, rozbory skladeb. Do oblasti praktické patří zdokonalování pěveckých dovedností, rytmiky a pohybové kultury. Rovněž sem řadíme hru na rytmické a jednodušší melodické nástroje.

3. Hodnocení
Základní a nedílnou součástí vzdělávání se stávají okruhy aktuálních problémů světa, které jsou reprezentovány průřezovými tématy. Žáci demonstrují dosaženou úroveň očekávaných výstupů v hudební výchově předkládáním konkrétních individuálních nebo skupinových prací, v nichž s využitím pramenů a literatury zpracovávají a prezentují zpracování dílčích témat z níže uvedených průřezových témat.
• Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (A)
• Multikulturní výchova (B)
• Mediální výchova (C)
Výuka hudební výchovy na Gymnáziu Jiřího Wolkera v Prostějově zajišťuje, že se žáci budou schopni samostatně orientovat v oblasti hudby. Tyto poznatky se následně stávají prostředkem pro orientaci v nabídce vzdělávacích, pracovních, kulturních a zájmových příležitostí či při navazování kontaktů. Tím dochází k rozvíjení vzájemných vztahů mezi příslušníky různých národů a etnických skupin (A, B).
Dále zajišťuje, že žák je schopen aktivně využívat znalosti z dějin hudby, biografie hudebních skladatelů a pracovat s nimi v podobě tištěných i digitálních dokumentů jako se zdroji informací (C).

4. Časové a organizační vymezení
V kvintě, sextě je hudební výchova dotována dvěma vyučovacími hodinami týdně.
Žák je schopen rozpoznat jednohlas a lidový dvojhlas, seznámí se s lidovou písní a její hudební formou, pozná hudební nástroje, dovede se orientovat v partituře. Dále se seznámí s hudebními formami, rozpozná durovou a mollovou tóninu a pozná základní tonální funkce.V oblasti dějin hudby se seznámí s jednotlivými hudebními slohy, hudebními skladateli a jejich skladatelskými technikami. Žák je veden ke správnému vnímání, k chápání a prožívání jednotlivých hudebních děl a je schopen se orientovat na poli artificiální a nonartificiální hudby.

5. Výchovná a vzdělávací strategie
Učitel podněcuje žáky ke sběru informací a orientaci ve zdrojích informací - kompetence k učení, kompetence komunikativní.
V rámci projektů je kladen důraz na zpracování prezentací - kompetence pracovní, kompetence komunikativní, kompetence k řešení problémů.
Učitel klade důraz na význam hudební výchovy a vůbec hudby ve všech oblastech života - kompetence k učení, kompetence sociální a personální.
Žáci zpracovávají projekty s tematikou z hudební oblasti - téma zpracují a vlastní výsledky prezentují a obhajují - kompetence komunikativní, kompetence k řešení problémů.

6. Technické podmínky
Pro výuku je k dispozici odborná učebna vybavená velmi dobrou audiovizuální technikou, klavírem, klávesami, kytarou, Orffovými nástroji a dalšími hudebními nástroji.

7. Tematické plány, literatura
Podrobný časový rozpis učiva je uveden v jednotlivých tematických plánech, které jsou aktualizovány pro každý školní rok. V těchto plánech jsou uvedena základní témata, doporučená literatura, způsoby klasifikace i odborně vzdělávací exkurze.



Průřezová témata pokrývaná předmětem

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

    Vnímání autora mediálních sdělení

    Média a mediální produkce

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA

    Kulturní diference

    Multikulturalita

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

    Objevujeme Evropu a svět

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

    Kreativita

    Komunikace

    Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

    Sociální komunikace

    Spolupráce a soutěž

Estetická výchova výtvarná

Charakteristika předmětu

nižší stupeň osmiletého gymnázia
=============================

1. Charakteristika předmětu
V předmětu Estetická výchova výtvarná je realizován obsah Výtvarné výchovy RVP ZV a tematické okruhy průřezových témat (viz níže). Předmět estetická výchova výtvarná na Gymnáziu Jiřího Wolkera v Prostějově vede k rozvoji kreativního myšlení, fantazie, prožívání, představivosti, estetickému cítění, jemné motorice a k obohacování žákova emocionálního života.

2. Cíle předmětu
Cílem výuky výtvarné výchovy je rozvíjet žákovu osobnost jak po stránce teoretické, tak po stránce praktické.
Teoretická část: dějiny kultury (výtvarné, filmové, divadelní...), výtvarné techniky (tradiční i netradiční)
Praktická část: užití osvojené teorie ve vyučovacích jednotkách – orientace v kultuře, užití výtvarných technik

Teoretická i praktická část čerpá z průřezových témat:
* Osobnostní a sociální výchova
- pomáhá hledat vlastní cestu k životní spokojenosti založené na dobrých vztazích k sobě samému i dalším lidem
- vede k chápání umění jako prostředku komunikace, …
* Výchova demokratického občana
- učí angažovanému přístupu k druhým, k okolnímu prostředí, k problémům světa, ve kterém žijeme
- rozvíjí komunikační schopnost na základě dovednosti kritického myšlení, naslouchat názoru druhého, …
* Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
- rozvíjí základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem
- napomáhá k porozumění vlivu kulturních, ideologických a sociopolitických rozdílů na vznik a řešení globálních problémů, …
* Multikulturní výchova
- učí žáky komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin
- respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých,
* Environmentální výchova
- vede k porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka k prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí
- vede k uvědomování si podmínek života a možností jejich ohrožování, …
* Mediální výchova
- přispívá ke schopnostem přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu
- přispívá k využívání vlastních schopností v týmové práci, …


3. Časové, obsahové a organizační vymezení
Předmět je povinný pro žáky primy – kvarty osmiletého studia.
Časová dotace – prima, sekunda 2 hodiny týdně (celá třída). V tercii a kvartě probíhá výuka ve dvou skupinách (max. 16 žáků), skupiny se střídají, časová dotace 2 hodiny 1 x za 14 dní.

Žáci během školního roku pracují na výtvarných projektech (tematických okruzích):
Prima – Já a svět kolem mě
Sekunda – Proměny města
Tercie – Já návrhář
Kvarta – Člověk homo sapiens sapiens

Z těchto výtvarných projektů vyplývají výtvarné řady (tematické celky), ze kterých učitel čerpá a vytváří konkrétní výtvarné úkoly. Případné změny (činnost mimo dané celky) v tematických plánech jsou vyhrazeny vzhledem ke kreativitě předmětu ( např. začlenění aktuální výstavy do výuky, zhlédnutí filmu, …).

4. Výchovná a vzdělávací strategie
Žák je veden k porozumění umění dnešnímu i minulému. Je vychováván k porozumění různých projevů kulturních, etnických a národnostních nejen ve výtvarné kultuře. Vnímá výtvarnou výchovu jako zdroj obohacení celé své osobnosti. Učí se používat umění jako prostředku komunikace.
Naplnění obsahu tematických plánů probíhá nejen formou praktických činností, žák se učí prezentovat a obhájit si své výtvarné dílo.
Ke každému žákovi je přistupováno individuálně s přihlédnutím na individuální zvláštnosti jeho osobnosti.
Žáci jsou hodnoceni komplexně z teoretických znalostí i praktických dovedností .

5. Technické podmínky
Výtvarná výchova se vyučuje ve dvou učebnách a v učebně vybavené keramickou pecí a grafickým lisem. Výuka je obohacena o referáty a recenze z oblasti kultury, filmovou tvorbu (film animovaný i hraný), exkurzemi do muzeí a galerii (tuzemských i zahraničních).
Žáci si kupují základní pomůcky. Pomůcky pro kresbu (tužka, pero, tuž), malbu (štětce, barvy, …) a prostorové vytváření (nůžky, řezák, pravítko, …). Papíry a netradiční materiály jsou zajišťovány školou.

6. Tematické plány, literatura
Podrobný rozpis učiva je uveden v jednotlivých tematických plánech, které jsou aktualizovány každý školní rok.
Žáci pracují s literaturou, která je umístěna v knihovně ve výtvarném kabinetu.


vyšší stupeň osmiletého gymnázia
=======================================

1. Charakteristika předmětu
Výtvarná výchova je předmět, který vede k rozvoji kreativního myšlení, fantazie, prožívání, představivosti, estetickému cítění, jemné motorice a k obohacování žákova emocionálního života.

2. Cíle předmětu
Cílem výuky výtvarné výchovy je rozvíjet žákovu osobnost jak po stránce teoretické, tak po stránce praktické.
Teoretická část: dějiny kultury (výtvarné, filmové, divadelní, …), znalost výtvarných technik tradičních i netradičních (kresba, malba, sochařství, grafika a užité umění).
Praktická část: rozvoj jemné motoriky. Užití osvojené teorie ve vyučovacích jednotkách – orientace v kultuře minulé i současné, volba a užití vhodné výtvarné techniky a vhodného výtvarného materiálu. Využití výtvarné výchovy v běžném životě (návrh a výtvarné dořešení interiérů a exteriérů, kombinace barev a tvarů v módě, …)

3. Hodnocení
Žáci jsou hodnoceni komplexně z teoretických znalostí i praktických dovedností s přihlédnutím k individuálním zvláštnostem jednotlivých žáků.

4. Hodinové dotace předmětu
V kvintě a sextě je výtvarná výchova dotována dvěma hodinami týdně.
Výtvarná výchova se vyučuje ve dvou učebnách a v učebně vybavené keramickou pecí a grafickým lisem. Učebny jsou vybaveny základními pomůckami (materiál pro malbu a kresbu a pro prostorové vytváření).
Žáci pracují hlavně na tematických řadách a projektech.
Výuka je obohacena o referáty a recenze z oblasti kultury, filmovou tvorbu (film animovaný i hraný), exkurze do muzeí a galerií (tuzemských i zahraničních).

Podrobný rozpis učiva je uveden v jednotlivých tematických plánech, které jsou aktualizovány každý školní rok.










































Průřezová témata pokrývaná předmětem

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

    Práce v realizačním týmu

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA

    Kulturní diference

    Multikulturalita

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

    Vztah člověka k prostředí

VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA

    Občan, občanská společnost a stát

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

    Evropa a svět nás zajímá

    Globální problémy, jejich příčiny a důsledky

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

    Rozvoj schopností poznávání

    Sebepoznání a sebepojetí

    Kreativita

    Komunikace

    Hodnoty, postoje, praktická etika

    Spolupráce a soutěž

    Kooperace a kompetice

Člověk a zdraví

Charakteristika oblasti

Zdraví člověka je chápáno jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody. Je utvářeno a ovlivňováno mnoha aspekty, jako je styl života, zdravotně preventivní chování, kvalita mezilidských vztahů, kvalita životního prostředí, bezpečí člověka atd. Protože je zdraví základním předpokladem pro aktivní a spokojený život a pro optimální pracovní výkonnost, stává se poznávání a praktické ovlivňování rozvoje a ochrany zdraví jednou z priorit základního vzdělávání.

Vzdělávací oblast člověk a zdraví přináší základní podněty pro ovlivňování zdraví (poznatky, činnosti, způsoby chování), s nimiž se žáci seznamují, učí se je využívat a aplikovat ve svém životě. Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje především k tomu, aby žáci poznávali sami sebe jako živé bytosti, aby pochopili hodnotu zdraví, smysl zdravotní prevence i hloubku problémů spojených s nemocí či jiným poškozením zdraví. Žáci se seznamují s různým nebezpečím, které ohrožuje zdraví v běžných i mimořádných situacích, osvojují si dovednosti a způsoby chování (rozhodování), které vedou k zachování či posílení zdraví, a získávali potřebnou míru odpovědnosti za zdraví vlastní i zdraví jiných. Jde tedy z velké částí o poznávání zásadních životních hodnot, o postupné utváření postojů k nim a o aktivní jednání v souladu s nimi. Naplnění těchto záměrů je v základním vzdělávání nutné postavit na účinné motivaci a na činnostech a situacích posilujících zájem žáků o problematiku
zdraví.

Při realizaci této vzdělávací oblasti je třeba klást důraz především na praktické dovednosti a jejich aplikace v modelových situacích i v každodenním životě školy. Proto je velmi důležité, aby celý život školy byl ve shodě s tím, co se žáci o zdraví učí a co z pohledu zdraví potřebují. Zpočátku musí být vzdělávání silně ovlivněno kladným osobním příkladem učitele, jeho všestrannou pomocí a celkovou příznivou atmosférou ve škole. Později přistupuje důraz i na větší samostatnost a odpovědnost žáků v jednání, rozhodování a činnostech souvisejících se zdravím. Takto chápané vzdělávání je základem pro vytváření aktivních přístupů žáků k rozvoji i ochraně zdraví. Vzdělávací oblast člověk a zdraví je vymezena a realizována v souladu s věkem žáků ve vzdělávacích oborech Výchova ke zdraví a Tělesná výchova, do níž je zahrnuta i zdravotní tělesná výchova. Vzdělávací obsah oblasti člověk a zdraví prolíná do ostatních vzdělávacích oblastí, které jej obohacují nebo využívají (aplikují), a do života školy.

