Evaluace vzdělávacího programu


HODNOCENÍ ŽÁKŮ

1. Obecná ustanovení
Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů vydává ředitel školy jako statutární orgán školy tuto směrnici. Směrnice je součástí organizačního řádu školy.

2. Obecné zásady hodnocení a klasifikace
2.1. Hodnocení a klasifikace jsou průběžnou činností celého klasifikačního období. Na jeho počátku seznámí všichni vyučující žáky se způsoby a kritérii hodnocení. Během hodnocení uplatňuje vyučující přiměřenou náročnost, pedagogický takt a přihlíží k věkovým zvláštnostem žáka.

2.2. Klasifikace je vedena příslušným vyučujícím v jeho evidenci. Průběžná klasifikace je vedena na serveru SQL a je přístupná zákonnému zástupci žáka na základě stanoveného hesla. Vyučující nebo žák podle pokynů vyučujícího zapisuje klasifikaci také do studijního průkazu. Žák je klasifikován na základě celého klasifikačního období a vyučující přihlíží k celkovému průběhu dílčí klasifikace a k významu jednotlivých známek.

2.3. Žák prokazuje své znalosti ve formě umožňující objektivní klasifikaci, přičemž je třeba, aby vyučující provedl minimálně dvě hodnocení za pololetí. Vyučující kromě toho přihlíží také k zájmu žáka o učivo a jeho aktivnímu zapojení do vyučovacího procesu, domácí přípravě a plnění studijních povinností.

2.4. Vyučující umožňuje žákům prokázat znalosti a klasifikovat je. Tuto povinnost naplňuje zadáním písemných prací, testů a prověřováním znalostí ústním zkoušením, popř. jinou formou. Využívá též formy sebehodnocení žáků.
Učitel klasifikuje jen probrané učivo. Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva. Účelem zkoušení je hodnotit úroveň toho, co žák umí, nikoliv pouze vyhledávat mezery v jeho vědomostech.

2.5. Při celkové klasifikaci přihlíží vyučující k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

3. Hodnocení žáka při uvolnění z výuky
3.1. Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře nebo odborného lékaře. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen.

3.2. V případě takového uvolnění z vyučování není žák hodnocen. Na vysvědčení a v třídním výkaze je v rubrice prospěch uvedeno „uvolněn“. Rozhodnutí ředitele školy o uvolnění je zapsáno pověřeným pracovníkem ve spolupráci s třídním učitelem do třídního výkazu a vedeno v systému Bakaláři a spisu žáka.

3.3. Zdravotně postiženému nebo dlouhodobě nemocnému žákovi, popř. v jiných závažných případech, může ředitel školy na základě písemné žádosti zletilého žáka nebo rodičů nezletilého žáka umožnit vykonání zkoušek v termínech, které stanoví nebo může prodloužit klasifikační období v souladu s platnou legislativou.

4. Přijetí ke studiu v průběhu klasifikačního období
4.1. V případě přestupu na školu nebo změny oboru vzdělání určí ředitel školy, zda, v jakém rozsahu a termínu bude žák konat rozdílové zkoušky.

4.2. Je-li to principiálně možné, přihlédne vyučující při celkové klasifikaci v prvním klasifikačním období k výsledkům žáka během předchozího studia. Rozhodující je kompatibilita učebního plánu, metod hodnocení a dostupnost prokazatelných podkladů ke klasifikaci.

5. Celkové hodnocení žáka a postup do vyššího ročníku
5.1. Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí zahrnuje klasifikaci ve vyučovacích předmětech (kromě nepovinných) a klasifikaci chování. Hodnocení:

„prospěl s vyznamenáním“ - v žádném předmětu nemá žák prospěch horší než chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je „velmi dobré“,
„prospěl“ - nemá-li žák v žádném předmětu prospěch nedostatečný,
„neprospěl“ - má-li žák z některého vyučovacího předmětu prospěch nedostatečný.

Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí.
Podmínkou postupu do 7. ročníku osmiletého studia (septimy) je kromě výše uvedeného také úspěšná obhajoba ročníkové práce v souladu s platným ŠVP a školním řádem.