Vzdělávací obor Výchova ke zdraví přináší základní poznání o člověku v souvislosti s preventivní ochranou jeho zdraví. Učí žáky aktivně rozvíjet a chránit zdraví v propojení všech jeho složek (sociální, psychické a fyzické) a být za ně odpovědný. Svým vzdělávacím obsahem bezprostředně navazuje na obsah vzdělávací oblasti člověk a jeho svět. Žáci si upevňují hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní návyky, rozvíjejí dovednosti odmítat škodlivé látky, předcházet úrazům a čelit vlastnímu ohrožení v každodenních i mimořádných situacích. Rozšiřují
a prohlubují si poznatky o rodině, škole a společenství vrstevníků, o přírodě, člověku i vztazích mezi lidmi a učí se tak dívat se na vlastní činnosti z hlediska zdravotních potřeb a životních perspektiv dospívajícího jedince a rozhodovat se ve prospěch zdraví. Vzhledem k individuálnímu i sociálnímu rozměru zdraví je vzdělávací obor Výchova ke zdraví velmi úzce propojen s průřezovým tématem Osobnostní a sociální výchova.
Vzdělávací obor Tělesná výchova jako součást komplexnějšího vzdělávání žáků v problematice zdraví směřuje na jedné straně k poznání vlastních pohybových možností a zájmů, na druhé straně k poznávání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu.

Pohybové vzdělávání postupuje od spontánní pohybové činnosti žáků k činnosti řízené a výběrové, jejímž smyslem je schopnost samostatně ohodnotit úroveň své zdatnosti a řadit do denního režimu pohybové činnosti pro uspokojování vlastních pohybových potřeb i zájmů, pro optimální rozvoj zdatnosti a výkonnosti, pro regeneraci sil a kompenzaci různého zatížení, pro podporu zdraví a ochranu života. Předpokladem pro osvojování pohybových dovedností je v základním vzdělávání žákův prožitek z pohybu a z komunikace při pohybu, dobře zvládnutá dovednost pak zpětně kvalitu jeho prožitku umocňuje.

Charakteristické pro pohybové vzdělávání je rozpoznávání a rozvíjení pohybového nadání, které předpokládá diferenciaci činností i hodnocení výkonů žáků. Neméně důležité je odhalování zdravotních oslabení žáků a jejich korekce v běžných i specifických formách pohybového učení -
v povinné tělesné výchově, případně ve zdravotní tělesné výchově. Proto se nedílnou součástí tělesné výchovy stávají korektivní a speciální vyrovnávací cvičení, která jsou podle potřeby preventivně využívána v hodinách tělesné výchovy pro všechny žáky nebo jsou zadávána žákům se zdravotním oslabením místo činností, které jsou kontraindikací jejich oslabení.

Škola má současně povinnost nabízet veškerý obsah Zdravotní tělesné výchovy žákům III. (příp. II.) zdravotní skupiny v samostatných vyučovacích hodinách (jako adekvátní náhradu povinné tělesné výchovy nebo jako rozšíření pohybové nabídky v dalším vyučovacím předmětu dotovaném z disponibilní časové dotace). Tato nabídka vychází ze situace v moderní společnosti, která v mnohém život usnadňuje, ale paradoxně tím vyvolává už v dětském věku četná zdravotní oslabení, která je nutné napravovat a korigovat (z nedostatku intenzivního a vhodně zaměřeného pohybu z dlouhodobého setrvávání ve statických polohách, z nadměrného příjmu potravy v nevhodné skladbě,
z nekvalitního ovzduší, z četných stresových situací, nepříznivých sociálních vztahů atd.). Základní vzdělávání tak reaguje na poznatky lékařů, že zdravotních oslabení v celé populaci přibývá a zdravotně oslabené dítě potřebuje větší množství spontánních i cíleně zaměřených pohybových
aktivit než dítě zdravé. Účast ve zdravotní tělesné výchově vede žáky k poznání charakteru jejich zdravotního oslabení i míry a rozsahu omezení některých činností. Současně předkládá konkrétní způsoby ovlivňování zdravotních oslabení (speciální cvičení, všestranně zaměřené pohybové činnosti, relaxační techniky, plavání atd.) a jejich zařazování do denního režimu žáků.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků tím, že vede žáky k:
- poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty
- pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní i sociální pohody a k vnímání radostných prožitků z činností podpořených pohybem, příjemným prostředím a atmosférou příznivých vztahů
- poznávání člověka jako biologického jedince závislého v jednotlivých etapách života na způsobu vlastního jednání a rozhodování, na úrovni mezilidských vztahů i na kvalitě prostředí
- získávání základní orientace v názorech na to, co je zdravé a co může zdraví prospět, i na to, co zdraví ohrožuje a poškozuje
- využívání osvojených preventivních postupů pro ovlivňování zdraví v denním režimu, k upevňování způsobů rozhodování a jednání v souladu s aktivní podporou zdraví v každé životní situaci i k poznávání a využívání míst souvisejících s preventivní ochranou zdraví
- propojování zdraví a zdravých mezilidských vztahů se základními etickými a morálními postoji, s volním úsilím atd.
- chápání zdatnosti, dobrého fyzického vzhledu i duševní pohody jako významného předpokladu pro výběr partnera i profesní dráhy, pro uplatnění ve společnosti atd.
- aktivnímu zapojování do činností podporujících zdraví a do propagace zdravotně prospěšných činností ve škole i v obci


VYŠŠÍ STUPEŇ
============

Charakteristika vzdělávací oblasti
Zařazení oblasti Člověk a zdraví do vzdělávání umožňuje prohloubit vztah žáků ke zdraví, posílit rozumové a citové vazby k dané problematice a rozvinout praktické dovednosti, které určují zdravý životní styl a kvalitu budoucího života v dospělosti. Zařazení této vzdělávací oblasti vychází i z předpokladu, že dobře připravení a motivovaní absolventi gymnázií mohou později výrazně ovlivňovat životní a pracovní postoje ke zdraví v celé společnosti.

Vzdělávací oblast Člověk a zdraví se vzdělávacími obory Výchova ke zdraví a Tělesná výchova navazuje ve svých výstupech i obsahu na stejnojmennou vzdělávací oblast pro základní vzdělávání. Jestliže se základní vzdělávání zaměřovalo především na utváření vztahu ke zdraví a na poznávání preventivní ochrany vlastního zdraví a bezpečí, vzdělávání na gymnáziu směřuje důsledněji k získání schopnosti aktivně podporovat a chránit zdraví v rámci širší komunity. Znamená to, že absolvent gymnázia by měl být připraven sledovat, hodnotit a v daných možnostech řešit situace související se zdravím a bezpečností i v rámci své budoucí rodiny, pracoviště, obce atd.

Významnou roli při tom hraje větší schopnost žáků získávat informace, analyzovat jejich obsah, ověřovat (uplatňovat) poznané v praktických činnostech, diskutovat o vzniklých problémech, o jejich prožívání, o vlivu konkrétních postupů řešení na zdraví atd. Realizace této vzdělávací oblasti tak (v porovnání se základním vzděláváním) daleko více staví na samostatnosti žáků, na jejich aktivním přístupu k dané problematice, na osobních zkušenostech a názorech, ale i na uvědomělejším utváření vztahů k jiným osobám i okolnímu prostředí, na větší zodpovědnosti za bezpečnost a zdraví, na organizačních schopnostech atd.

Výchova ke zdraví má ve vzdělávání především praktický a aplikační charakter. V návaznosti na přírodovědné a společenskovědní vzdělávání a s využitím specifických informací o zdraví směřuje především k hlubšímu poznávání rizikového a nerizikového chování (v partnerských vztazích, rodičovských rolích, ve styku s návykovými látkami a jinými škodlivinami, při ohrožení bezpečí atd.) a k osvojování praktických postupů vhodných pro všestrannou aktivní podporu osobního, ale i komunitního a globálního zdraví (v běžném životě i při mimořádných událostech).

Tělesná výchova usiluje o trvalý vztah k pohybovým činnostem a o optimální rozvoj tělesné, duševní a sociální zdatnosti. Vychází především z motivující atmosféry, zájmu žáků a z jejich individuálních předpokladů (možností). Využívá k tomu specifických emočních prožitků, sociálních situací a bioenergetických zátěží v individuálně utvářené nabídce pohybových činností (od zdravotně rekreačních až po výkonnostní). Z hlediska celoživotní perspektivy směřuje tělesná výchova k hlubší orientaci žáků v otázkách vlivu pohybových aktivit na zdraví. Vede je k osvojení a pravidelnému využívání konkrétních pohybových činností (kondičních a vyrovnávacích programů) v souladu s jejich pohybovými zájmy a zdravotními potřebami. Významná zůstává otázka bezpečnosti a úrazové prevence při pohybových činnostech. Velká pozornost je i nadále věnována rozvoji pohybového nadání i korekcím pohybových znevýhodnění (oslabení).

Je třeba i nadále dbát na to, aby pohled na problematiku zdraví nebyl úzce oborový a podpora zdraví prolínala celým vzděláváním i režimem školy.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti
Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
- poznávání tělesných, duševních a sociálních potřeb i důsledků jejich naplňování či neuspokojování;
- poznávání životních hodnot a formování odpovídajících postojů souvisejících se zdravím a mezilidskými vztahy;
- přebírání odpovědnosti za zdraví, bezpečnost a kvalitu životního prostředí;
- upevňování vazeb: zdraví – tělesná, duševní a sociální pohoda (zdatnost) – péče o zdraví a bezpečnost – odpovědnost – vzájemná pomoc – prožitek – vzhled – vitalita – výkonnost – úspěšnost – sociální stabilita – zdraví;
-uplatňování zdravého způsobu života a aktivní podpory zdraví: zařazování osvědčených činností a postupů z oblasti hygieny, stravování, pohybu, osobního bezpečí, partnerských vztahů;
- schopnosti diskutovat o problematice týkající se zdraví, hledat a realizovat řešení v rozsahu společných možností;
- zprostředkování vhledu do života dospělých a rodiny a k uplatňování zákonnosti, tolerance, respektu a pomoci jako předpokladu bezkonfliktního partnerského vztahu a rodinného života;
- aktivní ochraně zdraví před návykovými látkami a jinými škodlivinami;
- osvojení způsobů účelného chování a poskytnutí (zajištění) nezbytné pomoci v situacích ohrožení zdraví a bezpečí, včetně mimořádných událostí;
- vnímání pohybové činnosti jako zdroje zdravotních účinků, ale i uměleckých, emočních, společenských a jiných prožitků;
- poznávání historie i současnosti společenského a sportovního života a k hodnocení konkrétních jevů souvisejících se zdravím.

Tělesná výchova

Charakteristika předmětu

Chrakteristika předmětu
================
Tělesná výchova je součástí povinného vzdělávání a je vytvářena zásadně pro žáky a v jejich prospěch.
Tělesná výchova je povinná pro všechny dívky i chlapce s výjimkou krátkodobých, nebo dlouhodobých úlev navrhovaných a sledovaných lékařem, ve shodě se zdravotním stavem žáka. Lékař by měl doporučovat nejen omezení, ale i vhodný náhradní pohybový režim /zdravotní tělesná výchova na naší škole/.
Je završením povinného pohybového vzdělávání a orientuje se na upevnění, doplnění a praktické ověření uceleného systému informací, dovedností, návyků a postojů. Tělesná výchova je vedena tak, aby přinášela žákům radost z pohybové činnosti, uspokojení z dosažených výkonů, ze vzájemných vztahů, z ohleduplnosti, vzájemné pomoci a z celkové atmosféry ve výuce.

Cíle
===

Cílem výuky tělesné výchovy na našem gymnáziu je, aby si žák dokázal zorganizovat svůj pohybový režim a aby usiloval o optimální rozvoj své vlastní zdatnosti. Neméně důležitým cíle je naučit se základům první pomoci při sportovních či jiných úrazech. Naší snahou je také to, aby žák dovedl respektovat věkové, pohlavní, výkonnostní a jiné pohybové rozdíly. Žák by měl také posoudit kvalitu a nedostatky svých sportovních výkonů a naučit se takové postupy, které vedou k pozitivní změně. Důležité je také porozumění tělocvičnému názvosloví na úrovni cvičence i vedoucího pohybových aktivit. Mezi základní cíle tělesné výchovy patří také osvojení si pravidel různých sportů.

Hodnocení
========

Způsob hodnocení žáků podléhá článku VI. Školního řádu - KLASIFIKACE


Formy a metody práce
================
Výuka probíhá odděleně pro chlapce a děvčata.

V sekundě a kvintě je organizován lyžařský kurz.
Organizační zabezpečení, včetně personálního obsazení, realizace učiva, výstupů, kompetencí, průřezových témat a časové pokrytí je každoročně aktualizováno a předkládáno řediteli školy.

Ve septimě se koná sportovní kurz
Organizační zabezpečení, včetně personálního obsazení, realizace učiva, výstupů, kompetencí, průřezových témat a časové pokrytí je také každoročně aktualizováno a předkládáno řediteli školy.

Škola se s úspěchem účastní sportovních soutěží.
Naše škola má k dispozici svoji velkou a malou tělocvičnu a pronajatou tělocvičnu Sokol 2.
Pro zpestření výuky dále navštěvujeme bowling, sguash, posilovnu a spinning.

Časová dotace.
==========

Prima 3 hodiny
Sekunda 3 hodiny
Tercie 2 hodiny
Kvarta 2 hodiny
Kvinta 2 hodiny
Sexta 2 hodiny
Septima 2 hodiny
Oktáva 2 hodiny



Průřezová témata
===============

1. Osobnostní a sociální výchova.
A/ Rozvoj schopností poznávání :
- žák aplikuje cvičení smyslového vnímání, pozornost, soutěživost
- rozlišuje výrazy ve slovech - kreativita, psychohygiena, sebepoznání.
B/ Sociální rozvoj :
- žák je schopen rozvíjet poznávací schopnosti
- řeší mezilidské vztahy
- komunikuje
- spolupracuje s okolím a aktivně rozvíjí soutěživost.
C/ Morální rozvoj :
- žák neodkládá řešení problémů a používá rozhodovací dovednosti
- rozlišuje hodnoty, postoje,nejsou mu cizí slova etika, spravedlivost a spolehlivost.
2. Výchova demokratického člověka.
Žák užívá zásady slušnosti, odpovědnosti, tolerance a angažovaný přístup k druhým.
3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.
Objevujeme Evropu a svět : - žák si uvědomuje, sportování nezná hranic.
4. Multikulturní výchova
Lidské vztahy – žák vnímá veliký význam sportu proti rasové nesnášenlivosti.
5. Environmentální výchova
Žák si ověřuje smysl lidské aktivity na problémy životního prostředí a staví se do role ochránce.
Rozvíjí vztah člověka k životnímu prostředí zejména na výletech a kurzech.
6. Mediální výchova
Žák užívá tvorbu mediálního sdělení.
Komunikuje s médii.

Mezipředmětové vazby:
===================
- tělesná výchova – biologie /anatomie člověka/
- tělesné výchova – chemie /chemické procesy ve svalech/
- tělesná výchova – fyzika /poloha těžiště/
- tělesná výchova – hudební výchova/rytmus/

Klíčové kompetence
================
1. Kompetence k učení :
- žák aplikuje osvojené pojmy do civilního života.
- používá osvojené názvosloví na úrovni cvičence, diváka, čtenáře novin.
- poznává smysl a cíl tělesné výchovy a zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty.
- dokáže vyjádřit pocit pohybem
- objektivně měří a hodnotí svoji fyzickou zdatnost
2. Kompetence k řešení problémů :
- žák ovládá emoce během zápasu
- uznává kvalitu soupeře
- vnímá různé problémové situace,zejména v kolektivních sportech.
- volí různé způsoby řešení problémů, chápe taktické vedení boje.
- uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí
- ovládá základy obranného a útočného systému
3. Kompetence komunikativní :
- žák je schopen si zorganizovat zvyšování fyzické kondice s ostatními žáky ve svém osobním volnu.
- žák umí komunikovat během zápasu se spoluhráči a učitelem
- používá sportovní výrazy používané učitelem.
- spolupracuje v týmových hrách
4. Kompetence sociální a personální :
- respektuje opačné pohlaví při spojených hodinách a na kurzu
- spolupracuje s učitelem a spoluhráči, pozitivně ovlivňuje kvalitu hry
- podílí se na příjemné atmosféře v týmu
- přispívá k upevňování dobrých kamarádských vztahů i se soupeřem
- drží se zásady fair- play.
5. Kompetence občanské, činnostní a pracovní :
- osvojuje si uplatňování hlavních hygienických zásad
- uplatňuje nutnost fyzické a psychické hygieny po zátěži.
- používá relaxační a kompenzační cvičení
- umí poskytnout dopomoc a záchranu nejenom v gymnastice
- odmítá drogy a jiné škodliviny, jako neslučitelné se zdravím a životem
- ovládá zásady první pomoci



Učivo:
=======
1. Teoretické poznatky – Základní poznatky o pohybových schopnostech a dovednostech,
pravidla vybraných her.
2. Testy – Skok z místa, člunkový běh /4x 10 metrů/, hod míčem /2kg/, výdrž ve shybu /chlapci
shyby/ a sed.led/min .
3. Atletika – atletická abeceda, běžecká cvičení, sprinty /100 m/, vytrvalostní běhy /3000m a
1500m/, štafety, cvičení na rozvoj výbušné síly, cvičení obratnosti, skoky /skok do dálky a do
výšky/, odrazová cvičení, hod granátem, odhodový krok, vrh koulí
4. Gymnastika – názvosloví, dopomoc, názvosloví,
Hrazda - výmyk, toč vzad, toč jízdmo/děvčata/.
Přeskok - koza, bedna – nácvik odrazu, roznožka, skrčka.
Akrobacie – kotoul vpřed, vzad, letmo, stoj na lopatkách, stoj na rukou, stoj na hlavě, přemet
stranou, rovnovážné polohy.
Kruhy – komíhání, vis střemhlav, vis vznesmo.
Kladina – chůze, poskoky, obraty, seskoky.
5. Sportovní hry – košíková, odbíjená, stolní tenis, florbal, ringo , kopaná, sguash, softbal,
bowling ,házená a korfbal.
6. Úpoly – přetahy, přetlaky, pády, úpolové hry.
7. LVVZ – lyžařský kurz se organizuje v kvintě .
8. Sportovní kurz – organizován v měsíci květnu pro septimu.
Cyklistika, kanoistika, střelectví, topografie, horolezectví, ochrana obyvatel,
tenis, korfbal a softbal.
EVALUACE.

Nižší stupeň osmiletého gymnázia.
Vstupní a výstupní testy – skok z místa, člunkový běh/4x10metrů/, hod míčem/2 kg/, výdrž ve
shybu/shyby/ a sed-lehy za minutu.
Atletika – 60 metrů, 300 metrů, 800/1500/ metrů, hod granátem, skok daleký, skok vysoký a
šplh.
Gymnastika – Akrobacie - kotouly vpřed,vzad, stoj na lopatkách, stoj na hlavě, přemet stranou,
stoj na rukách.
Hrazda – výmyk, přešvihy, sešin vpřed, toč vzad, toč jízdmo.
Přeskok – koza našíř/nadél/, roznožka, skrčka.
Kruhy – komíhání, vis střemhlav, vis vznesmo.
Kladina - /nízká/ pouze děvčata – poskoky, otočky, seskoky a holubička.
Sportovní hry – činnost ve hře – vybíjená, přehazovaná a deskovaná.
Plavání – prima a sekunda – prsa, kraul, znak, skok po nohách/teploměr/, startovní skok a
plavecká vytrvalost/30 minut/.
Dalším kritériem při evaluaci žáka je aktivní přístup k předmětu, docházka, plnění povinností služby, snaha, činnost ve skupině, fair play a reprezentace školy.
Vyšší stupeň osmiletého gymnázia (a čtyřleté studium)
Vstupní a výstupní testy – skok z místa, člunkový běh/4x10metrů/, hod míčem/2 kg/, výdrž ve
shybu/shyby/ a sed-lehy za minutu.
Atletika – 100metrů, 400 metrů, 3000/1500/ metrů, hod granátem, skok daleký, skok vysoký
a šplh.
Gymnastika – Akrobacie - kotouly vpřed,vzad, stoj na lopatkách, stoj na hlavě, přemet stranou
na obě strany, stoj na rukou.
Hrazda – výmyk, přešvihy , toč vzad, toč jízdmo, podmet.
Přeskok – koza našíř/nadél/, roznožka, skrčka, bedna našíř/nadél/ skrčka a
roznožka.
Kruhy – komíhání, vis střemhlav, vis vznesmo.
Kladina - /vysoká/ pouze děvčata – poskoky, otočky, seskoky a holubička.
Sportovní hry – činnost ve hře – odbíjená, košíková, házená, kopaná/chlapci/.
Dalším kritériem při evaluaci žáka je aktivní přístup k předmětu, docházka, plnění povinností
služby, snaha, činnost ve skupině, fair play a reprezentace školy.


Průřezová témata pokrývaná předmětem

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

    Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

    Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

    Stavba mediálních sdělení

    Vnímání autora mediálních sdělení

    Fungování a vliv médií ve společnosti

    Tvorba mediálního sdělení

    Práce v realizačním týmu

    Média a mediální produkce

    Mediální produkty a jejich význam

    Uživatelé

    Účinky mediální produkce a vliv médií

    Role médií v moderních dějinách

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA

    Kulturní diference

    Lidské vztahy

    Etnický původ

    Multikulturalita

    Princip sociálního smíru a solidarity

    Psychosociální aspekty interkulturality

    Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

    Ekosystémy

    Základní podmínky života

    Lidské aktivity a problémy životního prostředí

    Vztah člověka k prostředí

    Problematika vztahů organismů a prostředí

    Člověk a životní prostředí

    Životní prostředí regionu a České republiky

VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA

    Občanská společnost a škola

    Občan, občanská společnost a stát

    Formy participace občanů v politickém životě

    Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

    Evropa a svět nás zajímá

    Objevujeme Evropu a svět

    Jsme Evropané

    Globalizační a rozvojové procesy

    Globální problémy, jejich příčiny a důsledky

    Žijeme v Evropě

    Vzdělávání v Evropě a ve světě

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

    Rozvoj schopností poznávání

    Sebepoznání a sebepojetí

    Seberegulace a sebeorganizace

    Psychohygiena

    Kreativita

    Poznávání lidí

    Mezilidské vztahy

    Komunikace

    Kooperace a kompetice

    Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

    Hodnoty, postoje, praktická etika

    Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

    Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

    Sociální komunikace

    Morálka všedního dne

    Spolupráce a soutěž

Doplňující vzdělávací obory

Svět práce

Charakteristika předmětu

Vzdělávání v oblasti směřuje k:
• pozitivnímu vztahu k práci a k odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků práce
• osvojení základních pracovních dovedností a návyků z různých pracovních oblastí, k organizaci a plánování práce a k používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek při práci i v běžném životě
• vytrvalosti a soustavnosti při plnění zadaných úkolů, k uplatňování tvořivosti a vlastních nápadů při pracovní činnosti a k vynakládání úsilí na dosažení kvalitního výsledku
• poznání, že technika jako významná součást lidské kultury je vždy úzce spojena s pracovní činností člověka
• autentickému a objektivnímu poznávání okolního světa, k potřebné sebedůvěře, k novému postoji a hodnotám ve vztahu k práci člověka, technice a životnímu prostředí
• chápání práce a pracovní činnosti jako příležitosti k seberealizaci, sebeaktualizaci a k rozvíjení podnikatelského myšlení
• orientaci v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce a osvojení potřebných poznatků a dovedností významných pro možnost uplatnění, pro volbu vlastního profesního zaměření a pro další životní a profesní orientaci


Tento vyučovací předmět bude realizován ve IV. ročníku nižšího gymnázia (kvarta) v počtu cca 33 vyučovacích hodin, tj. 1 hodina týdně.

Informace budou žákům podávány především zážitkovou metodou; témata budou probírána ve zdrcující většině prakticky (např. názorné sebepoznávací techniky, nácvik přijímacího pohovoru, výběr správného inzerátu nabízejícího zaměstnání z inzertního časopisu atd.), což samozřejmě též doplní poznání některých ryze teoretických znalostí (pravidla pro psaní strukturovaných životopisů, kdy a za jakých podmínek vzniká nárok na hmotné zabezpečení, jaká jsou práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele apod.).

Předmět obsahuje osm následujících okruhů:

SEBEPOZNÁNÍ – žáci si vytvoří představy o svých možnostech a potřebách ve vztahu k postavení člověka na trhu práce

ZÁKLADY KOMUNIKACE MEZI LIDMI – získání dovednosti komunikovat jak ústně (přijímací pohovory, pravidla telefonického kontaktování zaměstnavatele), tak písemně (sestavení strukturovaného životopisu, schopnost sepsat např. žádost o zaměstnání apod.); umění naslouchat řeči těla (podání ruky, osobní prostor apod.)