5.2. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. Žák, který dosud nesplnil povinnou školní docházku, opakuje v takovém případě ročník automaticky.

6. Hodnocení chování
6.1. Klasifikační stupně
Chování je klasifikováno stupni velmi dobré (1), uspokojivé (2), neuspokojivé (3).

stupeň „velmi dobré“
Žák uvědoměle dodržuje pravidla slušného chování a ustanovení školního řádu. I méně závažných přestupků se dopouští jen ojediněle. Žák je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

stupeň „uspokojivé“
Chování žáka je zpravidla přes předchozí udělení opatření k posílení kázně opakovaně v rozporu s pravidly slušného chování a s ustanoveními školního řádu nebo se žák dopustí závažného přestupku (např. poškozením majetku nebo ohrožením bezpečnosti a zdraví svého nebo jiných osob, narušením výchovně vzdělávací činnosti školy apod.).

stupeň „neuspokojivé“
Chování žáka je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustil se takových přestupků proti školnímu řádu, jimiž je vážně ohrožen majetek, výchova, bezpečnost či zdraví jiných osob. Záměrně a zpravidla přes udělení důtky ředitele školy narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy.

Známku z chování navrhuje po konzultaci s ostatními vyučujícími zpravidla třídní učitel. Při hodnocení chování žáka se v přiměřené míře přihlíží k chování žáka na veřejnosti. Návrh na snížení stupně z chování projednává pedagogická rada a schvaluje ředitel školy.

6.2. Výchovná opatření
Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření.

6.2.1. Za výborné studijní výsledky, reprezentaci školy v soutěžích a na kulturních vystoupeních a za významné činy, např. v oblasti ochrany zdraví a života osob, může být žákovi udělena pochvala třídního učitele nebo ředitele školy. Ve spolupráci s KP GJW a společností GAUDEAMUS o.p.s. může být pochvala doplněna věcným darem.

6.2.2. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit kázeňské opatření.

Napomenutí a důtku třídního učitele uděluje třídní učitel dle svého uvážení a s přihlédnutím k názoru dalších vyučujících zejména za drobná, popř. opakovaná porušení školního řádu. O udělení těchto výchovných opatření informuje třídní učitel pedagogickou radu a prokazatelným způsobem zletilého žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka.

Důtka ředitele školy, podmíněné vyloučení ze studia a vyloučení ze studia jsou výchovná opatření v pravomoci ředitele školy. Uděluje je zejména za závažná porušení školního řádu nebo v případě, že předchozí výchovná opatření nebyla účinná. Tato výchovná opatření projednává pedagogická rada a jsou prokazatelným způsobem oznámena zletilému žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka.

6.2.3. Výchovná opatření se zaznamenávají do dokumentace žáka (Bakaláři, třídní výkaz, spis žáka).

7. Klasifikace prospěchu
7.1. Klasifikační stupně
7.1.1. Prospěch žáka je ve všech předmětech učebního plánu daného ročníku klasifikován stupni
výborný (1), chvalitebný (2), dobrý (3), dostatečný (4), nedostatečný (5).

Ve vyučovacích předmětech výchovného charakteru se při klasifikaci nepřihlíží k míře talentu, nýbrž ke schopnosti a motivaci žáka využít vlastních možností v rámci osobních mezí. Vyučující přiměřeně zohledňuje míru zájmu a aktivního přístupu žáka k plnění úkolů zejména
v oblasti praktických činností.
Je nepřípustné používat ke klasifikaci jiných než zákonem stanovených klasifikačních stupňů nebo je nahrazovat jinou symbolikou.

stupeň „výborný“
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy a zákonitosti uceleně, samostatně a tvořivě je uplatňuje, myslí logicky správně. Jeho ústní i písemný projev je správný, přesný a výstižný. Žák je aktivní, je schopen samostatně studovat.

stupeň „chvalitebný“
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované teoretické i praktické činnosti, někdy s menší pomocí učitele. Kvalita výsledků jeho činností je zpravidla bez podstatných nedostatků.

stupeň „dobrý“
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, pojmů a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných činností projevuje nedostatky. Chyby a nepřesnosti dovede s pomocí učitele korigovat. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé. V kvalitě výsledků se projevují častější nedostatky.

stupeň „dostatečný“
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, pojmů a zákonitostí závažné mezery. Při vykonávání požadovaných činností je málo pohotový a dopouští se podstatných chyb, které však dovede s pomocí učitele opravit. Při samostatné práci má velké nedostatky v ústním i písemném projevu

stupeň „nedostatečný“
Žák si požadované poznatky, pojmy a zákonitosti neosvojil uceleně, má v nich závažné mezery. Jeho schopnost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. Jeho myšlení není samostatné, dopouští se zásadních logických chyb. Ve výuce není aktivní a nemá o ni zájem.

7.1.2. Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu

V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu výchovného zaměření ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků podle § 30 odst. 2 školského zákona.
V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení dle § 69 odst. 11 školského zákona na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

7.1.3. Pravidla hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka.
Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.
Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě o psychologickém vyšetření, spolupracuje s třídním učitelem a výchovným poradcem. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení (např. doplňování jevů místo diktátů, ústní zkoušení místo písemných prací či naopak, aj.). Podle druhu postižení využívá speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení.
Evidence žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je vedena výchovným poradcem a třídním učitelem.


7.1.4. Pravidla hodnocení žáků s IVP
Způsob hodnocení a klasifikace žáka je založen na individuálním přístupu k žákům s IVP, spolupráci s třídním učitelem a žákem či zákonným zástupcem nezletilého žáka při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání, stanoveném školním vzdělávacím plánem a osnovami předmětu.

7.2. Pravidla hodnocení a získávání podkladů ke klasifikaci
7.2.1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jejich výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků a konzultacemi s ostatními vyučujícími, popř. v souladu s metodami stanovenými v ŠVP. Učitelé jsou povinni zohlednit doporučení psychologických a jiných vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a získávání podkladů ke klasifikaci žáka.

7.2.2. Žák musí být v každém předmětu hodnocen alespoň dvěma známkami za každé pololetí, je-li to možné alespoň jednou za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Zkoušení je prováděno zpravidla před kolektivem třídy. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa, a také při klasifikaci v náhradním termínu a komisionální zkoušce.

7.2.3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě, výsledky hodnocení písemných zkoušek co nejdříve. Opravené písemné práce musí být předloženy žákům. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci.

7.2.4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

7.2.5. O termínu větší písemné zkoušky s plánovanou dobou vypracování delší než 35 minut informuje vyučující žáky nejméně pět pracovních dní předem. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

7.2.6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné, aj.). V případě dlouhodobé nepřítomnosti (nebo rozvázání pracovního poměru) v průběhu klasifikačního období je povinen předat tento klasifikační přehled zástupci ředitele pro zastupujícího učitele.

7.2.7. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Pouze při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, apod.) vyučující zohlední přiměřeně délce absence známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn. Žáka z učiva daného období znovu nepřezkušuje.

7.2.8. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období.

7.3. Odklad klasifikace
7.3.1. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl.

7.3.2. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.

7.3.3. Nenaplní-li žák čl. 4 kapitoly VI Školního řádu tím, že má absenci vyšší než 30%, případně jiným spekulativním jednáním (absence v hodinách testů, písemných prací atd.) neumožní vyučujícímu získat potřebné podklady pro objektivní klasifikaci, může vyučující rozhodnout o neklasifikování žáka z příslušného předmětu v daném pololetí.

O odklad klasifikace může ze závažných příčin (zejména zdravotních) požádat i žák nebo jeho zákonný zástupce.

7.3.4. Předmětem vyzkoušení v náhradním termínu je učivo daného klasifikačního období, žáka nelze zkoušet z témat probíhajícího pololetí. Výsledek zkoušení je doplněním podkladů učitele ke klasifikaci žáka, které byly získány v průběhu klasifikačního období. Klasifikační stupeň určuje zkoušející učitel. Výsledek sdělí v případě ústní zkoušky zkoušející žákovi ihned po skončení, je-li součástí zkoušky písemná práce, po její opravě, co možná nejdříve. O vyzkoušení se provádí zápis, ve kterém jsou uvedeny dílčí otázky, jejich hodnocení a výsledný klasifikační stupeň zkoušky. Je-li součástí zkoušky písemná práce žáka, stává se přílohou zápisu. Vyzkoušení je prováděno zpravidla před třídou. V odůvodněných případech je vyzkoušení provedeno mimo třídu v přítomnosti dalšího učitele daného vyučovacího předmětu, kterého určí ředitel školy.