ŽIVOTNÍ ÚSPĚCH A SEBEPREZENTACE – žáci si uvědomí, že celoživotní vzdělávání je předpoklad vedoucí k profesnímu úspěchu

AKČNÍ PLÁNOVÁNÍ – žáci si vytvoří plán vlastní kariéry, na němž poznají, že většího životního cíle lze dosáhnout pouze postupnými kroky

MOŽNOSTI ABSOLVENTA STŘEDNÍ ŠKOLY – žáci si uvědomí možnosti dalšího uplatnění po absolvování zvoleného oboru SŠ

VSTUP NA TRH PRÁCE – zvládnutí technik jednání s potencionálním zaměstnavatelem, potřebné znalosti o službách pracovních úřadů

INFORMAČNÍ ZÁKLADNA PRO PROFESNÍ ORIENTACI – žáci se naučí pracovat s informacemi, které poskytují pracovní úřady, zprostředkovatelské agentury, média, internet apod.

ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ A PRÁVNÍ NORMY – znalost základních pracovně-právních vztahů (náležitosti pracovní smlouvy, ekonomické a právní normy pro soukromé podnikání apod.)

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Německý jazyk

Charakteristika předmětu

1. Charakteristika předmětu
Jazyk německý se vyučuje na nižším stupni osmiletého gymnázia jako druhý cizí jazyk. Výuka je zaměřena na postupné zvládání mluvených a psaných projevů a vytváření komplexní komunikační kompetence. Základ naší výuky vychází z rozvoje základních jazykových dovedností – čtení, poslechu, mluvení, psaní a rozšiřování slovní zásoby.
Naší snahou je vhodně motivovat žáky, vysvětlit nutnost studia dalšího cizího jazyka jako prostředku mezilidské komunikace. Vzbudit a udržet pozitivní vztah žáků k učení se cizímu jazyku, přiblížit se jejich individuálním zvláštnostem a předpokladům užitím různých didaktických postupů a forem a dosáhnout takových jazykových znalostí a komunikačních dovedností, které odpovídají minimálně úrovni A1. /Uživatel základů jazyka/.

Tento stupeň znalosti stanovuje :
Žák rozumí známým každodenním výrazům a zcela základním frázím, jejichž cílem je vyhovět konkrétním potřebám a umí tyto výrazy a fráze používat. Umí představit sebe a ostatní, klást jednoduché otázky týkající se informací osobního rázu, např. o místě, kde žije, o lidech, které zná, a o věcech, které vlastní, a na podobné otázky umí odpovídat.Dokáže se jednoduchým způsobem domluvit.

Při dosahování této úrovně se zaměříme na utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
Perfektní zvládnutí cizího jazyka předpokládá osvojení kompetencí k učení a řešení problémů. Dále je samozřejmě nezbytná kompetence komunikativní a při využívání cizího jazyka se neobejdeme bez sociální, personální a občanské kompetence.
Tento soubor kompetencí si žáci osvojují během výuky, je to základ pro úspěšný rozvoj předpokladů pro celoživotní učení žáků.


2. Cíle předmětu

- vnímání a užívání cizího jazyka jako prostředku ke zpracování a předávání informací, k vyjádření vlastních potřeb, k prezentaci názorů i samostatného řešení problémů a jako prostředku pro další samostatné celoživotní vzdělávání.
- zvládání základních pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a jejich respektování
- utváření všeobecného rozhledu o společensko – historickém vývoji lidské společnosti, který napomáhá k respektu a toleranci odlišných kulturních hodnot různých jazykových komunit
- pochopení své role v různých komunikačních situacích a k vymezení vlastního místa mezi různými komunikačními partnery
- tvořivé práci s věcným i uměleckým textem
- vytváření osobitého, objektivně kritického a celkově pozitivního vztahu k literatuře a k vytváření návyku individuální četby
- formování hodnotových orientací a k citlivému vnímání okolního světa i sebe sama

Základní a nedílnou součástí vzdělávání se stávají okruhy aktuálních problémů světa, která jsou reprezentována průřezovými tématy.
Tato témata mají především výchovný charakter a přispívají k tomu, aby si žáci osvojili určité postoje a hodnoty. Pomáhají doplňovat a propojovat to, co si žáci během studia osvojili.
Do gymnaziálního vzdělávání jsou zařazena tato průřezová témata :

- výchova k sociálním dovednostem
- výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
- multikulturní výchova
- environmentální výchova
- mediální výchova

Tato témata se dají smysluplně zařazovat do jednotlivých učebních lekcí, probírat v hodinách, v konverzaci i při výměnách studentů.

3. Hodinová dotace

Tercie 3 hod. týdně
Kvarta 3 hod. týdně

4. Hodnocení
Výsledky vyučovacího a učebního procesu jsou hodnoceny průběžně, a to ústně i písemně.
Rozsáhlejší kontrolní písemná práce se zařazuje po adekvátní přípravě jednou za pololetí a skládá se ze dvou samostatných částí.
Z testu ověřujícího znalost jazykových prostředků a úroveň receptivních dovedností a ze samostatného písemného projevu.
Důležitou roli hraje také celkový postoj studenta k předmětu, jeho přístup k plnění jednotlivých úkolů, jeho aktivita a kreativita. Důraz je také kladen na osvojení si správné výslovnosti, znalost pravopisu a porozumění přímému i reprodukovanému projevu a umění pohotově reagovat.

Podrobný rozpis učiva je uveden v jednotlivých tématických plánech, které jsou aktualizovány každý školní rok.













Průřezová témata pokrývaná předmětem

Španělský jazyk

Charakteristika předmětu

Žáci Gymnázia Jiřího Wolkera si mohou vybrat španělský jazyk jako druhý cizí jazyk přes deset let. Za tu dobu se výuka španělského jazyka viditelně zlepšila v souladu s celkovým jazykovým rozvojem a možnostmi ČR. Žáci Gymnázia Jiřího Wolkera se pravidelně účastní Olympiády ve španělském jazyce a dosahující vynikajících úspěchů (v roce 2007 – první místo v celostátním kole). Zájem o španělský jazyk roste každým rokem, jelikož si žáci uvědomují, že pouze jeden světový jazyk - anglický jazyk - nestačí.

1. Cíle
=====================
Cílem výuky španělského jazyka jako druhého cizího jazyka na GJW je dosáhnout stavu, kdy žák rozumí hlavním myšlenkám srozumitelné spisovné vstupní informace (input) týkající se běžných témat, se kterými se pravidelně setkává v práci, ve škole, ve volném čase atd. Umí si poradit s většinou situací, jež mohou nastat při cestování v oblasti, kde se tímto jazykem mluví. Umí napsat jednoduchý souvislý text na témata, která dobře zná, nebo která ho/ji osobně zajímají. Dokáže popsat své zážitky a události, sny, naděje a cíle a umí stručně vysvětlit a odůvodnit své názory a plány.
Cílem tedy je, aby žák splnil požadavky popsané alespoň u úrovně B1 ERR.

2. Systém zkoušení a hodnocení
=====================
Z obecného hlediska podléhá způsob hodnocení žáků článku VI. Školního řádu - KLASIFIKACE. V případě výuky cizímu jazyku je nezbytné žáky hodnotit jak za mluvený, tak za psaný projev.

2.1 Mluvený projev
Zkoušení a hodnocení mluveného projevu žáků, jeho forma a četnost, je zcela v kompetenci jednotlivých vyučujících.

2.2 Psaný projev
Vyučující španělského jazyka nepoužívají standardizované testy, učitel si jednotlivé testy připravuje sám na základě úrovně své skupiny. Větší testy se píší po probrání každé lekce, ostatní, průběžné písemné testy jsou do výuky řazeny dle úsudku jednotlivých vyučujících.

3. Metodické principy
=====================
Metodika výuky vychází z obecně přijímaných zásad komunikativní výuky a přístupu. Absolvent GJW je především aktivním účastníkem komunikace, jeho úroveň se projevuje ve čtyřech základních dovednostech - čtení, psaní, poslechu a mluvení.
V produktivních dovednostech (psaní a mluvení) lze klást přiměřené nároky na přesnost vyjádření především v psaní, při výuce mluvení je nutné vzít v úvahu plynulost jazykového projevu jako základní metodický cíl.
Povaha všeobecného zaměření GJW předpokládá heterogenní skupiny žáků v jazykových skupinách. Snaha o diferenciaci a separaci nadaných žáků se neuplatňuje. Takovíto žáci se mohou přihlásit do semináře – Rozšiřující španělština.
Metodických cílů se dosahuje širokou škálou nástrojů – různými formami výuky (od hromadné přes skupinovou až k individualizované), didaktickými pomůckami, didaktickou technikou, apod.

4. Seminář – Rozšiřující španělština
=====================
Seminář je nabízen zájemcům o španělský jazyk v rozsahu dvou vyučovacích hodin týdně. Mohou se do něj přihlásit žáci, kteří studují tento jazyk více jak dva roky a předpokládají, že budou ze španělštiny maturovat. Hodiny jsou koncipovány jako konverzační, v kterých se žáci aktivně podílí na výuce a gramatické, kde jsou žáci připravováni na zvládnutí mezinárodní zkoušky D.E.L.E básico.

5. Organizace výuky
=====================
Podrobný časový a tematický rozpis je uveden v jednotlivých tematických plánech, které se každoročně aktualizují.

6. Komunikace s žáky
=====================
Relevantní aktuální informace ohledně dění na španělském oddělení jsou žákům sdělovány prostřednictvím jednotlivých vyučujících, vyvěšením na nástěnku či skrze webové stránky komise. Na webové stránce komise je umístěn formulář pro případné náměty a připomínky žáků. Tyto vyhodnocuje a reaguje na ně předseda komise.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Francouzský jazyk

Charakteristika předmětu

1. Cíle
Základní a hlavní cíl předmětu francouzština je zdánlivě prostý – naučit žáky co nejlépe francouzsky. Po absolvování šestiletého studia by žák měl ovládat jazyk natolik, že se bude moci bez problémů pohybovat ve francouzském jazykovém prostředí, bude s to se zapojovat do diskusí na nejrůznější témata, dokáže si přečíst francouzské noviny, bude se orientovat ve francouzské společnosti a kultuře atd.

Francouzština je na gymnáziu druhým cizím jazykem, naší snahou je tedy dosažení jazykových znalostí a komunikačních dovedností, které odpovídají úrovni minimálně A1 (podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky).

Tento stupeň znalosti stanovuje :
Žák rozumí známým každodenním výrazům a zcela základním frázím, jejichž cílem je vyhovět konkrétním potřebám a umí tyto výrazy a fráze používat. Umí představit sebe a ostatní, klást jednoduché otázky týkající se informací osobního rázu, např. o místě, kde žije, o lidech, které zná, a o věcech, které vlastní, a na podobné otázky umí odpovídat.Dokáže se jednoduchým způsobem domluvit.

Při dosahování této úrovně se zaměříme na utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
Perfektní zvládnutí cizího jazyka předpokládá osvojení kompetencí k učení a řešení problémů. Dále je samozřejmě nezbytná kompetence komunikativní a při využívání cizího jazyka se neobejdeme bez sociální, personální a občanské kompetence.

Tento soubor kompetencí si žáci osvojují během výuky, je to základ pro úspěšný rozvoj předpokladů pro celoživotní učení žáků.

Základní a nedílnou součástí vzdělávání jsou témata v současné společnosti velmi aktuální a představující i do budoucna žádoucí složku vzdělávání na úrovni mezinárodní, zvláště pak evropské, tzv. průřezová témata (dále jen PT).
Tato témata mají především výchovný charakter a přispívají k tomu, aby si žáci osvojili určité postoje a hodnoty.Pomáhají doplňovat a propojovat to, co si žáci během studia osvojili.

V nižších ročnících je největší důraz kladen na základní morfologické a syntaktické jevy a na správnou výslovnost. Cílem je nejprve vybudovat pevný a stabilní jazykový základ, na němž by žáci byli schopni ve vyšších ročnících dále stavět.

2. Systém zkoušení a hodnocení
Z obecného hlediska podléhá způsob hodnocení žáků článku VI. Školního řádu - KLASIFIKACE. V případě výuky cizímu jazyku je nezbytné žáky hodnotit jak za mluvený, tak za psaný projev. Žáci jsou hodnoceni na základě znalostí slovní zásoby, gramatiky, reálií i schopnosti komunikovat. Ústně žáci zvládají nejen zadanou slovní zásobu, ale i schopnost spontánně reagovat na danou situaci. Písemné testy se zaměřují na gramatiku, slovní zásobu, psaní dopisů, komentářů, resumé i vlastních úvah.

2.1 Mluvený projev
Zkoušení a hodnocení mluveného projevu žáků, jeho forma a četnost, je zcela v kompetenci jednotlivých vyučujících.

2.2 Psaný projev
Vyučující francouzského jazyka nepoužívají standardizované testy, učitel si jednotlivé testy připravuje sám na základě úrovně své skupiny. Větší testy se píší po probrání každé lekce, ostatní, průběžné písemné testy jsou do výuky řazeny dle úsudku jednotlivých vyučujících.