7.4. Opravné zkoušky
7.4.1. Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální.

7.4.2. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby náhradního termínu opravné zkoušky navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník.

7.4.3. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 69 odst. 11 školského zákona na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

7.5. Komisionální zkouška
7.5.1. Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:
a) koná-li opravné zkoušky,
b) požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení.

7.5.2. Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení. Termín komisionálního přezkoušení stanoví ředitel školy nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka (viz bod 7.1.2.).

7.5.3. Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel vyučující žáka danému předmětu a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise krajský úřad. Členy komise jmenuje ředitel školy. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů, v případě rovnosti rozhoduje hlas předsedy. O průběhu zkoušky se pořizuje protokol, který je poté uložen v pedagogické dokumentaci žáka u třídního učitele. Výsledek vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.

7.5.4. V případě pochybností o správnosti hodnocení žáka může být žák v příslušném pololetí z daného předmětu komisionálně zkoušen pouze jednou. Komisionální zkoušku může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.


8. Informace o hodnocení a klasifikaci
8.1. Pedagogická dokumentace
Vyučující je povinen průběžně zapisovat klasifikaci do elektronického systému Bakaláři (server SQL) a vyučující nebo žák podle pokynů vyučujícího také zapisuje klasifikaci do studijního průkazu. K pedagogické dokumentaci patří dále třídní výkaz, klasifikační deník učitele, vysvědčení nebo opis vysvědčení (popř. výpis z Bakalářů s razítkem a podpisem příslušné osoby, která potvrzuje správnost údajů).

8.2. Dokumentace o celkovém hodnocení žáka
Dokumentace o celkovém hodnocení žáka je vedena třídním učitelem podle pokynů k vyplňování pedagogické dokumentace v třídním výkazu a systému Bakaláři. Žákovi nebo zákonnému zástupci nezletilého žáka je celkové hodnocení žáka sdělováno prostřednictvím vysvědčení. Bližší informace je třídní učitel povinen podat zákonnému zástupci na třídních schůzkách, popř. na vyžádání např. během jejich návštěvy ve škole. V případě odkladu klasifikace nebo konání opravné zkoušky vystaví třídní učitel nové vysvědčení po vykonání zkoušek (s datem konání poslední zkoušky) a to nejpozději následující pracovní den po vykonání poslední zkoušky.

8.3. Dokumentace o klasifikaci chování a udělení výchovných opatření
Udělení pochvaly třídního učitele je obvykle sdělováno žákovi ústně v přítomnosti kolektivu třídy. Udělení pochvaly ředitele školy je obvykle provedeno osobně ředitelem školy. Dokumentaci o uložení výchovných opatření v pravomoci třídního učitele vede dle pokynu ředitele třídní učitel. Udělení kázeňského opatření v pravomoci ředitele školy je sděleno žákovi neprodleně ředitelem školy (obvykle ústně v přítomnosti kolektivu třídy). Zákonnému zástupci nezletilého žáka je takové opatření sděleno ředitelem školy prokazatelnou formou, většinou zasláním doporučeného dopisu. Kopie dopisu se zakládá v materiálu třídy a v poště ředitele školy. Udělení všech výchovných opatření zapíše třídní učitel neprodleně do třídního výkazu, spisu a Bakalářů.

8.4. Dokumentace o klasifikaci komisionální zkoušky
O průběhu komisionální zkoušky se pořizuje protokol do formuláře SEVT. Protokol vyplňuje přísedící učitel, za jeho úplnost a správnost odpovídá předseda komise. Je-li součástí zkoušky písemná příprava nebo písemný projev žáka, stává se přílohou protokolu. Předseda komise dbá na regulérnost zkoušky. Protokol podepisuje celá zkušební komise. Protokol předá zkoušející učitel nejpozději následující pracovní den třídnímu učiteli k založení do pedagogické dokumentace žáka. Třídní učitel ve spolupráci se správcem systému Bakaláři zapíše výsledek spolu s datem a důvodem konání komisionální zkoušky do třídního výkazu a Bakalářů. Mění-li výsledek komisionální zkoušky klasifikaci prospěchu v daném klasifikačním období, vystaví třídní učitel žákovi nové vysvědčení s datem poslední komisionální zkoušky nejpozději následující pracovní den po jejím vykonání.

8.5. Dokumentace o klasifikaci v náhradním termínu
O vyzkoušení žáka v náhradním termínu v případě odkladu klasifikace se pořizuje zápis na předepsaném formuláři. Formulář vyplňuje zkoušející učitel a zakládá jej spolu se svými klasifikačními podklady. V případě zkoušení mimo třídu podepisuje zápis i přísedící učitel. Výslednou klasifikaci zapíše zkoušející učitel ve spolupráci se správcem systému Bakaláři nejpozději následující pracovní den do Bakalářů.

8.6. Dokumentace o klasifikaci prospěchu
8.6.1. Výsledek každé klasifikace zaznamenává učitel do svého klasifikačního deníku nejpozději k datu sdělení známky žákovi a jedenkrát týdně do systému Bakaláři.

8.6.2. Vypracování rozsáhlejších písemných zkoušek (tj. prací delších než 35 minut) a prací klíčových pro klasifikaci žáka je vyučující povinen uchovat jako klasifikační podklady daného období. Zákonnému zástupci nezletilého žáka umožní nahlédnout do těchto prací na jejich žádost během návštěvy školy. Uchování dalších prací žáků je v pravomoci učitele.

8.6.3. Zákonné zástupce žáků informuje učitel o prospěchu záznamem v Bakalářích, na třídních schůzkách nebo během individuálních konzultací.

8.6.4. Vedení školy a ostatní vyučující informuje učitel o chování a prospěchu žáků na pedagogické radě. Všichni vyučující předají podklady pro hodnocení prospěchu a kázně na konci pololetí třídnímu učiteli, který pro jednání pedagogické rady připraví v termínu stanoveném v týdenním plánu práce školy podklady o třídě na formuláři, který vytiskne z Bakalářů a ten se stává součástí zápisu z pedagogické rady.
Jedná-li se kázeňské opatření v pravomoci ředitele školy nebo snížení stupně z chování, projedná třídní učitel důvody opatření s ředitelem školy v předstihu před jednáním pedagogické rady.

8.6.5. Na konci klasifikačního období v termínu určeném v týdenním plánu práce zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do Pololetní klasifikace v systému Bakaláři, popř. uvedou, že je žák neklasifikován či uvolněn.


AUTOEVALUACE ŠKOLY

Škola provádí každoročně autoevaluaci na základě předem určených kritérií, která vyhlašuje ředitel během počátkem každého roku a která korespondují s kritérii monitorování spokojenosti zákazníků a benchmarkingem a jsou v souladu se školským zákonem §12 odst. 2 a vyhl. č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy a dále také s normou ČSN EN ISO 9001:2001, popř. její aktualizovanou verzí. Jsou stanoveny cíle, politika jakosti i strategie k jejich dosažení.
Cíle jsou průběžně vyhodnocovány na poradách vedení školy a evidovány na listech sledování cílů jakosti (viz intranet). Cíle jsou pravidelně aktualizovány.
K stálým cílům náleží:

1. Dosahovat dlouhodobě odpovídajícího zájmu o studium mezi žáky základních škol. Otevírat každoročně 2 třídy oboru 7941K81 Gymnázium a 2 třídy oboru 7941K41 Gymnázium a přijímat pravidelně 60 žáků do každého oboru. 
(termín - 31. 8., odpovídá - ředitel, zástupce ředitele)
2. Připravit žáky školy na vysokoškolské studium.Ukončovat ročníky s 85% - 90% podílem absolventů přijetých na vysokou školu.
(termín - 30. 9. příslušného školního roku, odpovídá – ředitel, výchovný poradce)
3. Provádět koncepční změny v souladu s Dlouhodobým záměrem Olomouckého kraje, potřebami města Prostějova a regionu.
(termín - 30. 9. , odpovídá – ředitel)
4. Realizovat další vzdělání zaměstnanců školy s důrazem na zvládnutí informačních technologií, jazykových dovedností, projektového řízení a prohloubení odbornosti, především vzhledem k zabezpečení průběhu nových maturit. proškolit 100% pedagogických pracovníků alespoň v 1 z uvedených oblastí.
(termín - 31. 8., odpovídá – ředitel)
5. Vytvořit partnerské vztahy při řešení rozvojových projektů a grantů. Získat přinejmenším 1 grant nebo projekt za každý rok.
(termín - 31. 12., odpovídá – ředitel)
6. Mít dlouhodobě vyrovnané hospodaření školy.
(termín - 31. 12., odpovídá – ředitel)
7. Získat každoročně další zdroje financování z prostředků projektů, grantů a z další činnosti školy.
(termín - 31. 12., odpovídá – ředitel)
8. Vytvořit jednotnou image školy a prezentovat školu alespoň 1x měsíčně na veřejnosti.
(termín - 31. 12., odpovídá – statutární zástupce ředitele)
9. Úspěšně zvládat dozorové, popř. recertifikační audity.
(termín - 31. 8., odpovídá – manažer jakosti)
10. Dlouhodobě rozvíjet partnerskou spolupráci alespoň s 1 vysokou školou v regionu.
(termín – 31. 12., odpovídá - ředitel)
11. Vytvářet podmínky pro mimoškolní aktivity žáků v rámci školního klubu, využívat kapacitu školního klubu.
(termín - 31. 8., odpovídá - zástupce ředitele)


Politika jakosti

1. Poskytování vzdělávacích služeb na základě zřizovací listiny v kvalitě obvyklé na vzdělávacím trhu České republiky a v zemích Evropské unie.
2. Orientace na zákazníka (žáci a jejich zákonní zástupci). Co nejpřesnější určování jejich potřeb, očekávání a naplňování těchto požadavků zákazníků v maximálním rozsahu, který umožňuje ekonomické prostředí školy a platná legislativa.
3. Vytvářet pro zaměstnance takové podmínky, aby byli motivováni zapojit se do procesu trvalého zlepšování práce a ztotožnili se s cíli a politikou jakosti.
4. Sledováním, výběrem a hodnocením dodavatelů vytvářet maximální prostor pro efektivní využití finančních zdrojů školy k naplňování potřeb zákazníků.
5. S využitím neustálé kontroly a s neustálým sledováním všech procesů a okruhů činnosti školy vytvářet podmínky pro jejich stálé zlepšování.


Strategie organizace

1. Střednědobá strategie
- nabízet školní vzdělávací program, který zajistí dostatečný zájem o studium
- školní vzdělávací program utvářet tak, aby připravil absolventy školy na vysokoškolské studium
- realizaci vzdělávacího procesu zajistit odpovídajícím personálním složením pedagogického sboru, zajišťovat další vzdělávání pedagogických pracovníků
- udržovat parametry vzdělávacího programu v rovnováze k normativním finančním zdrojům
- vytvářet dobré partnerské vztahy k širší veřejnosti
- rozvíjení vedlejší činnosti školy v oblasti dalšího vzdělávání
- v procesu řízení postupovat dle ČSN EN ISO 9001:2001, popř. její aktualizované verze

2. Dlouhodobá strategie
- udržet pozici Gymnázia Jiřího Wolkera jako výběrové školy
- získávat finanční prostředky na celkovou modernizaci školy z různých zdrojů (zřizovatel, granty, projekty, dotace)
- udržet stabilizovaný pedagogický sbor s vysokou kvalitou pedagogické práce
- mít uplatnění na trhu dalšího vzdělávání v rámci vedlejší činnosti školy
- realizovat politiku jakosti
- spolupracovat s vysokými školami

V rámci zkvalitňování a posuzování vzdělávacího a výchovného procesu na gymnáziu si škola stanovuje oblasti (výuka, školní klima aj.), které hodnotí buď sama nebo ve spolupráci s různými partnery (CERMAT, Scio, vysoké školy, partneři školy KP GJW, GAUDEAMUS o.p.s., Školská rada GJW, Studentská rada GJW apod.), nástroje, jichž užívá při tomto hodnocení, i časový plán.
Nedílnou součástí tohoto hodnocení jsou také výsledky kontrolní činnosti ČŠI nebo zřizovatele, které mají vést k dalšímu zkvalitňování práce.