3. Metodické principy
Metodika výuky vychází z obecně přijímaných zásad komunikativní výuky a přístupu. Absolvent GJW je především aktivním účastníkem komunikace, jeho úroveň se projevuje ve čtyřech základních dovednostech - čtení, psaní, poslechu a mluvení.
V produktivních dovednostech (psaní a mluvení) lze klást přiměřené nároky na přesnost vyjádření především v psaní, při výuce mluvení je nutné vzít v úvahu plynulost jazykového projevu jako základní metodický cíl.
Povaha všeobecného zaměření GJW předpokládá heterogenní skupiny žáků v jazykových skupinách. Snaha o diferenciaci a separaci nadaných žáků se neuplatňuje.
Metodických cílů se dosahuje širokou škálou nástrojů – různými formami výuky (od hromadné přes skupinovou až kindividualizované), didaktickými pomůckami, didaktickou technikou, apod.

4. Organizace výuky
Podrobný časový a tematický rozpis je uveden v jednotlivých tematických plánech, které se každoročně aktualizují.

5. Hodinová dotace výuky francouzštiny: 3 hodiny týdně v tercii a kvartě










Průřezová témata pokrývaná předmětem

Ruský jazyk

Charakteristika předmětu

* Ruský jazyk se vyučuje na nižším stupni osmiletého gymnázia jako druhý cizí jazyk.
Výuka je zaměřena na postupné osvojování a vnímání jazykových prostředků (tj. zvukové a grafické stránky jazyka, slovní zásoby a mluvnice) a na komplexní využití těchto prostředků v hovoru a písemném projevu.

* Užitím různých didaktických forem a postupů směřujeme výuku k tomu, aby žáci dosáhli jazykové úrovně A 1, tj. uživatel základů jazyka, která byla vypracována Oddělením moderních jazyků Rady Evropy.
Uživatel základů jazyka A1
Rozumí často užívaným každodenním výrazům a základním frázím umožňujícím mu uspokojovat základní životní potřeby a umí takové výrazy a fráze používat. Umí představit sebe a jiné, umí se ptát na osobní údaje, jako například kde někdo žije, koho zná a co vlastní, umí na podobné otázky odpovídat. Dokáže se jednoduše domluvit, pokud člověk, se kterým mluví, hovoří pomalu a zřetelně a je ochoten mu pomoci.

* Hodinová dotace
Tercie 3 hodiny týdně
Kvarta 3 hodiny týdně

* Hodnocení:
Hodnotíme celkový postoj žáka k danému předmětu, vypracování jednotlivých úkolů, umění číst a správně vyslovovat, překládat, znalost pravopisu, porozumění přímému i reprodukovanému projevu, žákovu aktivitu a kreativitu. Výsledky vyučovacího a učebního procesu jsou hodnoceny průběžně, a to ústně i písemně.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

    Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

    Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

    Stavba mediálních sdělení

    Vnímání autora mediálních sdělení

    Fungování a vliv médií ve společnosti

    Tvorba mediálního sdělení

    Média a mediální produkce

    Mediální produkty a jejich význam

    Uživatelé

    Role médií v moderních dějinách

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA

    Kulturní diference

    Lidské vztahy

    Etnický původ

    Multikulturalita

    Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

    Základní podmínky života

    Lidské aktivity a problémy životního prostředí

    Vztah člověka k prostředí

    Člověk a životní prostředí

    Životní prostředí regionu a České republiky

VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA

    Občanská společnost a škola

    Občan, občanská společnost a stát

    Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

    Evropa a svět nás zajímá

    Objevujeme Evropu a svět

    Jsme Evropané

    Globalizační a rozvojové procesy

    Globální problémy, jejich příčiny a důsledky

    Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce

    Žijeme v Evropě

    Vzdělávání v Evropě a ve světě

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

    Rozvoj schopností poznávání

    Sebepoznání a sebepojetí

    Seberegulace a sebeorganizace

    Psychohygiena

    Kreativita

    Poznávání lidí

    Mezilidské vztahy

    Komunikace

    Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

    Hodnoty, postoje, praktická etika

    Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

    Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

    Sociální komunikace

    Morálka všedního dne

    Spolupráce a soutěž

Volitelné vzdělávací aktivity

Charakteristika oblasti

Nabídka volitelných předmětů je každoročně aktualizována dle zájmu žáků a personálních možností školy. Podrobnější údaje k jednotlivým předmětům - viz. každoročně aktualizované tematické plány.

Pozn.: Stejným způsobem je realizována nabídka nepovinných předmětů (např. japonština, italština, latina, projektová výuka, dramatická výchova, výtvarná tvorba, aj.)

Volitelný předmět 1

Charakteristika předmětu

Volitelné předměty 1:
==========================
× Matematicko-fyzikální seminář (2MF1)
× Cvičení z matematiky (2MS1)
× Německá konverzace 1 (2NK1)
× Seminář z českého jazyka a literatury (2SC1)
× Informatika a výpočetní technika (2IV1)
× Biologicko-chemický seminář (2BC1)
× Dějiny kultury (2DK1)
× Španělština jako třetí cizí jazyk (2ŠJ1)
× Rozšiřující angličtina (2RA1)

****************************************************************************
Matematicko-fyzikální seminář (2MF1)
==============================================

Délka trvání a hodinová dotace:
Volitelný předmět je koncipován jako tříletý, s dvouhodinovou týdenní dotací ve všech ročnících.

Obsah a náplň:
Je kladen důraz na propojení poznatků mezi matematikou a fyzikou a rozšíření a upevnění poznatků z matematiky a fyziky získaných v běžných hodinách. V jednotlivých ročnících se seminář zabývá těmito tématy (náplň je možné zčásti upravit nebo rozšířit podle konkrétních požadavků nebo námětů žáků):

2. ročník čtyřletého studia:
Teorie měření fyzikálních veličin, výroková logika a Booleova algebra, vektorová algebra, kinematika a dynamika hmotného bodu, zákon zachování hybnosti a energie, pohyb hmotného bodu po kružnici, termodynamika a teorie motorů, elementární funkce a jejich grafy

3. ročník čtyřletého studia:
Funkce, grafy funkcí, zobrazení grafů funkcí na počítači, zdroje napětí a proudu, řešení komplikovanějších problémů z teorie el. pole, topologie el. obvodů, Kirchhoffovy zákony, řešení rovnic a jejich soustav, elektronické obvody a úvod do elektroniky, řešení rovnic v množině komplexních čísel, lineární a kvadratické rovnice, kubické rovnice s 1 neznámou, Cardanovy vzorce, využití počítačů při řešení rovnic

4. ročník čtyřletého studia:
Řešení rovnic vyššího stupně, řešení rovnic vyššího stupně s využitím počítačů, obvody střídavého proudu, optika, využití počítačového programu Optika, užití integrálního a diferenciálního počtu ve fyzice, úvod do teorie diferenciálních rovnic

Forma a metody práce:
Teoretický výklad je kombinován s řešením matematických a fyzikálních úloh, důraz je dále kladen na využití počítače při řešení úloh, žáci v rámci semináře získají základní dovednosti při práci se špičkovými softwarovými produkty v oblasti matematiky a fyziky, jako jsou MathCAD a Interactive Physics. Část výuky je též věnována fyzikálním experimentům, se kterými se studenti z časových důvodů nemají možnost seznámit v běžných hodinách matematiky a fyziky.

Doporučení:
Volba tohoto předmětu se doporučuje všem žákům, kteří chtějí rozšířit své poznatky z oblasti matematiky a fyziky a dále předpokládají, že budou z těchto předmětů maturovat a matematika nebo fyzika bude jedním z hlavních předmětů při přijímacích zkouškách na vysoké školy, tj. zejména budoucím uchazečům o studium na fakultách matematicko-fyzikálních, přírodovědeckých, strojních, stavebních, fakultách architektury, dalších technicky zaměřených fakultách a též z části fakultách ekonomických.


******************************************************************************
Cvičení z matematiky (2MS1)
====================================

Délka trvání a hodinová dotace:
Volitelný předmět je koncipován jako tříletý, s dvouhodinovou týdenní dotací ve všech ročnících.

Obsah a náplň:
Je kladen důraz na upevnění poznatků z matematiky získaných v běžných hodinách. V jednotlivých ročnících se seminář zabývá těmi tématy, která jsou aktuálně probírána v běžných hodinách matematiky (náplň je možné zčásti upravit nebo rozšířit podle konkrétních požadavků nebo námětů žáků).

Forma a metody práce:
Seminář je zaměřen na řešení matematických úloh. Žáci jsou vedeni ke získání jistoty a vyššího stupně preciznosti při řešení matematických úloh, která je nezbytná pro úspěšné zvládnutí maturity a přijímacích zkoušek z matematiky.

Doporučení:
Volba tohoto předmětu se doporučuje všem žákům, kteří chtějí upevnit své poznatky z oblasti matematiky a dále předpokládají, že budou z matematiky maturovat a matematika bude jedním z hlavních předmětů při přijímacích zkouškách na vysoké školy, tj. zejména budoucím uchazečům o studium na fakultách matematicko-fyzikálních, přírodovědeckých, strojních, stavebních, dalších technicky zaměřených fakultách a též fakultách ekonomických a fakultách architektury.



******************************************************************************
Německá konverzace 1 (2NK1)
=========================================

Délka trvání a hodinová dotace:
Volitelný předmět je koncipován jako tříletý, s dvouhodinovou týdenní dotací ve všech ročnících.

Náplň práce
1) zaměření na komunikaci
2) učebnice:
- Deutsch für Gymnasien - návaznost!
- Deutsch im Gespräch - doplňková učebnice
3) časopisy:
- Juma
- Freundschaft
4) poslech nahrávek:
- Hören Sie mal!
- porozumění a reakce
5) video - nově
6) četba v originále
- nově pokus o společné čtení beletrie
7) plán práce - témata:
1. ročník: představování, rodina, přání, omluva, informace, v obchodě,
v kavárně, v restauraci, víkend, volný čas, pozvání, návštěva.....
2. ročník: škola, koníčky, povolání, počasí, město, sportování, móda, cestování....
3. ročník: reálie, maturitní zkouška, příroda, Česká republika, Praha, studium - plány,
obchod, obchodní němčina a obchodní dopis, němčina na cesty, kultura, mezilidské vztahy,
vlastnosti, životní styl....
8) úroveň slovní zásoby - snaha o zlepšení!
9) individuální přístup:
- zdokonalení v gramatice
- vysvětlení složitějších témat
10) metodické zásady při výuce:
- slyšet
- mluvit
- číst
- psát



******************************************************************************
Seminář z českého jazyka a literatury (2SC1)
================================================

Délka trvání a hodinová dotace:
Volitelný předmět je koncipován jako tříletý, s dvouhodinovou týdenní dotací ve všech ročnících.

Zaměření a obsah:
Seminář je zaměřen na prohloubení a rozšíření vybraných kapitol z oblasti jazykovědy, stylistiky a literatury.
Hlavním přínosem pro žáky by měla být možnost praktického procvičení znalostí a vědomostí - jazykové rozbory textů, stylistická úprava a samostatná formulace projevů psaných i mluvených, formální, jazykový i stylistický rozbor částí uměleckých děl. V oblasti jazyka se žáci seznámí zejména se zvláštnostmi a výjimkami spisovné češtiny, stylistika je pak zaměřena na praktické použití vybraných slohových útvarů s důrazem na oblast publicistickou a administrativní, ve 4. ročníku / oktávě / na styl odborný a umělecký. Literární část semináře bude orientována na regionální literaturu, autory z různých důvodů opomíjené, filmové adaptace literárních děl, a zejména na současnou českou literární produkci z hlediska autorů i tematického zaměření.

Ve všech ročnících je součástí semináře sledování aktuálního kulturního dění nejen v regionu. Vlastní názory žáků jsou prezentovány ve formě diskusí, polemik a referátů, především na téma české literární, filmové a divadelní tvorby. Seminární práce mají podobu referátů o knihách a autorech, recenzí nových uměleckých děl apod.

Konkrétní obsahovou náplň určí jednotliví vyučující a bude obsažena v tematickém plánu daného semináře.

Doporučení:
Seminář je určen pro zájemce o studium učitelství češtiny a humanitních předmětů, případně o studium práv.




******************************************************************************
Informatika a výpočetní technika (2IV1)
==================================================

Délka trvání a hodinová dotace:
Volitelný předmět je koncipován jako tříletý, s dvouhodinovou týdenní dotací ve všech ročnících.

1.rok
Bitmapová a vektorová grafika
fotoaparát, tablet, scanner, bitmapový editor (Adobe Photoshop), vektorový editor (Corel Draw), zpracování digitální fotografie (Zoner Photo Studio), tvorba animovaných gifů (Zoner Gif Animátor), webová grafika, zpracování pdf souborů (Adobe Reader, Pdf Faktory), prezentace (MS PowerPoint), grafika na internetu
Algoritmy a programování (C++)
algoritmizace úloh a základy programování
Základy kybernetiky

2.rok
Multimedia
práce s kamerou, mikrofonem, zpracování videa (Adobe Premiere, Pinnacle, MS Win Movie Maker, Nero), zpracování zvuku (GoldWave, Session, CDEx), multimedia na internetu
Publikování na webu
export z textového editoru, WYSIWYG editor (MS FrontPage), editor kódu (X)HTML a CSS (Home Site), standardy W3C

3.rok
Hardware a software osobního počítače, číselné soustavy
Prezentace, Algoritmy a programování, Komprimace (Rar, Zip), viry, antiviry (AVG), antispyware
Tabulkové procesory a databázové systémy (MS Excel, MS Access)
Počítačové sítě, Internet a komunikace (MS Internet Explorer, MS Outlook)
Zpracování textu (MS Word, Open Office, Google Office)
Operační systémy, Maturitní zkouška


******************************************************************************
Biologicko-chemický seminář (2BC1)
=========================================
Délka trvání a hodinová dotace:
Volitelný předmět je koncipován jako tříletý, s dvouhodinovou týdenní dotací ve všech ročnících.

Náplň: prohloubení vybraných témat učiva chemie a biologie a propojení poznatků z hlediska vztahů mezi biologií a chemií

Obsah:

Druhé ročníky a sexty:
1. Opakování základních témat chemie 1. ročníku
2. Chemické výpočty
3. Chemické složení buněčných struktur
4. Určovací cvičení z botaniky

Třetí ročníky a septimy:
1. Základy mikroskopování
2. Ekologie
3. Bioenergetika
4. Evoluce rostlinných skupin

Čtvrté ročníky a oktávy:
1. Fylogeneze orgánových soustav
2. Buněčné dělení - opakování
3. Řešení genetických příkladů
4. Chemické výpočty
5. Úprava chemických rovnic
6. Opakování biochemických dějů v živých systémech
7. Zkušební písemné testy z biologie a chemie



******************************************************************************
Dějiny kultury (2DK1)
===========================

Délka trvání a hodinová dotace:
Volitelný předmět je koncipován jako tříletý, s dvouhodinovou dotací ve všech ročnících.

Zaměření a obsah:
Seminář navazuje na znalosti získané v hodinách dějepisu a českého jazyka a je zaměřen
na jejich prohloubení a rozšíření. Seminář se věnuje jednotlivým kulturním epochám v dějinách lidstva. Výuka postupuje chronologicky od prvních uměleckých památek (pravěk) až k modernímu umění 21. století.
U jednotlivých kulturních epoch a uměleckých směrů se studenti seznámí zejména s architekturou, malířstvím, sochařstvím a životním stylem. Důležitou součástí výuky je poznání našeho regionu (první osídlení, architektura, národnostní otázka, známí rodáci).

Ve všech ročnících jsou součástí učiva exkurze a diskuse k probírané látce. Seminární práce mají podobu referátů na vybrané téma.

Seminář je určen žákům, kteří se po maturitě chtějí věnovat studiu humanitních věd.


****************************************************************************
Španělština jako třetí cizí jazyk (2ŠJ1)
=======================================


- tříletý kurz (pro studenty sext a druhého ročníku)
- dvě hodiny týdně


Seminář je určen pro začátečníky, kteří mají zájem získat základy dalšího cizího jazyka a povědomí o španělské kultuře a zvyklostech


****************************************************************************
Rozšiřující angličtina (2RA1)
==================================


- tříletý kurz (pro žáky sext a druhého ročníku)
- dvě hodiny týdně
- vyučující: přednostně rodilý mluvčí

Tématický plán:
- rozvíjení všech jazykových dovedností, dále upevňování znalostí gramatiky a rozšiřování slovní zásoby a také studium reálií anglicky mluvících zemí
- rozvíjení především mluvené formy jazyka (speaking), jazykové zvládnutí nejběžnějších komunikačních situací (společenské fráze, životní styl, nakupování, cestování)
- základní orientace v geografii, historii, dějinách literatury a tradicích anglicky mluvících zemí
- upevňování a prohlubování jazykových dovedností a znalostí ve všech ohledech, tj. procvičování gramatiky, třídění slovní zásoby, poslechová cvičení, čtení s porozuměním, psaní esejí a vybrušování plynulosti mluveného projevu

Cílem celého kurzu je pomoci žákům s přípravou na závěrečnou maturitní zkoušku, mezinárodně uznávané zkoušky z AJ a v neposlední řadě na přijímací zkoušky na VŠ.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Volitelný předmět 2

Charakteristika předmětu

Volitelné předměty 2:
=========================
× Deskriptivní geometrie (3DG2)
× Seminář a cvičení z fyziky (3FS2)
× Seminář a cvičení z matematiky (3MS2)
× Německá konverzace 2 (3NK2)
× Společenskovědní seminář - základy náboženství, politologie a sociologie (3SV2)
× Zeměpisný seminář (3ZS2)
× Seminář a cvičení z biologie (3BS2)
× Seminář a cvičení z chemie (3CHS2)
× Anglická konverzace (3AK2)
× Seminář z českého jazyka a literatury (3SC2)
× Španělský jazyk (3SJ2)


*********************************************************************************
Deskriptivní geometrie (3DG2)
=================================
Délka trvání a hodinová dotace:
Volitelný předmět je koncipován jako dvouletý, s dvouhodinovou týdenní dotací ve všech ročnících.

Obsah a náplň:
Tento volitelný předmět seznamuje žáky se základními poznatky z deskriptivní geometrie, které jsou dále rozvíjeny na vysokých školách technického zaměření. V jednotlivých ročnících se seminář zabývá těmito tématy (náplň je možné zčásti upravit nebo rozšířit podle konkrétních požadavků nebo námětů žáků):

3. ročník čtyřletého studia:
Úvod do deskriptivní geometrie, úloha a význam deskriptivní geometrie, přehled zobrazovacích metod, kótované promítání, základní prvky kótovaného promítání, skutečná velikost úsečky, dvojice přímek, průmět roviny, hlavní a spádové přímky roviny, průsečnice rovin, rovnoběžné roviny, průsečík přímky s rovinou, otáčení roviny, afinita, Mongeova projekce, základní pojmy, sdružené průměty bodů, úsečky, přímky sdružené průměty dvou přímek, sdružené průměty roviny, průsečnice rovin, rovnoběžné roviny, průsečík přímky s rovinou, kolmice na rovinu, otáčení roviny, afinita, třetí průmětna, užití, hranol n-boký kolmý, šikmý, sdružené průměty hranolu, rovinný řez, afinita, průsečíky přímky s hranolem, jehlan n-boký, průmět jehlanu, rovinný řez jehlanu, kolineace, průsečíky přímky s jehlanem.

4. ročník čtyřletého studia:
Kuželosečky, elipsa, ohnisková definice, tečna v bodě, hyperbola, ohnisková definice, tečna v bodě, parabola, ohnisková definice, tečna v bodě, eliptický řez na válci a kuželu, průmět kružnice, průmět válce, sít', řez rovinnou, věta Quételetova-Dandelinova, rotační kužel, sít', eliptický řez kužele, průsečíky přímky s válcem nebo kuželem, kulová plocha a její řezy, parabolický a hyperbolický řez na kuželu, parabolický řez, hyperbolický řez, užití řezu v technické praxi, pravoúhlá axonometrie, otáčení průměten, zobrazení bodu, základní úlohy o přímkách a rovinách, obrazec v rovině, řezy na tělese.

Forma a metody práce:
Seminář je zaměřen na získání základních poznatků z deskriptivní geometrie, rozvíjí a upevňuje prostorovou představivost a je koncipován tak, aby usnadnil vstup studentů na vysoké školy technického zaměření, zejména na fakultu architektury, strojní a stavební.

Doporučení:
Volba tohoto předmětu se doporučuje všem žákům, kteří chtějí rozšířit své poznatky z oblasti stereometrie a dále předpokládají, že budou z deskriptivní geometrie maturovat a dále zejména budoucím uchazečům o studium na fakultách architektury, strojních, stavebních a dalších technicky zaměřených fakultách.


*********************************************************************************
Seminář a cvičení z fyziky (3FS2)
=====================================

Délka trvání a hodinová dotace:
Volitelný předmět je koncipován jako dvouletý, s dvouhodinovou týdenní dotací ve všech ročnících.

Obsah a náplň:
Je kladen důraz na rozšíření a upevnění poznatků z fyziky získaných v běžných hodinách. V jednotlivých ročnících se seminář zabývá těmito tématy (náplň je možné zčásti upravit nebo rozšířit podle konkrétních požadavků nebo námětů žáků):

3. ročník čtyřletého studia:
Rozšíření poznatků z elektrostatiky, elektrický proud v kapalinách a plynech, praktické užití elektrolýzy, magnetické pole, urychlovače částic, magnetický záznam signálů, střídavý proud, mechanické kmitání a vlnění, základy akustiky, Dopplerův jev, stupnice, ladění, záznam zvuku, digitalizace zvuku, přenos informací elektromagnetickým vlněním, sdělovací soustava, princip televize.

4. ročník čtyřletého studia:
Sférická astronomie, základní astronomické souřadnicové soustavy, orientace na hvězdné obloze, Sluneční soustava, hvězdná velikost, Pogsonova rovnice, světelné efekty v atmosféře, astronomické optické přístroje, astrofyzika, vnitřní stavba hvězd, fáze života hvězd, soustavy hvězd, hvězdokupy, galaxie, základy kosmologie, život ve vesmíru, kalendář, historie poznávání vesmíru, řešení fyzikálních úloh užitím infinitezimálního počtu, Newtonovy pohybové rovnice nejjednodušších mechanických pohybů - jejich řešení přesné a užitím přibližných metod, přibližné řešení diferenciální rovnice užitím počítače, modelování fyzikálních dějů - Interactive Physics, Famulus, shrnutí a systemizace poznatků fyziky gymnázia, fyzikální obraz světa, konzultace vybraných problémů při přípravě studentů k maturitě a přijímacím zkouškám na VŠ.

Forma a metody práce:
Teoretický výklad je kombinován s řešením fyzikálních úloh, důraz je dále kladen na využití počítače při řešení úloh, žáci v rámci semináře získají základní dovednosti při práci se špičkovými softwarovými produkty v oblasti fyzikálního modelování, jako jsou Interactive Physics a Famulus. Podstatná část výuky je též věnována fyzikálním experimentům a laboratorním měřením, se kterými se žáci z časových důvodů nemají možnost seznámit v běžných hodinách fyziky.

Doporučení:
Volba tohoto předmětu se doporučuje všem žákům, kteří chtějí rozšířit své poznatky z oblasti fyziky a dále předpokládají, že budou z fyziky maturovat a fyzika bude jedním z hlavních předmětů při přijímacích zkouškách na vysoké školy, tj. zejména budoucím uchazečům o studium na fakultách matematicko-fyzikálních, přírodovědeckých, strojních, stavebních, dalších technicky zaměřených fakultách a též z části fakultách lékařských.



*********************************************************************************
Seminář a cvičení z matematiky (3MS2)
==========================================

Délka trvání a hodinová dotace:
Volitelný předmět je koncipován jako dvouletý, s dvouhodinovou týdenní dotací ve všech ročnících.

Obsah a náplň:
Je kladen důraz na rozšíření a upevnění poznatků z matematiky získaných v běžných hodinách. V jednotlivých ročnících se seminář zabývá těmito tématy (náplň je možné zčásti upravit nebo rozšířit podle konkrétních požadavků nebo námětů žáků):

3. ročník čtyřletého studia:
Základní poznatky o výrocích a množinách, řešení slovních úloh užitím výrokové logiky, základní typy rovnic a nerovnic, reciproké rovnice, soustavy rovnic a nerovnic, rovnice s parametrem, funkce, vlastnosti funkcí, inverzní funkce, řešení složitějších rovnic a nerovnic, goniometrické funkce a trigonometrie, užití trigonometrických vět a vzorců při řešení úloh z praxe, řešení složitějších typů goniometrických rovnic a nerovnic, užití substituční a grafické metody, počítání s odmocninami, počítání s mocninami.

4. ročník čtyřletého studia:
Vektory, analytická geometrie v a v prostoru, vzájemná poloha přímek, rovina, vzájemná poloha přímky a roviny, dvou, tří rovin, odchylka přímek, odchylka přímky a roviny, odchylka rovin, vzdálenost bodů, vzdálenost bodu od přímky, vzdálenost bodu od roviny, příčka mimoběžek, vzdálenost mimoběžek, kuželosečky, kružnice, elipsa, hyperbola, parabola, kuželosečka a přímka, komplexní čísla, lineární a kvadratické rovnice v množině komplexních čísel, binomické rovnice, posloupnosti a řady, nekonečná geometrická řada a její aplikace, diferenciální a integrální počet, derivace a integrace složitějších funkcí, určitý integrál, obsah rovinného obrazce, objem rotačního tělesa.