Vlastní hodnocení školy je zaměřeno na analýzu vzdělávacích výsledků. Pololetní vyhodnocování prospěchu a absence tříd vede žáky k soutěživosti a motivuje je k dosahování co nejlepších výsledků. Významnou roli hraje především na nižším stupni gymnázia.
Hodnocení testování ve spolupráci se společností Scio obsahuje:
- výsledky pro jednotlivé žáky (jsou předávány třídním učitele individuálně žákům, slouží pro jejich vlastní vyhodnocení a vyvození závěrů)
- vyhodnocení po třídách
- vyhodnocení školy v rámci všech ostatních škol a v rámci škol stejného typu
- vyhodnocení dotazníků, zaměřených na atmosféru ve škole, oblíbenost předmětů, volbu VŠ a profesní orientaci apod.
Při tomto hodnocení jsou brány v úvahu následující faktory:
- skóre – počet získaných bodů, nejlépe vyjadřuje absolutní výsledek žáka
- úspěšnost – poměr mezi dosaženým skóre a maximálním možným ziskem bodů
- percentil – uvádí, kolik procent ostatních účastníků všech typů škol svým výsledkem žák předstihl (čím vyšší percentil, tím lepší)
- skupinový percentil – se vztahuje pouze k danému typu škol
- percentil za části a dovednosti – ukazuje výsledky (přednosti i slabiny) v jednotlivých částech

1x ročně je dle normy ČSN EN ISO 9001:2001, popř. její aktualizované verze, prováděno také šetření spokojenosti zákazníka – rodičů, žáků, absolventů i pracovníků školy. Výsledky jsou vyhodnocovány a vyvozená opatření se stanovením zodpovědnosti i časovým horizontem kontroly či nápravy se stávají součástí hodnotící zprávy „Hodnocení účinnosti systému managementu jakosti“, která je předkládána ke schválení řediteli školy na poradě vedení manažerem jakosti.
Šetření spokojenosti zákazníka je zaměřeno na následující oblasti:

1. Kvalita vzdělávacího programu, vzdělávací úroveň
2. Spokojenost s výukou
3. Úroveň pedagogického sboru
4. Úroveň vybavení školy
čistota ve škole, úroveň sociálního zařízení
estetické vybavení školy (učebny, chodby)
odborné vybavení školy
5. Informovanost o hodnocení prospěchu a chování žáků
6. Úroveň komunikace mezi rodiči a vedením školy
7. Úroveň komunikace mezi rodiči a pedagogy (spolupráce)
8. Přístup k informacím o dění ve škole
9. Aktivity organizované školou mimo vyučování
10. Možnost aktivního trávení volného času v zařízení školy
11. Úroveň poradenství pro studenty a rodiče
12. Možnost a kvalita stravování
14. Komunikace rodičů s administrativou školy


Na základě hodnocení činnosti školy je vypracována (a pravidelně aktualizována) SWOT ANALÝZA, která je vedena na intranetu školy.

1. Silné stránky

a) Zaměstnanci
- vysoká aprobovanost pedagogického sboru
- připravenost větší části pedagogického sboru k dalšímu vzdělávání a ke změnám v náplni a metodách práce
- spolehlivost a výkonnost provozních pracovníků
- dostatek motivačních prostředků pro zaměstnance 
- schopnost pracovníků organizačně zabezpečit pořádání akcí celostátního charakteru
- škola má certifikovaný systém řízení kvality dle normy ISO 9001

b) Vybavení školy a majetek školy
- škola je školícím centrem ICT a její vybavení pro výuku lze označit za standardní nebo mírně nadstandardní ve všech předmětech, které jsou vyučovány
- majetková podstata školy je plně ve vlastnictví Olomouckého kraje, který je zřizovatelem školy
- škola čerpá finanční prostředky z grantů a z projektů
- probíhá postupná modernizace budov a učeben
- příprava na digitalizaci učebních materiálů a plná digitalizace pedagogické dokumentace