Forma a metody práce:
Seminář je zaměřen na řešení matematických úloh. Žáci jsou vedeni ke získání jistoty a vyššího stupně preciznosti při řešení matematických úloh, která je nezbytná pro úspěšné zvládnutí maturity a přijímacích zkoušek z matematiky. Nedílnou součástí semináře je řešení rozšiřujících a náročnějších úloh, se kterými se žáci z časových důvodů nemají možnost seznámit v běžných hodinách matematiky.

Doporučení:
Volba tohoto předmětu se doporučuje všem žákům, kteří chtějí rozšířit své poznatky z oblasti matematiky a dále předpokládají, že budou z matematiky maturovat a matematika bude jedním z hlavních předmětů při přijímacích zkouškách na vysoké školy, tj. zejména budoucím uchazečům o studium na fakultách matematicko-fyzikálních, přírodovědeckých, strojních, stavebních, dalších technicky zaměřených fakultách a též fakultách ekonomických a fakultách architektury.




*********************************************************************************
Německá konverzace 2 (3NK2)
=================================

Délka trvání a hodinová dotace:
Volitelný předmět je koncipován jako dvouletý, s dvouhodinovou týdenní dotací ve všech ročnících.

Náplň práce
Příprava k maturitní zkoušce - viz program tříletého, čtyřletého studia
- konverzační témata


Příprava k příjmacím zkouškám - prohlubování gramatických pravidel -
použití v dorozmumění, písemné sdělení (dopis)

Komunikace
- systematická práce podle zadaných témat, mluvní cvičení - praktické
využití slovní zásoby, témata z běžného života:
seznámení, představování, návštěva, nakupování, cestování, informace o městě,
místě bydliště, záliby, volný čas apod.

Četba - pokus o četbu v originále - beletrie
? nově
Video - práce s novými materiály ( film )


*********************************************************************************
Společenskovědní seminář - základy náboženství, politologie a sociologie (3SV2)
===============================================================================

Délka trvání a hodinová dotace
Volitelný předmět je koncipován jako dvouletý (pro žáky 3. a 4. ročníků, septim a oktáv), s dvouhodinovou týdenní dotací

Zaměření a obsah, formy a metody práce
-seminář prohlubuje a rozšiřuje učivo probírané v rámci předmětu ZSV, součástí učiva jsou exkurze a besedy s pozvanými odborníky
-každý žák prokáže schopnost aplikovat získané poznatky vypracováním seminární práce na vybrané téma
-seminář je vhodný pro žáky, kteří se po maturitě hodlají věnovat studiu práv, sociologie, politologie, mezinárodních vztahů, historie (a vzhledem k tomu, že u přijímacích pohovorů na humanitní obory se předpokládá všeobecný rozhled a určité znalosti související s vybraným typem studia, mohou znalosti z tohoto semináře využít i ti, co by se chtěli věnovat studiu filozofie, sociální práci, kulturní antropologii apod.)

Tematické okruhy pro oba ročníky
Základy náboženství a politologie
- nejrozšířenější současná světová náboženství (judaismus, křesťanství, islám, buddhismus, hinduismus)
- historický vývoj a expanze
- vliv na stát, politiku a mezinárodní vztahy
- role náboženství a jeho vliv na současné dění ve světě
- předmět politologie, metody politologické práce
- vývoj politologického myšlení, osobnosti
- politický systém, politická moc
- stát - jeho funkce a typy, právní stát
- demokracie a parlamentarismus
- veřejnost a veřejné mínění
- politické strany a stranické systémy
- ideologie, doktríny, politické teorie
- mezinárodní vztahy, evropský integrační proces
- globální problémy současného světa
Základy sociologie
- vývoj sociologického myšlení (školy, směry, paradigmata)
- struktura a funkce sociologie
- sociální struktura společnosti
- pozice, status, problém sociální nerovnosti
- rodina, sociologie generací, životní cyklus
- kultura, masová kultura, vliv masmédií
- vztah státu a občanské společnosti
- patologické jevy ve společnosti (deviantní chování, kriminalita, drogová problematika)


*********************************************************************************
Zeměpisný seminář (3ZS2)
================================

Délka trvání a hodinová dotace
Volitelný předmět je koncipován jako dvouletý (pro žáky 3. a 4. ročníků, septim a oktáv), s dvouhodinovou týdenní dotací

Zaměření a obsah, formy a metody práce
-seminář je určen pro žáky, kteří se chtějí věnovat odborné geografii, ekologii, kartografii, učitelství zeměpisu, cestovnímu ruchu (je vhodnou přípravou i pro přijímací zkoušky, jejichž součástí je test ze všeobecného přehledu)
-navazuje na výuku zeměpisu, prohlubuje a rozšiřuje především učivo o těch oblastech, na které není dostatek času v 1. a 2. ročníku
-cílem je utřídění a praktické využití zeměpisných vědomostí (plán je možno přizpůsobit zájmu studentů)
-klasická výuka je doplněna o videopořady a přednášky
-žáci samostatně řeší problémy v zadané seminární práci

Tematické okruhy
tematický plán semináře pro 3. ročník
-naši a světoví cestovatelé
-kartografie
-vývoj klimatu
-světové veletoky
-internet v geografii a cestovním ruchu
-geografické informační systémy
-obyvatelstvo, migrace
-druhý demografický přechod u nás
-Jižní Amerika

tematický plán semináře pro 4. ročník
-globální goetektonické hypotézy, reliéf dna oceánů
-geologický vývoj území Česka v rámci Evropy
-jaderný odpad u nás a ve světě
-rozpad východního bloku, SNS
-islámský svět
-proces integrace v Evropě
-Česká republika v rámci EU
-Asie - přírodní podmínky a hospodářství asijských gigantů
-problémy Afriky

*********************************************************************************
Seminář a cvičení z chemie (3CHS2)
==================================

Délka trvání a hodinová dotace:
Volitelný předmět je koncipován jako dvouletý, s dvouhodinovou týdenní dotací ve všech ročnících.

Náplň: prohloubení vybraných témat učiva chemie

Obsah:

Třetí ročníky a septimy:
1. Úvod do učiva
2. Chemické reakce
3. Chemické výpočty
4. Reakční kinetika
5. Termochemie, termodynamika

- Součástí semináře bude řešení a vyhodnocování testů z chemie na VŠ, zadání chemické olympiády, ověřování teorie v laboratorních cvičeních

Čtvrté ročníky a oktávy:
1. Metabolismus - opakování a rozšíření učiva
2. Obecná chemie
3. Elektrochemie
4. Analytická chemie kvalitativní
5. Analytická chemie kvantitativní
6. Souhrnné opakování

*********************************************************************************
Seminář a cvičení z biologie (3BS2)
======================================

Délka trvání a hodinová dotace:
Volitelný předmět je koncipován jako dvouletý, s dvouhodinovou týdenní dotací ve všech ročnících.

Náplň: prohloubení vybraných témat učiva biologie

Obsah:
3. ročníky a septimy:

1. Pletiva a tkáně
2. Fyziologie rostlin
3. Evoluční biologie
4. Ontogenetický vývoj jedince
5. Etologie
6. Praktická cvičení

Čtvrté ročníky a oktávy:

1. Historie biologie
2. Buněčná biologie
3. Geologie
4. Ontogenetický vývoj jedince
5. Genetika



*********************************************************************************
Anglická konverzace (3AK2)
=============================


- dvouletý kurz (pro žáky septim a třetího ročníku)
- dvě hodiny týdně
- vyučující: přednostně rodilý mluvčí

Tématický plán:
- rozvíjení všech jazykových dovedností
- rozšiřování slovní zásoby rozvíjení především mluvené formy jazyka
- upevňování a prohlubování jazykových dovedností a znalostí

Cílem celého kurzu je pomoci žákům s přípravou na závěrečnou maturitní zkoušku, mezinárodně uznávané zkoušky z AJ a v neposlední řadě na přijímací zkoušky na VŠ.



Zaměření a obsah:
Seminář je zaměřen na prohloubení a rozšíření vybraných kapitol z oblasti jazykovědy, stylistiky a literatury.
Hlavním přínosem pro studenty by měla být možnost praktického procvičení znalostí a vědomostí - jazykové rozbory textů, stylistická úprava a samostatná formulace projevů psaných i mluvených, formální, jazykový i stylistický rozbor částí uměleckých děl. V oblasti jazyka se studenti seznámí zejména se zvláštnostmi a výjimkami spisovné češtiny, stylistika je pak zaměřena na praktické použití vybraných slohových útvarů s důrazem na oblast publicistickou a administrativní, ve 4. ročníku / oktávě / na styl odborný a umělecký. Literární část semináře bude orientována na regionální literaturu, autory z různých důvodů opomíjené, filmové adaptace literárních děl, a zejména na současnou českou literární produkci z hlediska autorů i tematického zaměření.

Ve všech ročnících je součástí semináře sledování aktuálního kulturního dění nejen v regionu. Vlastní názory žáků jsou prezentovány ve formě diskusí, polemik a referátů, především na téma české literární, filmové a divadelní tvorby. Seminární práce mají podobu referátů o knihách a autorech, recenzí nových uměleckých děl apod.

Konkrétní obsahovou náplň určí jednotliví vyučující a bude obsažena v tematickém plánu daného semináře.

Doporučení:
Seminář je určen pro zájemce o studium učitelství češtiny a humanitních předmětů, případně o studium práv.



*********************************************************************************
Seminář z českého jazyka a literatury (3SC2)
==============================================


Délka trvání a hodinová dotace:
Volitelný předmět je koncipován jako dvouletý, s dvouhodinovou týdenní dotací v obou ročnících.

Zaměření a obsah:
Seminář je zaměřen na prohloubení a rozšíření vybraných kapitol z oblasti jazykovědy, stylistiky a literatury.
Hlavním přínosem pro studenty by měla být možnost praktického procvičení znalostí a vědomostí – jazykové rozbory textů, stylistická úprava a samostatná formulace projevů psaných i mluvených, formální, jazykový i stylistický rozbor částí uměleckých děl. V oblasti jazyka se studenti seznámí zejména se zvláštnostmi a výjimkami spisovné češtiny, stylistika je pak zaměřena na praktické použití vybraných slohových útvarů s důrazem na oblast publicistickou a administrativní, ve 4. ročníku / oktávě / na styl odborný a umělecký. Literární část semináře bude orientována na regionální literaturu, autory z různých důvodů opomíjené, filmové adaptace literárních děl, a zejména na současnou českou literární produkci z hlediska autorů i tematického zaměření.
Ve všech ročnících je součástí semináře sledování aktuálního kulturního dění nejen v regionu. Vlastní názory žáků jsou prezentovány ve formě diskusí, polemik a referátů, především na téma české literární, filmové a divadelní tvorby. Seminární práce mají podobu referátů o knihách a autorech, recenzí nových uměleckých děl apod.
Konkrétní obsahovou náplň určí jednotliví vyučující a bude obsažena v tematickém plánu daného semináře.

Doporučení:
Seminář je určen pro zájemce o studium učitelství češtiny a humanitních předmětů, případně o studium práv.



*********************************************************************************
Španělský jazyk (3SJ2)
=========================

- dvouletý kurz (pro žáky septim a třetího ročníku)
- dvě hodiny týdně


Náplň: kultura a historie španělsky hovořících zemí (dle maturitních témat a víc), četba textů v originále (významné rozšíření slovní zásoby), první pokusy o překlady krásné literatury do češtiny, trénování poslechu, prohloubení gramatických znalostí.

Určeno pro všechny zájemce o španělštinu, zejména pak pro ty, kteří chtějí ze španělštiny maturovat či skládat přijímací zkoušky, případně se španělštině dále věnovat ( např. filologie, zahraniční obchod). Není určen začátečníkům.
Náplň bude upravena tak, aby nedocházelo k překrývání obsahu semináře se seminářem konverzačním, vedeným rodilou mluvčí.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Volitelný předmět 3

Charakteristika předmětu

Volitelné předměty 3:
============================
× Seminář z aplikované fyziky (4AF3)
× Seminář a cvičení z matematiky (4MS3)
× Německá konverzace 3 (4NK3)
× Zeměpisný seminář (4ZS3)
× Psychologie (4PS3)
× Dějepisný seminář (4DS3)
× Seminář a cvičení z chemie (4CHS3)
× Seminář a cvičení z biologie (4BS3)
× Odborná angličtina (Professional English) (4PA3)
× Vědecká angličtina (Science English) (4VA3)
× Seminář z českého jazyka a literatury (4SC3)



*********************************************************************************
Seminář z aplikované fyziky (4AF3)
=======================================
Délka trvání a hodinová dotace:
Volitelný předmět je koncipován jako jednoletý, s dvouhodinovou týdenní dotací.