c) Škola a veřejnost
- veřejnost chápe školu jako kvalitní přípravu na vysokou školu, škola má dostatek zájemců o studium
- škola má dlouhou tradici a dobré jméno
- škola dobře spolupracuje se sociálními partnery, je sponzorovaná a škola má partnerské vztahy v projektech spolupráce s městem Prostějovem, zahraničními školami a dalšími subjekty
- škola dokáže pružně reagovat na současné trendy ve vzdělávání
- zvyšování úrovně spokojenosti klientů – rodičů i žáků

d) ŠVP
- vyvážená struktura školního vzdělávacího programu odpovídající možnostem a tradici
- rozvoj mimoškolní činnosti v rámci školního klubu 


2. Slabé stránky školy

a) Zaměstnanci
- vzhledem k platné legislativě se velmi obtížně důsledně řeší stížnosti rodičů na kvalitu výuky (vysoká ochrana práv zaměstnance zaručuje dlouhou dobu přežití neschopných a lenochů)
- personálně škola prodělává odchod jedné celé generace a má vysoký podíl vyučujících s praxí do 5 let, projevem jsou chyby z nedostatku zkušeností
- projevy nepodloženého elitářství u některých pedagogických pracovníků souvisejících s jejich působením na škole této tradice 

b) Vybavení školy a majetek školy
- škola působí v budovách, které jsou staré a přes průběžné rekonstrukce koncepce těchto prostor omezuje další rozvoj školy
-úsporně vymezený rámec finančních prostředků poskytovaných zřizovatelem

c) Škola a veřejnost
- veřejnost, ve které působí významní absolventi školy v některých případech vystupuje jako konzervativní prvek ve vztahu k možným změnám v přístupech školy a koncepci školy
- relativně vysoká spokojenost klientů školy může brzdit snahy o zavedení některých progresivních prvků do ŠVP, náročnější komunikace v případných úsporných opatřeních

d) ŠVP
- vzhledem k nekoncepčnosti reformy školství v ČR ŠVP neobsahuje přesně vymezené standardy vzdělávání využitelné v nové podobě maturitní zkoušky


3. Příležitosti

- využití finančních prostředků z evropských fondů, projektů a ostatních grantů
- další vzdělávání pedagogických pracovníků, kromě jiného s ohledem na metody projektového řízení
- s ohledem na tradici, dobré jméno školy a kvalitu uchazečů existují reálné předpoklady pro pokračování dominového efektu.
Tradice - dobré jméno - kvalita uchazeče - kvalitní absolvent - posilování dobrého jména - udržení tradice.
- zapojení školy do partnerských vztahů k různým sociálním partnerům
- využití pocitu osobní angažovanosti a zodpovědnosti pracovníků za dobré jméno školy a kvalitní práci v rámci výchovného a vzdělávacího procesu
- možnosti dalšího dopracování ŠVP s cílem ukotvit vzdělávací standardy v souladu s novou koncepcí maturitní zkoušky a posílit také interaktivní metody výuky v návaznosti na zlepšující se technické vybavení učeben. dopracování ŠVP musí udržet vysokou motivaci žáků k dosahování výborných studijních výsledků
- trvale využívat systém řízení kvality jako nástroj efektivní organizace práce


4. Hrozby/ rizika

- pocit sebeuspokojení u zaměstnanců školy a vedení školy
- nedostatek finančních zdrojů od zřizovatele na investice a nedostatek provozníchprostředků
- legislativní změny, které omezují autonomní rozhodovací procesy školy.
- demografický vývoj vedoucí k zostření konkurenčního boje o žáka s případným důsledkem snížení kvality uchazečů o studium
- zvyšování konkurenceschopnosti i kvality ostatních škol, především gymnázií
- nekoncepční reformní kroky v českém školství, především nedokončená reforma maturitní zkoušky může při existenci dvou úrovní náročnosti ohrozit motivaci žáků dosáhnout výborné studijní výsledky
- nekoncepční legislativa v oblasti mezd může snižit schopnost školy platit za kvalitu práce