Obsah a náplň:
Je kladen důraz na rozšíření a upevnění poznatků z fyziky získaných v běžných hodinách a na schopnost jejich aplikace při řešení vybraných fyzikálních a technických problémů. Seminář se zabývá těmito tématy (náplň je možné zčásti upravit nebo rozšířit podle konkrétních požadavků nebo námětů žáků):

Mechanické a elektromagnetické kmitání a vlnění, vlastní netlumené kmitání oscilátoru, druhy kyvadel, analogie veličin kmitavých dějů, přeměny energie v oscilátorech, tlumené kmitání oscilátoru, nucené kmitání oscilátoru, skládání kmitů stejnosměrných a různosměrných, rovnice postupné vlny, interference, ohyb a polarizace vlnění, optika, interference a ohyb světla, barva tenkých vrstev, určení vlnové délky světla optickou mřížkou, základy holografie a holografické interferometrie, optické zobrazování, optické soustavy, zobrazovací vady čoček, určování indexu lomu, určení ohniskové vzdálenosti Besselovou a Abbeovou metodou, základy speciální a obecné teorie relativity, Galileova a Lorentzova transformace, relativistický Dopplerův jev, řešení složitějších úloh z kinematiky a dynamiky STR, relativita elektrického a magnetického pole, prostoročasové diagramy, úvod do obecné teorie relativity, pokusy ověřující konstantní rychlost světla, speciální i obecnou teorii relativity, kvantová, jaderná a subnukleární fyzika, Comptonův jev, Pauliho princip, atom vodíku, pásová teorie pevných látek, elektrické a optické vlastnosti látek, jaderná fyzika, základy subnukleární fyziky - základní charakteristiky částic, druhy interakcí.

Forma a metody práce:
Teoretický výklad je kombinován s řešením fyzikálních úloh, důraz je dále kladen na schopnost aplikovat teoretické poznatky při řešení úloh, žáci v rámci semináře získají ucelenou představu o fyzikálním obraze světa. Část výuky je též věnována laboratorním měřením, se kterými se studenti z časových důvodů nemají možnost seznámit v běžných hodinách fyziky.

Doporučení:
Volba tohoto předmětu se doporučuje všem žákům, kteří chtějí získat ucelený fyzikální obraz světa odpovídající nejnovějším poznatkům vědy na prahu 21. století a dále předpokládají, že budou z fyziky maturovat a fyzika bude jedním z hlavních předmětů při přijímacích zkouškách na vysoké školy, tj. zejména budoucím uchazečům o studium na fakultách matematicko-fyzikálních, přírodovědeckých, strojních, stavebních a dalších technicky zaměřených fakultách.



*********************************************************************************
Seminář a cvičení z matematiky (4MS3)
===========================================

Délka trvání a hodinová dotace:
Volitelný předmět je koncipován jako jednoletý, s dvouhodinovou týdenní dotací.

Obsah a náplň:
Je kladen důraz na shrnutí poznatků z matematiky získaných v běžných hodinách a systematickou přípravu žáků k maturitní zkoušce z matematiky a přijímacím zkouškám na VŠ. Seminář se věnuje velké většině jednotlivých maturitních okruhů, se kterými byli žáci seznámeni svými vyučujícími v maturitním ročníku.

Forma a metody práce:
Seminář je zaměřen na řešení matematických úloh. Žáci jsou vedeni ke získání jistoty a vyššího stupně preciznosti při řešení matematických úloh, která je nezbytná pro úspěšné zvládnutí maturity a přijímacích zkoušek z matematiky. Nedílnou součástí semináře je řešení rozšiřujících a náročnějších úloh, se kterými se studenti z časových důvodů nemají možnost seznámit v běžných hodinách matematiky.

Doporučení:
Volba tohoto předmětu se doporučuje všem žákům, kteří chtějí upevnit své poznatky z oblasti matematiky a dále předpokládají, že budou z matematiky maturovat a matematika bude jedním z hlavních předmětů při přijímacích zkouškách na vysoké školy, tj. zejména budoucím uchazečům o studium na fakultách matematicko-fyzikálních, přírodovědeckých, strojních, stavebních, dalších technicky zaměřených fakultách a též fakultách ekonomických a fakultách architektury.



*********************************************************************************
Německá konverzace 3 (4NK3)
=================================


Délka trvání a hodinová dotace:
Volitelný předmět je koncipován jako jednoletý s dvouhodinovou týdenní dotací.

Náplň práce

- Příprava k maturitní zkoušce - konverzační témata
- Rozšíření gramatických modelů - viz příjmací zkoušky
- Prohlubování všeobecných komunikačních témat - např. sociální jistota, budoucí povolání, plány profesní, sport, móda, cestování, ubytování v hotelu atd.
- Psaní dopisu, telefonát, e-mail - zprávy, objednávky, obchodní korespondence - výběr
- Četba v originále - beletrie, noviny, časopisy



*********************************************************************************
Zeměpisný seminář (4ZS3)
=============================

Délka trvání a hodinová dotace
Volitelný předmět je koncipován jako jednoletý s dvouhodinovou týdenní dotací a je určen pro žáky 4. ročníku a oktávy

Zaměření a obsah, formy a metody
-seminář je určen pro žáky, kteří se chtějí věnovat odborné geografii, ekologii, kartografii, učitelství zeměpisu, cestovnímu ruchu (je vhodnou přípravou i pro přijímací zkoušky, jejichž součástí je test ze všeobecného přehledu)
-navazuje na výuku zeměpisu, prohlubuje a rozšiřuje především učivo o těch oblastech, na které není dostatek času v 1. a 2. ročníku
-cílem je utřídění a praktické využití zeměpisných vědomostí (plán je možno přizpůsobit zájmu žáků)
-klasická výuka je doplněna o videopořady a přednášky
-žáci samostatně řeší problémy v zadané seminární práci

- tematický plán semináře

-proces integrace v Evropě
-Česká republika v rámci EU, hospodářské důsledky
-internet v geografii a cestovním ruchu
-obyvatelstvo, migrace
-druhý demografický přechod u nás
-globální geotektonické hypotézy, reliéf dna oceánů
-geologický vývoj území Česka v rámci Evropy
-jaderný odpad u nás a ve světě
-rozpad východního bloku, SNS
-islámský svět - nesourodá mozaika států
-Asie - přírodní podmínky a hospodářství asijských gigantů



*********************************************************************************
Psychologie (4PS3)
=====================

Délka trvání a hodinová dotace
Volitelný předmět je koncipován jako jednoletý, s dvouhodinovou týdenní dotací a je určen pro žáky 4. ročníku a oktávy

Zaměření a obsah, formy a metody
Seminář je určen především žákům, kteří chtějí pokračovat dále ve studiu společenskovědních oborů,práv,managementu a pedagogického zaměření.
Navazuje na učivo psychologie probírané ve 2.ročníku studia ZSV.
Úkolem semináře je seznámení s problematikou jednotlivých psychologických oborů.
Klasická výuka je doplněna exkurzemi,besedami,videopořady,testy a referáty.
Na základě provedeného výzkumu v terénu,studia literatury a vlastního zájmu, vypracuje každý žák písemnou seminární práci.

- tematický plán semináře

-psychologie osobnosti
-psychologie činnosti,jednání a chování
-vývojová psychologie
-sociální psychologie
-pedagogická psychologie
-psychologie práce
-parapsychologie
-etické a psychologické problémy dneška



*********************************************************************************
Dějepisný seminář (4DS3)
==============================

Délka trvání a hodinová dotace
Volitelný předmět je koncipován jako jednoletý s dvouhodinovou týdenní dotací a je určen pro žáky 4. ročníku a oktávy


Zaměření a obsah, formy a metody
Seminář je určen pro žáky oktáv a 4. ročníků, kteří se hodlají věnovat studiu odborné historie, učitelství dějepisu, práv , popřípadě ostatních oborů, kde se vyžaduje hlubší znalost historie
Náplní je prohloubení časově a výkladově náročnějšího učiva dějin 20. stol.(viz vzdělávací plán), systematizace poznatků a jejich aplikace při vypracování seminární práce
Cílem je rozšířit, prohloubit a utřídit poznatky z druhého cyklu výuky dějepisu

- tematický plán

-pomocné vědy historické
-světové dějiny 2. poloviny 20. století s důrazem na historické kořeny současných globálních problémů
-poválečný vývoj našeho státu (ČSR, ČSSR, ČSFR, ČSR) důrazem na vnitropolitický život a ekonomiku
-systematizace učiva druhého cyklu vzhledem k požadavkům maturitní zkoušky



*********************************************************************************
Seminář a cvičení z chemie (4CHS3)
===================================

Délka trvání a hodinová dotace:
Volitelný předmět je koncipován jako jednoletý, s dvouhodinovou týdenní dotací v ročníku.

Náplň: prohloubení vybraných témat učiva chemie

Obsah:
1. Opakování
2. Stavba atomu
3. Chemická vazba
4. Reakční kinetika
5. Klasifikace chemických reakcí
6. Termochemie, termodynamika
7. Analytická chemie
8. Průmyslová výroba vybraných látek.



*********************************************************************************

Seminář a cvičení z biologie (4BS3)
=====================================

Délka trvání a hodinová dotace:
Volitelný předmět je koncipován jako jednoletý, s dvouhodinovou týdenní dotací v ročníku.

Náplň: prohloubení vybraných témat učiva biologie

Obsah:
1. Historie biologie
2. Geologie
3. Houby
4. Vybrané kapitoly z botaniky
5. Ptáci
6. Savci





*********************************************************************************
Odborná angličtina (Professional English) (4PA3)
==================================

- jednoletý kurz (pro žáky oktáv a čtvrtého ročníku)
- dvě hodiny týdně

Tématický plán:

- obohacování slovní zásoby a gramatických znalostí v oblastech „Business English“, „English for tourism“
- důkladné procvičování všech jazykových dovedností (listening, reading, speaking, writing)
- práce s aktuálními tématy a materiály
- obchodní korespondence
- Evropská unie
- vypracování referátů

Kurz pro žáky, kteří chtějí obohatit své znalosti angličtiny a zaměřit se na business English a English for tourism. Skvělá volba nejen pro ty, kteří dále chtějí studovat ekonomický obor, či cestovní ruch.
VŠ.



*********************************************************************************
Vědecká angličtina (Science English) (4VA3)
============================

- jednoletý kurz (pro žáky oktáv a čtvrtého ročníku)
- dvě hodiny týdně


Tématický plán:
- práce s odbornými texty zaměřenými převážně na biologii a chemii
- seznámení se základními pojmy, se kterými se mohou setkat při studiu odborných textů v daných oborech a s formou odborných článků a vědecké korespondence

Seminář může být přínosem především pro žáky, kteří se rozhodli pro studium medicíny či farmacie nebo některých přírodovědných oborů (chemie, biologie a příslušné meziobory)





*********************************************************************************
Seminář z českého jazyka a literatury (4SC3)
================================================



Délka trvání a hodinová dotace:
Volitelný předmět je koncipován jako jednoletý s dvouhodinovou týdenní dotací.

Zaměření a obsah:
Seminář je zaměřen na prohloubení a rozšíření vybraných kapitol z oblasti jazykovědy, stylistiky a literatury.
Hlavním přínosem pro studenty by měla být možnost praktického procvičení znalostí a vědomostí - jazykové rozbory textů, stylistická úprava a samostatná formulace projevů psaných i mluvených, formální, jazykový i stylistický rozbor částí uměleckých děl. V oblasti jazyka se žáci seznámí zejména se zvláštnostmi a výjimkami spisovné češtiny, stylistika je pak zaměřena na praktické použití vybraných slohových útvarů s důrazem na oblast publicistickou a administrativní, ve 4. ročníku / oktávě / na styl odborný a umělecký. Literární část semináře bude orientována na regionální literaturu, autory z různých důvodů opomíjené, filmové adaptace literárních děl, a zejména na současnou českou literární produkci z hlediska autorů i tematického zaměření.

Ve všech ročnících je součástí semináře sledování aktuálního kulturního dění nejen v regionu. Vlastní názory žáků jsou prezentovány ve formě diskusí, polemik a referátů, především na téma české literární, filmové a divadelní tvorby. Seminární práce mají podobu referátů o knihách a autorech, recenzí nových uměleckých děl apod.

Konkrétní obsahovou náplň určí jednotliví vyučující a bude obsažena v tematickém plánu daného semináře.

Doporučení:
Seminář je určen pro zájemce o studium učitelství češtiny a humanitních předmětů, případně o studium práv.








Průřezová témata pokrývaná předmětem